Kdy se píše za rozkazovací vetou tečka?

0 zobrazení

Rozkazovací věty, ty mě někdy fakt štvou! Jasně, vím, že když někomu něco přikazuju, tak píšu velké písmeno na začátku. A tečka na konci? No, většinou jo, ale když chci, aby to fakt zabralo, tak tam prásknu vykřičník! To pak zní mnohem drsněji, ne? Jako třeba: Okamžitě to ukliď!

Návrh 0 líbí se

Kdy se píše za rozkazovací větou tečka? Tohle mě fakt zaráží, víte? Rozkazovací věty… fůj, někdy je fakt nesnáším! Vždyť je to tak jednoduché, na začátku velké písmeno, to je jasné. Ale ta tečka na konci… tam mi to vždycky nějak hapruje. Většinou jo, samozřejmě, uklidit si pokoj. Tečka. Hotovo. Ale co když chci, aby to znělo… ostřeji? Aby to fakt zabralo?

Pamatuju si, jak jsem jednou, byla jsem malá, asi tak osm let, řekla bráchovi: “Hned ukliď ten bordel!” S vykřičníkem! Bylo to takové… mocné. A on to fakt uklidil. Asi ten vykřičník zabral, co myslíte? Ale jinak? Normální tečka je v pohodě. Asi. Třeba když mamka řekne: “Umyj si ruce.” Tečka. Bez nějakého extra dramatu. To je v pohodě, no.

Četla jsem někde – ale nevím už kde, proboha – že prý až 90% lidí používá vykřičník v rozkazovacích větách častěji, než by měli. Asi je to pravda, já sama se přistihnu, že vykřičník používám pořád. Je to prostě takové… intenzivnější, dramatičtější. Ale asi bych se měla snažit o víc teček, co myslíte? Možná to působí klidněji. Ale pak zas to zní… nudně. No nevím, vážně nevím. Třeba se k tomu ještě vrátím. Tečka.