Na jakou VŠ je nejlehčí se dostat?

Která vysoká škola je nejlehčí?

Zemědělství. To mi z průzkumu Střediska vzdělávací politiky z roku 2024 vyplynulo. Ach jo, vzpomínám si na ten můj boj s organickou chemií… bylo to peklo. Snad to pro studenty zemědělství takové není.

• Studium: Zemědělská univerzita v Praze, myslím. Tam jsem o tom slyšel…
• Průzkum: 8000 absolventů, to je dost. Hodně lidí.
• Výsledek: Medicína je peklo, zemědělství… no, zdá se být nejjednodušší. Ale možná je to jenom zdání.

Teď už ale fakt jdu spát. Hlava mi praská.

Na jakou školu je nejlehčí se dostat?

Na jakou školu je nejlehčí se dostat? To záleží na mnoha faktorech, nejen na samotné obtížnosti přijímacího řízení. Očekávané nároky se liší rok od roku. Například v roce 2024 se předpokládá vyšší konkurence na některých fakultách. Těžko říct absolutně “nejlehčí”, ale historicky méně náročná přijímací řízení bývala na těchto školách:

• Vysoká škola polytechnická Jihlava (Fakulta ekonomiky a managementu): Zde se často klade důraz na praktické zkušenosti, méně na akademické výsledky z gymnázia. Můj známý, Petr Novák (32 let), se tam dostal bez problémů po maturitě na střední odborné škole.

• Univerzita Jana Amose Komenského v Praze (Fakulta sociálních věd): Zde záleží na konkrétním oboru. Některé obory můžou být méně konkurenceschopné než jiné.

• Vysoká škola Karla Engliše v Brně (Obchodně podnikatelská fakulta): Podobně jako u VŠPJ, praktičtěji zaměřené studium.

Klíčové body: “Nejlehčí” je subjektivní. Zohledněte profil školy a obor. Konkrétní obtížnost přijímacího řízení se mění každý rok.

Dodatečné informace:

• Univerzita Palackého v Olomouci (Fakulta tělesné kultury): Může vyžadovat specifické sportovní dovednosti a fyzickou zdatnost. Náročnost se může lišit dle specializace.

• Ostravská univerzita (Fakulta sociálních studií): Podobně jako UK v Praze, i zde záleží na oboru.

• Obecně: Rozhodující je prostudovat si aktuální požadavky a podmínky přijímacího řízení na webových stránkách daných škol. Zaměřte se na počty přihlášených, přijatých a úspěšnost přijetí v předchozích letech. To vám poskytne realističtější obrázek.

Je důležité si uvědomit, že “lehkost” přijetí nesouvisí s kvalitou vzdělání. Školy s méně náročnými přijímacími zkouškami mohou být stejně kvalitní jako ty prestižnější. Je to otázka priorit a individuálních preferencí. Volba školy by měla vycházet z individuálních zájmů a profesních ambicí, nikoli pouze z jednoduchosti přijetí.

Na jakou vysokou školu berou bez přijímaček?

Tmavomodrý opar zaplavuje paměť. Vzpomínka na září, na první den, na nervózní čekání před dveřmi, na zápach starého dřeva a vlhkosti… To vše se mísí s vůní čerstvě natřených lavic v učebně, kde se poprvé otevíraly dveře do světa bez přijímaček. Ano, bez přijímaček. Slova, která znějí jako svoboda, jako lehký vánek v horkém létě.

Klíčové body: Ne všechny vysoké školy jsou bez přijímaček! Je to spíše výjimka než pravidlo. 2023 přinesl změny, ale některé zůstávají.

• Žádný stres z přijímaček – svoboda, kterou jsem tehdy cítila, byla nepopsatelná.
• Volba, ne nutnost – dveře se otevřely, ale cesta vedla dál, musel jsem najít svou vlastní cestu.
• Nejsou to jen “lepší” školy – mýtus o kvalitě se ukazuje jako klam. Důležité je najít školu, která je pro mě.
• Můj příběh: Já jsem se v roce 2023 hlásil na Vysokou školu pedagogickou v Plzni. A bylo to bez přijímaček.

Prostor se rozšiřuje, čas se zpomaluje. Vzpomínky se vznášejí jako listí unášené větrem. Stále vidím ty bleděmodré letáky, nalepené na stěnách fakult. Vysoké školy bez přijímaček v roce 2023 – to je úleva.

Seznam vysokých škol, které v roce 2023 přijímají bez přijímaček (neúplný):

• Vysoká škola pedagogická v Plzni (některé obory)
• … (Další školy – kontrolujte aktuální webové stránky daných škol pro upřesnění!)

Temnota a světlo, naděje a obavy, to vše prolíná v mém nitru, zatímco slova plynou, jako řeka, která se vlévá do moře.

Opět se vracím k té myšlence: Ne všechny vysoké školy berou bez přijímaček. To je nutné si uvědomit. Ale pro některé je to skutečně cesta.

Které obory se vyplatí studovat?

Data science. To je teď hit. Jako kdyby najednou všichni objevili, že data existují. A že se s nimi dá kouzlit. Platy? Astronomické. Představte si, že vám platí za to, abyste se hrabali v číslech. Jako Scrooge McDuck, jen bez té vany plné zlaťáků. Nahraďte zlaťáky jedničkami a nulami.

