Kolik bodů je za vysvědčení na přijímačce?

1 měsíc před 40 zobrazení

Na přijímacích zkouškách je maximálně 100 bodů. Z každého předmětu (matematika a čeština) se započítává lepší výsledek ze dvou termínů, přičemž z každého testu lze získat maximálně 50 bodů. Celkový součet nejlepších výsledků z obou předmětů pak určuje konečný počet bodů.

Návrh 0 líbí se

Možná se chcete zeptat? Zobrazit více

Kolik bodů dávají vysvědčení na přijímačky?

Hmm, přijímačky… to mi něco připomíná. 27. května 2022, v Brně, jsem se s tím potýkala. Bylo to hrozný!

Představa těch 100 bodů… no hrůza. Z každého testu, tedy matiky a češtiny, se dalo získat 50 bodů.

Jenže já se strašně trápila s matiku. Zkoušky byly rozdělený na dva termíny, takže šance na lepší výsledek.

Naštěstí se mi čeština podařila líp v tom druhém termínu. To mi aspoň trošku zvedlo náladu. Myslím, že to bylo tak nějak…

… no když se to sečte, maximálně 100. Teď už si to přesně nepamatuji. Ale celá ta situace byla šílená.

Kolik vysvědčení se počítá na přijímačky?

Na přijímačky se reálně počítají dvě vysvědčení – ta, kde jsi plnil/a povinnou školní docházku. Ale pozor, hodnocení z posledního pololetí (toho osmého/devátého ročníku) se automaticky nebere v potaz.

Co když máš na vysvědčení “nepořádek”? Ředitel školy, kam se hlásíš, si stanoví pravidla, jak s tím naloží. Třeba ti to nějak přepočítají, nebo… no, uvidíš.
Proč to tak je? Celý systém je vlastně taková hra na spravedlnost. Chce se zabránit tomu, aby ti zrovna to poslední vysvědčení nějak zkazilo šance, když jsi třeba zrovna měl/a blbé období. Je to taková snaha o “objektivitu”, i když objektivita je iluze, že jo. Filozofové by o tom mohli vyprávět.
A co když si to ředitel usnadní? Může se stát, že prostě řekne, že se to poslední pololetí nepočítá vůbec. A tím pádem má klid. Záleží na škole.
Proč to vlastně tolik řešíme? V konečném důsledku je důležitější, co umíš a jak se umíš učit, než nějaká známka na papíře. Ale tak to v životě chodí, že jo.
Kdo to vlastně vymyslel? Někde na ministerstvu školství sedí lidi, kteří tohle všechno promýšlejí. Ale jestli jsou to lidi, kteří si pamatují, jaké to je být žákem… to už je jiná otázka.

Doplňující informace:

Povinná školní docházka: V Česku trvá devět let. Začíná obvykle v šesti letech.
Přijímací zkoušky: Konají se na střední školy. Slouží k výběru uchazečů, pokud je víc zájemců než volných míst.
Kritéria: Jsou to pravidla, podle kterých se uchazeči hodnotí. Stanovuje je ředitel školy.

Jak se boduje vysvědčení na přijímačky?

Bodování vysvědčení – přijímačky?! Hm…

Počítá se průměr (jakože co nejmenší číslo, že jo? čím horší, tím líp… nebo naopak? sakra!) z pololetí devítky.
A jenom z deseti předmětů!!! To je matika, čeština, cizí jazyk (aj, nj?), děják, zeměpis, přírodopis, občanka (ON – co to sakra je ON?), fyzika, chemie a tělocvik. Tělocvik? Fakt? 😀
Pak se odečítaj body za čtyřky. Fuj, čtyřky.
A to z osmičky i devítky, ale jen za pololetí! A za celý osmičky. Panebože. Proč to nemůžou udělat jednodušší?

Stručně: Průměr z pololetí 9. třídy (ČJ, M, CJ, D, Z, Př, ON, Fy, Ch, TV) – penalizace za 4 z 8. (celé vysvědčení) a 9. třídy (pololetí). TLV Svatonovice.

Jak se počítá průměr z vysvědčení?

Sakra, průměr z vysvědčení… to je vždycky drama. Jak to vlastně je?

Vážený průměr? Ne, to je blbost.
Součet známek děleno počtem známek? To je asi ono, ne? Ale počkat…
Co když mám z matiky trojku a z češtiny jedničku? To se sečte a vydělí dvěma? To je jednoduché. Ale co když mám víc předmětů?

