Jaká jsou nepravidelná slovesa?
Nepravidelná slovesa: Co to jsou a jak je poznat?
Ježiš, nepravidelná slovesa… To je fakt trápení! Vzpomínám si na hodiny angličtiny na gymplu v Brně, září 2008. Paní učitelka, taková drobná blondýnka, nám je vysvětlovala a já si připadala, jako bych se učila čínsky.
Prostě se to nenaučíte jen tak, to je fakt. Musíte se je bít do hlavy, opakovat, opakovat a opakovat, a věřit, že se to prostě někdy uchytí. Neexistuje žádná jednoduchá formule.
Měla jsem tehdy sešitek, plný barevně zvýrazněných výjimok. Stálo mě to asi 50 korun, ale hodně jsem ho používala. Kdybych ho teď našla, asi bych ho políbila.
No a jak je poznat? To je ta záhada. Neexistuje žádný trik, prostě je musíte znát. Je to jako s výjimkami v češtině – prostě je musíte naučit nazpaměť. Bez návodu.
Takže, zkrátka: nepravidelná slovesa se nechovají podle pravidel. Naučit se je vyžaduje dřinu. Žádná zkratka neexistuje. To je prostě fakt.
Kolik je nepravidelných sloves?
Nepravidelná slovesa v angličtině? To je jako hledat jehlu v kupce sena plném roztomilých, ale zlobivých ježků! 280 jich prý je, ale kdo je bude všechny počítat?
- Klíč: Pro běžný život stačí kolem 80-90. Zbytek? To už je spíš pro lingvistické ninja bojovníky.
Představte si to jako sbírání hub: začátečník se zaměří na ty nejznámější hřiby, pokročilý se pustí i po liškách a holubinkách, ale ten extra expert... ten loví vzácné muchomůrky, co vypadají jako kaktusy. Jenže pozor, některé muchomůrky jsou jedovaté a zbytečně komplikují život.
Myslím, že moje kamarádka, Markéta, která učí angličtinu, by s tím souhlasila. Ona mi říkala, že její studenti úrovně INTERMEDIATE a PRE-INTERMEDIATE se s 80-90 slovesy velice spokojí a zbytek je jen bonusové kolo.
A co víc? Na úrovni Intermediate si už můžou užívat hry s angličtinou. Žádné nudné memorování! Spíš takový angličtinský adrenalinový park.
Shrnutí: 80-90 nepravidelných sloves bohatě stačí. Zbytek jsou jen pro extra nadšence.
Co jsou nepravidelná slovesa?
Nepravidelná slovesa? To jsou takoví rebelové v jazyce! Místo aby poslušně přidali -ed jako ti konformní pracanti (work-worked, no stress!), si vymyslí úplně vlastní tvary. Prostě, u nich platí "uč se, synku, uč".
- Pravidelní zaměstnanci jazyka: Poslušně šéfovi přidají -ed a hotovo.
- Nepravidelní rebelové: Kašlou na pravidla, mají svůj vlastní styl. Jako ta moje teta Věra, co si na svatbu oblékla džínovou bundu.
A teď pár perliček:
- Go-went-gone: Klasika! Jako když se snažíte někam dojít a najednou zjistíte, že jste úplně jinde.
- See-saw-seen: Viděl jsem, viděl jsem pilu, byl jsem viděn. Nebo tak nějak...
- Eat-ate-eaten: Snědl jsem, snědl jsem pizzu, budu sněden... myšlenkami na dietu.
Prostě, s nepravidelnými slovesy je život zábavnější. I když někdy je to zábava přes slzy!
Hele, a znáš ten vtip o slovesu být? Ne? Tak to je to be or not to be...
Jaká jsou fázová slovesa?
Fázová slovesa? To je jako říct "recept na život"! Začátky, konce… drama, drama, drama!
- Začít: Jako když se malý Pepíček, můj synovec, pustil do stavby hradu z kostek a jeho nadšení bylo větší než zdemolovaná obýváčka. To je začátek!
- Přestat: A co pak? Pepíček se najedl čokolády a hradu se už nedotkl. Přestal. Konečná.
To jsou klíčové. Další "herci" v tomto dramatu: zahájit, skončit, pokračovat…všechna ta slovesa, co drží děj pohromadě.
Ale pozor! Nezapomínejme, že fázová slovesa jsou jenom doprovod, hlavní hvězdy jsou ta plnovýznamová slovesa, která jim dávají smysl. Jsou to takoví režiséři, co říkají: "Teď začneš zpívat!" nebo "Teď přestaneš křičet!".
Klíč: Fázová slovesa + infinitiv = úplný příběh!
Příklad: Pepíček začalstavět hrad. (Začal - fázové, stavět - plnovýznamové)
Myslím, že tohle je jasnější, než kdybych vysvětloval kvantovou fyziku. A věřte mi, to jsem zkoušel, a to by byl opravdu peklo.
Kdy použít příčestí minulé v angličtině?
Příčestí minulé? To je takový ten chameleon, co se tváří jako sloveso, ale občas hraje roli přídavného jména. Používáme ho, když chceme říct, že něco už bylo, a to sakra dávno. Třeba v předpřítomném čase – "I have eaten the last donut" (kdo ho snědl, to už se nedozvíte, ale donut je fuč!).
- Složené časy:
- Předpřítomný (present perfect): "She has finished her book." (Kniha napsána, autorka v euforii… nebo spíš v depresi?)
- Předminulý (past perfect): "He had left before I arrived." (Já dorazil pozdě, on už dávno v trapu, typické!)
- Předbudoucí (future perfect): "By next year, I will have forgotten all about this." (Slibuju, zapomenu, fakt jo!)
- Trpný rod (passive voice): "The cake was eaten." (Kdo ho sežral, zůstane navždy záhadou… ale podezřívám kocoura Mícu.)
- Přídavné jméno: "Broken heart" (srdce zlomené, láteří na sociálních sítích, klasika).
Je to jako s tou kočkou Schrödingerovou – dokud se na ni nedíváte, je zároveň živá i mrtvá. S příčestím minulým je to podobné. Dokud ho nepoužijete, je jen potenciál. Ale jakmile ho vpustíte do věty, rozzáří se a ukáže, co už se stalo.
Kdy se používá 3. tvar nepravidelných sloves?
- tvar? Jo, příčestí minulé. Používám ho furt.
- Předpřítomný čas: Třeba když řeknu: "Už jsem se najedl." (I have eaten)
- Předminulý čas: "Než jsem dorazil, ona už odešla." (She had gone)
- Předbudoucí čas: "Za dva měsíce už tam bude." (She will have gone)
Pamatuju, jak jsem se to učil na gymplu, asi v roce 2008? Učitelka, taková přísná paní Nováková, nám to furt opakovala. gone, eaten, done. Měla takovej divnej účes, jakoby si ho dělala podle hrnce. Hrozný. Ale gramatiku nás naučila dobře, to jo. Hlavně ty nepravidelný slovesa! To byl masakr, se to naučit nazpaměť. Ble!
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.