Jaké vzdělání musí mít Chůva v dětské skupině?

48 zobrazení
Chůva v dětské skupině musí splňovat podmínky dle zákona. Jedná se o odbornou způsobilost v pedagogické, zdravotní či sociální oblasti, popřípadě o úspěšné složení zkoušky z profesní kvalifikace pro tuto práci. Přesné požadavky jsou specifikované v § 5 odst. 4 zákona o dětských skupinách.
Komentář 0 líbí se mi

Vzdělání chůvy v dětské skupině?

Vzdělání chůvy v dětské skupině? No, je to takový mix. Nejde jen tak někoho vzít z ulice, chápeš.

Může to být třeba sestra, co má zkušenosti s dětma, ale je tam taky možnost mít někoho s pedagogickou kvalifikací. Mám kamarádku, co je učitelka v mateřské školce, a občas si přivydělává v dětský skupině – prostě víc peněz, že jo. Nebo z oboru sociálního, klidně.

A víš co je ještě varianta? Udělat si zkoušku z profesní kvalifikace. Jo, takovej papír, co ti řekne, že seš "profesionál" na hlídání dětí. Znáš to. Někdy mi to přijde jako divadlo, ale co už. Hlavně, ať ty děti jsou v dobrých rukách. To je hlavní, ne?

Kdo může dělat chůvu v dětské skupině?

Kdo smí do dětské skupiny jako chůva?

Kvalifikace chův v dětské skupině je pestrá, od sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách s maturitou, přes zdravotní sestry a lékaře, až po učitelky mateřských škol a vychovatele. Teď k tomu přibyla i… vlastně, to je zajímavá otázka, co se kvalifikace týče. Vzpomínám si, jak jsem jednou slyšel jednoho profesora filozofie říkat, že "kvalifikace je jen konstrukt společnosti"... no, asi na tom něco bude. Ale zpět k dětským skupinám.

  • Sociální oblast: Sociální pracovník, pracovník v sociálních službách s maturitou.
  • Zdravotnictví: Zdravotní sestra, lékař.
  • Pedagogika: Učitelka MŠ, vychovatel.

Mimochodem, nedávno jsem četl studii o vlivu různých kvalifikací pečovatelů na vývoj dětí. Bylo to celkem fascinující, jak i zdánlivě malé rozdíly v přístupu mohou mít velký dopad. Ale to už je zase jiný příběh.

Kdo může dělat v dětské skupině?

Kdo v dětské skupině může pracovat? Jednoduše: jen ti s papíry! Myslím tím, kvalifikaci Chůva (69-017-M). Je to jako s řízením auta – bez řidičáku se za volant nedostanete, stejně tak bez certifikátu do dětské skupiny.

To je taková základní pravda, jakože slunce svítí (většinou). Není to žádná raketová věda, ale zákon je zákon. A děti? To jsou poklad, ne experimentální králíčci pro nezkušené.

  • Klíčové: Certifikát 69-017-M je nutný. Bez něj ani na krok!
  • Analogie: Jako řidičák pro auto, tenhle certifikát je pro práci s dětmi.
  • Důraz: Bezpečnost dětí je priorita číslo jedna. Žádné improvizace.

Moje sestra, Markéta Novotná, pracuje v dětské skupině "Sluníčko" v Brně od roku 2023 a má tento certifikát. Takže ví, o čem mluvím. Ona by vám to mohla říct líp, ale teď peče perníčky.

Ať se daří všem dětem a jejich pečujícím! Ať je jim svět plný laskavosti a perníčků.

Kolik je plat chůvy v dětské skupině?

25 000 - 35 000 Kč. Hrubého. Měsíčně. 2024.

Region. Zkušenosti. Kvalifikace.

  • Praha. Více.
  • Venkov. Méně.

Poptávka roste. Platy taky. Inflace. Neúprosná.

Benefity. Stravenky. Dovolená. Drobný bonus. Nic víc.

Chladná realita. Péče o děti. Není pro každého.

Kdo může pracovat v dětské skupině?

Kdo může pracovat v dětské skupině?