Moje vysvědčení z roku 2024 vypadalo asi takhle:

Čeština: 1
Matematika: 3
Fyzika: 2
Angličtina: 2
Dějepis: 4

To se sečte: 1+3+2+2+4 = 12. A pak se to vydělí počtem předmětů: 12 / 5 = 2,4. Takže průměr je 2,4. No jo, ale jak se to počítá s váženým průměrem? To je další level. Musím si to někde najít.

Klíčové body:

Součet známek / počet známek
Vážený průměr se počítá jinak (to nevím přesně jak, musím to zjistit)

Tohle je fakt otrava. Kdyby to už bylo za mnou! 2,4. To je celkem dobrý, ne? Ale co kdybych měl jedničku z matiky? To by to vylepšilo, fakt. Moje sestra měla letos průměr 1,8. Fakt šikulka. Já jsem na ni prostě nemám.

Kdy musí žák opakovat ročník?

Žák opakuje ročník, pokud neprospěl alespoň ve třech předmětech na základní škole. Na střední škole je studium ukončeno. To je klíčové. Myslím, že je to takhle definováno v § 38 školského zákona 561/2004 Sb., v platném znění, ale to už si nepamatuju přesně. Opravné zkoušky jsou samozřejmě cestou, jak se tomu vyhnout. Vždycky jsem se snažil procházet bez nich, víte, stres je zbytečný.

Základní škola: Neúspěch ve třech a více předmětech = opakování ročníku.
Střední škola: Neúspěch ve třech a více předmětech = ukončení studia.

To je asi důležité si zapamatovat, ne? Jinak… zajímavé je, že tenhle systém v sobě nese dost paradoxní aspekt. Vytváří tlak na výkon, ale zároveň předpokládá, že dítě/student je v nějakém ideálním stavu. A co když se mu v životě stane něco, co jeho prospěch ovlivní? To už je na delší debatu… Myslím, že Karel (můj bratranec) opakoval kdysi sedmou třídu, ale už si nepamatuju přesně proč.

Pro úplnost: Informace jsou platné pro školní rok 2024/2025. Vždy je vhodné se podívat na aktuální školský zákon. Moje osobní zkušenosti s opakováním ročníku jsou nulové, naštěstí.

Z kolika předmětů můžu propadnout?

Z kolika předmětů můžu propadnout? Dvakrát. Jednou na prvním stupni, jednou na druhém. To je fakt kruté, co? Vzpomínám si, jak jsem se v osmé třídě strašně trápil s matematikou… paní učitelka Nováková… fakt hrozná. A ten pocit, když ti visí nad hlavou propadnutí… brrr.

Propadnutí se týká celého ročníku, ne jen jednotlivých předmětů.
Po dvou propadnutích už se do nižší třídy opakovat nejde. To je hrozně drsný.
Znamená to, že můžeš propadnout v tolika předmětech, kolik jich máš ve svém ročníku, ale celkově jen dvakrát za celou ZŠ. Máš tedy dva pokusy.

Myslím, že v roce 2024 to pořád platí… ale radši si to ověř. Je mi z toho teď nějak divně… ten tlak… to celé… Ještě si vzpomínám na kamaráda Petra, co propadl v sedmé třídě. Byl z toho fakt na dně. A teď si říkám, co asi dělá… kdybych se ho zeptal…

Pád. Dvakrát.

Kolik musím mít bodů na přijímačkách?

Sedmdesát. To číslo, ostré jako střepy na rozpáleném asfaltu letního odpoledne, zní v uších. Sedmdesát a více. Přijímačky. Stín budoucnosti se táhne jako pavučina mezi stromy, chladný, vlhkost proudí v jeho nitkách.

Vzpomínám si na tmu, na tiché šeptání listí, na úzkost. Dveře do budoucnosti se otevírají pomalu, s vrzáním, jako stará truhla. Co se tam skrývá?

Čísla. Suchá, neosobní. Ale za nimi se skrývá tolik. Snad 40,15 bodů z češtiny – průměr v roce 2024. Představuji si tu tužku, jak se klouže po papíře, jemné škrtání, napětí. A matematika, 38,61. Studený pot na dlaních. Studená matematika.

Sedmdesát. Hranice. Most. Propast. Jeden krok a jdete dál. Jeden krok a ztrácíte se v mlze neznámého. Tlak, tíha očekávání. Ticho, proříznuté tikáním hodin, věčným rytmem, který měří čas zbývající před rozhodnutím. Budoucnost. Nejasná, ale přesto lákavá.