Čím je tvořena svalová tkáň?

8 měsíců před 38 zobrazení

Svalová tkáň, konkrétně kosterní sval, se skládá z dlouhých, mnohojaderných svalových vláken zvaných rhabdomyocyty. Tato vlákna, obalená řídkou vazivovou tkání, obsahují podélně uspořádané příčně pruhované myofibrily. Právě tyto myofibrily jsou zodpovědné za schopnost svalové kontrakce a pohybu.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Z čeho se skládá svalová tkáň?

Víš, někdy přemýšlím, co se vlastně děje v mých svalech, třeba když zvedám těžký nákup. Vždyť to je jen taková hmota, ale drží to celé tělo pohromadě. Přijde mi to až neuvěřitelný, jak to všechno funguje. Co tam vlastně je?

No, a když se na to zamyslím detailněji, na tu naši svalovou tkáň, tak vím, že je to vlastně taková spousta dlouhých vláken. Říkají tomu svalová vlákna. Já jsem třeba jednou viděla v nějakým dokumentu, že můžou být fakt dlouhé, až 40 centimetrů, představ si to. Vypadají pak jako takové tenké provázky, které ale mají obrovskou sílu a jsou základem toho, že se vůbec hýbeme.

A nejzajímavější mi přijde, že jedno takové vlákno není jen tak obyčejná buňka. Je to prý buňka, co má hodně jader, víš? Jmenujou to rhabdomyocyt, myslím, že jsem to napsala správně, taková zvláštní slova na zapamatování.

Když si pak představím tyhle rhabdomyocyty, jak jsou poskládané, tak si uvědomím, že to nemůže být jen tak volně. Připomíná mi to, jak když mamka balí nějaké křehké věci do takové té bublinkové fólie. Tyhle naše svalová vlákna jsou obalena řídkou vazivovou pochvou, to je jako takový ochranný obal. Bez toho by to asi nefungovalo, že ne? Všechno by se jen tak třepalo. Přece jen, kosterní svaly dostávají docela zabrat.

A uvnitř těch vláken jsou pak další menší proužky, těm říkají myofibrily. Ty jsou fakt důležité, protože ty umožňují to celé kouzlo smrštění.

Když si uvědomím, že díky těmhle myofibrilám se dokážu třeba 15. května 2023 v obchoďáku v Letňanech s plnýma taškama dotáhnout až domů, připadá mi to fascinující. Tyhle pruhované nitky se prostě zkracují, a tím ten celý sval stáhne. Není to jako jen tak. Je to skoro jako kdybych měla uvnitř sebe tisíce maličkých gumiček, které se synchronizovaně natahují a zkracují, aby mi umožnily ten pohyb. To je prostě síla, co myslíš?

Čím je tvořena tkáň?

Pojivová tkáň je tvořena buňkami a mezibuněčnou hmotou, která je vyplňuje. Všechna pojiva mají mezenchymový původ.

Byl rok 2013, podzim, takový ten sychravý listopad, a já seděl v Brně na koleji Vinařská. Nad sebou jsem měl rozevřenou obří učebnici Histologie a na stole už čtvrtý hrnek kávy. Venku to bubnování deště mi fakt nepomáhalo soustředit se na ty pojiva. Frustrace. Celý jsem se v tom ztrácel. A pak jsem si uvědomil, že je to jako nějaké lepidlo, co drží celé tělo pohromadě. Všechno, co není nerv, sval nebo krycí tkáň. Prostě výplň a opora.

Nejdůležitější věc, co mi tenkrát rozsvítila v hlavě, byla ta mezibuněčná hmota. Nejen buňky! Ty buňky, to jsou jenom ti 'stavitelé' a 'údržbáři', ale ta hmota kolem nich, to je to, co dává pojivu jeho sílu, pružnost, nebo třeba tvrdost. Páni, to bylo prozření! Tam se to všechno děje.

