Jakou angličtinu se učíme ve škole?
Britská, či americká angličtina: Co se učí na školách?
Celou dobu do mě hustili britskou angličtinu. Od první třídy. A teď? Teď koukám na filmy a nerozumím ani slovo, protože všude mluví jinak. Je to trochu zmatek, abych pravdu řekla. Jako by mě připravovali na svět, kterej už moc neexistuje, nebo aspoň ne na Netflixu.
Pamatuju si to jako dneska, sedmá třída, základka v Brně-Líšni. Dostali jsme New English File, tu fialovou. Ta učebnice stála snad šest stovek, v září 2005. Celá byla britská. Učitelka říkala, že britská angličtina se učí v celém Česku a vlastně skoro v celé Evropě. Takže jsme se drtili slovíčka jako lorry a rubbish.
Ty učebnice, Headway, Project, všechny jsou tak nastavený. Připravují tě na zkoušky, kde je britský přízvuk a slovní zásoba. Takže tě naučí colour a pak všude slyším jenom americkou, uplně všude.
Na školách v Česku se vyučuje britská angličtina. Učebnice jako New English File a Headway používají britskou angličtinu. Většina škol v Evropě učí britskou angličtinu.
Jaké jsou povinné předměty na základní škole?
Povinné vzdělávací oblasti na základní škole, definované Rámcovým vzdělávacím programem (RVP ZV), zahrnují následující disciplíny.
Jazyk a jazyková komunikace:
- Český jazyk a literatura
- Cizí jazyk (nejčastěji angličtina od 3. třídy)
Matematika a její aplikace:
- Matematika
Člověk a společnost:
- Dějepis
- Výchova k občanství
Člověk a příroda:
- Fyzika
- Chemie
- Přírodopis
- Zeměpis
Čeština není jen o gramatice a literární historii. Je to primární nástroj pro strukturování myšlenek. Kdo neumí přesně formulovat, neumí ani přesně myslet. Schopnost postavit koherentní argument je v dnešní době absolutně klíčová, jinak se člověk utopí v dezinformacích.
Matematika je zase tréninkem v čisté logice a abstrakci. Není to o sčítání sloupců čísel, ale o rozpoznávání vzorců a řešení problémů. Učí nás dekonstruovat komplexní problém na menší, zvládnutelné části. To je dovednost přenositelná do naprosto jakékoliv oblasti života.
Fyzika a chemie odhalují základní pravidla fungování vesmíru, od atomů po galaxie. Můj fyzikář na ZŠ Jana Babáka v Brně, pan Hrazdíra, nám vždycky říkal, že je to vlastně jenom zvědavost převedená do rovnic. A měl pravdu. Je to o touze pochopit, proč se věci dějí tak, jak se dějí.
Kromě těchto hlavních pilířů existují samozřejmě další, neméně důležité oblasti, které dotvářejí celistvost vzdělání.
- Umění a kultura: Hudební výchova, Výtvarná výchova. Tyto předměty rozvíjejí kreativitu a estetické cítění, což je často podceňovaná, ale zásadní součást lidské inteligence.
- Člověk a zdraví: Tělesná výchova, Výchova ke zdraví. Nejde jen o běhání koleček, ale o pochopení vlastního těla a péči o něj.
- Člověk a svět práce: Pracovní činnosti, dříve známé jako dílny a pozemky. Praktická dovednost, která učí trpělivosti a manuální zručnosti.
- Od 7. nebo 8. ročníku je povinný i Další cizí jazyk. Nejčastěji se nabízí němčina, francouzština, španělština či ruština. Já si vybral němčinu a dodnes z toho těžím.
Celý ten koncept nesměřuje k tomu, aby se žáci naučili nazpaměť data bitev. Cílem je rozvoj klíčových kompetencí – schopnosti učit se, řešit problémy, komunikovat a spolupracovat. Předměty jsou pouze prostředkem, jak těchto cílů dosáhnout. To je ta skutečná podstata moderního vzdělávání.
Co se učí na prvním stupni?