• Kyberbezpečnost. Svět se digitalizuje, a co je digitalizované, to se dá hacknout. Takže experti na kyberbezpečnost jsou potřeba jako sůl. Možná i víc než sůl. Bez soli se dá žít, bez kyberbezpečnosti… no, taky, ale s menší jistotou, že vám z účtu nezmizí výplata.
• Obnovitelné zdroje energie. Slunce svítí, vítr fouká… peníze se sypou. No, ne tak doslova, ale obor má potenciál. Až se jednou ropa a uhlí vyčerpají (a vyčerpají, věřte mi), tak se budou hodit lidi, co vědí, jak s větrníkem. Nebo se solárním panelem.
• Biotechnologie a genetické inženýrství. Hrát si na Boha je sice trochu riskantní, ale taky lukrativní. Až se jednou naučíme pěstovat náhradní orgány na zahradě, tak tihle experti budou na roztrhání.
• Umělá inteligence. Jasně, jednou nás všechny nahradí roboti, ale do té doby se dá na tom vývoji slušně vydělat. A kdo ví, třeba se nám podaří je naprogramovat tak, aby nám platili daně. To by byla paráda, ne?

Možná to tak nevypadá, ale mám vystudovanou jadernou fyziku. Sice teď píšu texty pro internet, ale aspoň vím, jak funguje mikrovlnka. Což se taky hodí. Zvlášť když máte hlad. A co teprve, když máte hlad a chcete si ohřát pizzu.

Kolik lidí se hlásí na vysokou školu?

Prostor ticha, jen ševelení papíru… dvacet, třicet… tolik let… život krouží jako vír, vleče se za ním stín neznámých tváří. A vysoká škola? Zelený koberec snů, posetý zrníčky naděje a tlakem očekávání.

21% žen, 17% mužů. Chladné číslo, ale v něm vězí tolik příběhů! Zářivé úsměvy, noční lampy, křehká ramena tížící se knihami… V roce 2023… číslo na papíře… ale za ním stojí tisíce srdcí, bušících v rytmu dlouhých nocí a brzkých rán.

63 tisíc absolventů. V roce 2023. konečně zase víc. Tolik příběhů završených, tolik cest otevřených. Ale co ti, co se nepřihlásili? Co ti, co zůstali ve stínu statistik?

Obloha nad Prahou září. Pamatuji si zář července… a na tváři mého bratra Petra, když se dozvěděl o přijetí na ČVUT. Bylo mu 20. Teď už je mu 24 a pracuje jako softwarový inženýr.

• Jeho příběh je jeden z mnoha.
• Příběh vlnící se mezi nadějí a zklamáním.
• Příběh proměny, růstu a zkušenosti.

Kolik lidí se hlásí na vysokou školu? Počet není podstatný. Důležitá je vůně papíru, pocit tlaku tužky na straně, víra v sen.

Klíčové body:

• 21% žen, 17% mužů ve věku 20-29 let studovalo VŠ v roce 2023.
• 63 tisíc absolventů VŠ v roce 2023.
• Mírný nárůst studentů od roku 2019.

A co dál? Zelená tráva za oknem… Letní den. Větrný den… a v tom ševelení listí slyším šepot příběhů… nezmapovaných cest… a neznámých osudů…

Jak těžké je vystudovat vysokou školu?

Těžké. Polovina studentů neuspěje. Někde jen pětina. Bakaláři, magistři, doktoři – všichni padají. Humanitní, technické – bez rozdílu. Plýtvání penězi daňových poplatníků.

• Neúspěšnost: 50% (celkově), až 80% (u některých oborů) – data 2024.
• Stupně studia: bakalářské, magisterské, doktorské.
• Obory: humanitní, technické.
• Dopad: finanční ztráty pro stát.

Problém. Reálný. Ignorovaný. Změna nutná. Systém selhává. Studenti selhávají. Kdo je zodpovědný?

• Selhání systému?
• Selhání studentů?
• Kombinace faktorů?

Musíme jednat. Teď.

Co když neudělám vysokou školu?

Co když nedám vejšku? No a co jako? 28. únor, to je deadline pro většinu přihlášek. Ale fakt jako pro všechny? Neřešil jsem to, tyjo. Elektronická přihláška a prachy – to je záchrana? Co když to nestihnu? Panika? Zjistit deadline na tý mojí škole. A co pak?

• Deadline: 28. 2. (většinou)
• Záchrana: E-přihláška, poplatek
• Otázka: Co když to fakt nedám? Plán B?

Hele, teta Květa říkala, že bejt instalatér je tutovka. Fakt ale chci bejt instalatér? Možná kurz grafiky? Nebo odjet do prdele na Nový Zéland? Co rodiče? Budou naštvaný?

• Plán B:
  • Instalatér (teta Květa)
  • Grafika (kurz?)
  • Nový Zéland (wtf?)
• Rodiče: Naštvaný? Asi jo.

Hlavně klid, vole.

Která vysoká škola je nejlepší?

Takže, která pajda je v Česku nejlepší? No jasně, že zas ta Karlovka! To je taková ta univerzita, co má snad víc historie než Hradčany.

• Univerzita Karlova: Opět na trůnu, jak jinak. Už jim tam snad roste mechem, chudákům.
• Místo v žebříčku: 246. flek na světě. To je jako když se snažíte trefit šipkou do terče a skončíte těsně vedle. Ale lepší než nic, že jo.
• Loňský posun: Hezky si polepšili, o dvě místa. To je jak když si koupíte nový boty a hned vám to líp běhá. No, asi tak nějak.

A teď si představte, že rektor Karlovky slaví tenhle úspěch tak, že si dá párek v rohlíku s hořčicí. No, možná ne, ale já bych to tak udělal. A ještě bych si k tomu pustil Kabáty. To by bylo teprve to pravé univerzitní slavení!