V dětské skupině můžou pracovat chůvy s různou kvalifikací, sociální pracovníci, zdravotní sestry, učitelky z mateřský školy a vychovatelé.

Pamatuju si, jak moje sestřenice, čerstvá absolventka sociálky, nastoupila do dětský skupiny v Horní Dolní. Říkala, že nejdřív měla fakt strach, co tam bude dělat. Ale pak si to zamilovala.

  • Důležitý je: Mít cit pro děti a umět je zabavit, říkala.
  • Kvalifikace: Není všechno, ale je fajn ji mít.
  • Co mě překvapilo: Kolik papírování s tím bylo.

Jo a ještě si vybavuju, jak říkala, že tam s nima pracovala jedna zdravotní sestra a ta byla fakt super. Vždycky věděla, co dělat, když se někdo odřel nebo si něco udělal. Takže tak.

Co je potřeba pro práci v dětské skupině?

Co je potřeba pro práci v dětské skupině? To je těžká otázka... v noci se mi to všechno tak… motá v hlavě.

Hmm… kvalifikace… to je klíčové, že? Pamatuju si, že jsem si to loni v létě pročítala, kvůli kamarádce Terezce, co chtěla do toho jít. Bylo to… dost zdlouhavé.

  • Hlavně pedagogické vzdělání, to je asi nejdůležitější. Nebo nějaká ekvivalence. Terezka měla kurzy pro chůvy, ale nevim přesně podrobnosti. Prostě něco v tom smyslu.

  • A pak… úplně základní zdravotní způsobilost. Představ si, že bys tam nemohla pracovat, protože máš… no… cokoliv. To by bylo hrozný.

  • A pak… ta administrativní stránka. Nevim jak to přesně říct. Terezka musela projít hromadou papírů. Zkoušky, potvrzení, prostě… spousta formality. Všechno se to tak táhlo…

Ach jo… ta Terezka. Její mamka pořád říkala, jak je to náročný, ale ona to chtěla hrozně moc. Nakonec to vzdala… bylo jí to moc stresující. Myslím, že tam prostě potřebuješ velkou dávku trpělivosti.

A ještě něco… potřebuješ mít ráda děti. To je asi to nejdůležitější. To se nedá naučit, že? A musíš být… silná. Vysvětlit něco desetileté Aničce je jedna věc, ale když tam budeš mít i tříleté… fakt to dá zabrat.

Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky, chůva pro děti v dětské skupině… to jsou ty dvě hlavní kategorie, co jsem si zapamatovala. Je to těžké, ale… když je to vaše práce, tak to dáte.

Jaké vzdělání musí mít vychovatel?

Tma. Tikají hodiny. Přemýšlím o tom vzdělání pro vychovatele. Maturity... Vždycky tolik maturity.

Střední pedagogická. Jasně. To dává smysl. Připravují tě tam přímo na to. Pamatuju si Janu z gymplu, chtěla pracovat s dětmi. Šla na pedagogickou.

A pak je tu druhá možnost. Nejdřív nějaká jiná střední. A pak… vysoká. Celoživotní vzdělávání. Trochu složitější cesta.

  • Střední pedagogická s maturitou.
  • Nebo jiná střední s maturitou + kurz na vysoké.

Dneska je všechno složitý. Všechno nějak na etapy. Proč to tak je? Je to lepší? Asi jo, pro někoho. Ale i tak. Někdy si říkám, jestli to není zbytečně komplikované.

Vzdělání vychovatele:

  • Střední pedagogická škola s maturitou.
  • Střední škola s maturitou + kurz na VŠ.

Vzpomínám si, jak jsem se kdysi díval na inzeráty. Brigády. Vždycky tam psali požadavky. Maturity, kurzy. Jako kdyby nic jiného nebylo důležitý. Co třeba zkušenosti? Co třeba… nevím. Empatie? Trpělivost?

Někdy mám pocit, že ty papíry jsou všechno. A přitom... když se nad tím zamyslím... znáš to… jsou lidi s tituly, co… no, raději nic. Je pozdě. Jdu spát.