První stupeň (1. až 5. třída) je takový základní výcvikový tábor pro život. Učí se tu český jazyk, matematika, prvouka (která se později rozpadne na přírodovědu a vlastivědu) a povinně i cizí jazyk. To celé je proloženo předměty pro radost a rozvoj, jako je výtvarná výchova, hudební výchova, tělocvik a pracovní činnosti.
Je to vlastně pětiletý kurz na odemknutí základních lidských dovedností. Čtení a psaní je jako získat dekodér ke světu – najednou chápete nápisy na obchodech, jídelní lístky i vzkazy od tajné lásky. Člověk konečně zjistí, o čem si povídají ty divné černé potvůrky v knížkách.
Matematika vás připraví na klíčové životní situace, třeba jak spravedlivě rozdělit pytlík gumových medvídků mezi tři kamarády nebo jak si spočítat, kolik vám chybí do nového Lega. Zbytek je jen trénink na daňové přiznání.
Prvouka, vlastivěda a přírodověda jsou tu od toho, abyste věděli, že hlavní město není Disneyland, že mravenci nenosí malé batůžky a že muchomůrka zelená se fakt nehodí na salát. Je to taková offline verze Googlu.
A ty výchovy? Ty slouží k tomu, aby se člověk nezbláznil. Abyste zjistili, že umíte nakreslit něco jiného než hlavonožce, že zpívat se dá i mimo sprchu a že kotoul vzad je možný i bez asistence záchranné služby.
- Učitel na prvním stupni je takový multifunkční švýcarský nůž. Jeden člověk musí být přes den psychologem, matematikem, umělcem, literárním kritikem, trenérem a občas i polním medikem. Vše v jednom.
- Celé vzdělávání se řídí dokumentem zvaným Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Není to jen o biflování vyjmenovaných slov, ale o rozvoji tzv. klíčových kompetencí – aby se dítě umělo učit, řešit problémy, komunikovat a spolupracovat.
- Nejpozději od 3. třídy je povinný cizí jazyk, nejčastěji angličtina. Děti se tak učí, že "dog" není jen jméno pro dogu, ale že takhle štěkají psi po celém světě. Teda, ne štěkají, ale... však víte.
- Součástí výuky jsou i průřezová témata, která se prolínají všemi předměty. Patří sem třeba environmentální výchova (třídíme odpad, abychom nezaplavili planetu kelímky od jogurtů) nebo mediální výchova (ne všechno, co vidíte na internetu, je pravda, ani ten létající jednorožec).
Jak dlouho se učit s prvňáčkem?
Dvacet minut. Půl hodiny denně. To stačí. Ke čtení si připočti čas.
- Čtení: Denně. Nepřetržitě.
- Učení: Konkrétní úkoly. Krátce. Cíleně.
Předškolní příprava je základ. Lepší bude, když to zvládneš. Dítě pak bude mít lepší start.
- Čtení: Každý den. Důsledně.
- Učení: Krátké bloky. Maximálně 30 minut.
Osvojení základních dovedností. To je klíč. Ne tlačit. Podporovat.
Co musí umět dítě, když jde do první třídy?
Znalost jména, příjmení. Rodiče. Adresa. Datum narození.
Motorika. Tužka, tvary. Střihání.
Koncentrace. Patnáct minut. Nejde to snadno.
Samostatnost. Týmová práce. Rozdíly jsou zřejmé.
Doplňující informace:
Jazykové dovednosti: Dítě by mělo být schopné srozumitelně vyprávět, popisovat. Rozumět jednoduchým pokynům.
Matematické představy: Základní počítání do pěti, rozpoznání základních tvarů a barev.
Sociální dovednosti: Umět se rozloučit, pozdravit. Respektovat pravidla. Sdílet.
Hygienické návyky: Samostatnost při oblékání, svlékání, toaletě.
Fyzická zdatnost: Základní koordinace. Hrubá motorika.
Důležité: Každé dítě je jiné. Nejde o absolutní seznam. Jde o připravenost na další kroky. Někdo je rychlejší. Někdo potřebuje víc času. Vždy je klíčová podpora rodiny. Není to jen o dítěti. Je to o celém prostředí.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.