Jaké jsou druhy kurzů?

17 zobrazení

Druhy měnových kurzů:

  • Fixní (pevný) měnový kurz: Stanovená pevná hodnota měny vůči jiné měně nebo koši měn.
  • Plovoucí měnový kurz: Určován na devizových trzích podle poptávky a nabídky, což vede k neustálým fluktuacím.
Návrh 0 líbí se

Za oponou směnných kurzů: Rozmanitost systémů a jejich vliv

Měnový kurz, tedy cena jedné měny vyjádřená v jiné, není statická veličina. Jeho pohyb a mechanismus určování ovlivňují obchod, investice a životy milionů lidí po celém světě. Za zdánlivě jednoduchým číslem se skrývá komplexní systém, který se dělí na několik základních typů. Tradiční dělení kurzů na pevné a plovoucí, ačkoliv základní, nezahrnuje celou šíři existujících mechanismů. Proto se podívejme podrobněji na různé přístupy k určování směnných kurzů, přičemž se zaměříme nejen na tradiční klasifikaci, ale i na méně známé, ale stejně důležité varianty.

1. Pevné (fixní) měnové kurzy: Tento systém charakterizuje pevně stanovený poměr mezi dvěma měnami, případně mezi jednou měnou a košem měn (např. SDR – Special Drawing Rights Mezinárodního měnového fondu). Stát se v tomto případě zavazuje udržovat kurz na předem určené úrovni. To vyžaduje aktivní intervenci centrální banky, která kupuje či prodává měnu na devizových trzích, aby kurs udržela na požadované hodnotě. Výhodou pevného kurzu je stabilita a předvídatelnost, která prospívá mezinárodnímu obchodu a snižuje riziko pro firmy. Nevýhodou je omezená flexibilita a zranitelnost vůči spekulacím, pokud centrální banka nedisponuje dostatečnými devizovými rezervami k obraně kurzu. Klasickým příkladem, byť historickým, je Brettonwoodský systém.

2. Plovoucí (flexibilní) měnové kurzy: Na rozdíl od fixního kurzu je zde kurz určen silou poptávky a nabídky na devizových trzích. Centrální banka do kurzu nezasahovat, či zasahuje jen minimálně, například k tlumení extrémních výkyvů. Výhodou je automatická korekce obchodní bilance – oslabení měny stimuluje export a naopak. Nevýhodou je zvýšená volatilita kurzu, což může znesnadnit plánování a vytvářet riziko pro firmy. Většina vyspělých ekonomik dnes používá právě plovoucí kurzy, ač s různou mírou intervence centrální banky.

3. Řízeně plovoucí kurzy (Managed Float): Tento systém představuje kompromis mezi pevným a plovoucími kurzy. Centrální banka sleduje vývoj kurzu a zasahuje na devizovém trhu pouze tehdy, pokud se kurs odchyluje od předem definovaného pásma nebo cílové úrovně. Tento přístup umožňuje určitou míru flexibility při zachování jisté stability.

4. Kurzové pásmo (Band): Měna se pohybuje v předem definovaném pásmu kolem referenčního kurzu. Centrální banka intervenuje, aby kurs udržel v tomto pásmu. Šířka pásma určuje míru flexibility kurzu.

5. Měnový odbor (Currency Board): Extrémní forma fixního kurzu, kde je centrální banka povinna udržovat pevný kurs vůči jiné měně, typicky vůči silné měně, a je omezena v provádění monetární politiky. V podstatě funguje jako systém pevných kurzů s omezenou suverenitou v oblasti měnové politiky.

Shrnutí: Výběr typu měnového kurzu závisí na ekonomických cílech dané země, stabilitě její ekonomiky a jejích devizových rezervách. Každý systém má své výhody a nevýhody, a žádný není univerzálně nejlepší pro všechny situace. Vývoj směnných kurzů je dynamický proces ovlivněný mnoha faktory, a jejich sledování je klíčové pro pochopení mezinárodních ekonomických vztahů.

#Druhy Kurzů #Kurzů Druhy #Typy Kurzů