A pak ta myšlenka, že to všechno začíná od jednoho místa – mezenchymový původ. To je základ, ze kterého se vyklube tolik různých věcí. Je to jako takový startovací balíček pro všechno spojovací v těle. Fakt fascinující, jak se z jedné primitivní tkáně dokáže vyvinout taková rozmanitost.

No a z tohohle základu pak prostě vzniká celá škála. Vždycky si to představuju jako takové rodinné stromy, víte? Ze stejného kořene, ale jak se to rozvětvuje:

Vazivo: To je taková ta klasika, co všechno obaluje a spojuje. Od šlach až po orgány. Je ho hromada druhů, různě uspořádané, s různými vlákny. Kolagen, elastin, to jsou ti hlavní hráči.
Chrupavka: Tři typy, že jo, hyalinní, elastická, vazivová. Pamatuju si, jak jsem si poprvé sáhl na koleno po fotbalovém tréninku a říkal si, jak je to kluzký, hladký. Díky chondrocytům a chondroblastům, co ji tvoří. Ty buňky tam jsou pěkně schovaný v takových lacunách, jako ve vlastní jeskyňce.
Kost: Tvrdá, pevná, naše opora. Bez kostí bychom byli jen hromada masa. Ty osteoblasty ji staví, osteocyty udržují, osteoklasty bourá. Neustálý proces.
Krev: Jo, krev! To je taky pojivo. Trochu jiné, s tekutou mezibuněčnou hmotou – plazmou. Ale spojuje, transportuje, brání. Neuvěřitelný, jak se to všechno drží dohromady, že?

Ten večer jsem tu histologii konečně dal. Sice mi pak ještě párkrát ujela ruka s korektorem, ale ten pocit, že jsem tomu přišel na kloub, byl k nezaplacení. Dodnes, když si vzpomenu na pojiva, vidím ten sychravý listopad a prázdný hrnek od kafe. A jak jsem se cítil, že jsem konečně něco pochopil, něco tak základního, co drží celé moje tělo pohromadě.

Jaká je vnitřní stavba kosterního svalu?

Kosterní sval se skládá ze svalových vláken, vaziva a pomocných zařízení.

Sval… svaly jsou fakt složitý. Vlákna. Jo, svalová vlákna, to je základ. Příčně pruhovaný, to vím. Všechno je to obalený vazivem. A pak to přechází ve šlachu. Jak to drží pohromadě? Nějaký obaly. Petr Novák, nar. 15. 5. 1998, a tohle si nepamatuje. Haha.

A ty pomocný věci… co to bylo? Bursy. Tíhové váčky, jasně, ne mazové. Proč jsem si myslel mazové? To je blbost. Snižujou tření. Logický. Celý ten sval je vlastně balíček balíčků. Jako ruská matrioška.

Struktura od největšího k nejmenšímu:

Sval (celý sval, obalený epimysiem)
Svalový snopec (fasciculus) – to je svazek vláken, obalený perimysiem
Svalové vlákno (myocyt) – to je ta buňka, obalená endomysiem
Myofibrila – ty jsou uvnitř vlákna, stovky až tisíce
Myofilamenta – aktin a myosin. To jsou ty bílkoviny, co do sebe kloužou. To je ten pohyb.

Ty obaly, jo. Musím si to zapsat.

Epimysium: na povrchu celýho svalu. Vazivo.
Perimysium: obaluje ty snopce. Jsou v něm cévy a nervy.
Endomysium: obaluje každé jednotlivé vlákno. Jemná vrstva. Takže epimysium, perimysium, endomysium. Pořád dokola.

Jaký je rozdíl mezi hladkým a příčně pruhovaným svalstvem?

Rozdíl je v kontrole. Vůli. Příčně pruhovaný sval poslouchá. Hladký sval žije vlastním životem. Jeden má viditelný řád. Druhý skrytý účel.

Hladká svalovina. Pracuje tiše. Bez příkazů. Její rytmus je pomalý. Neúnavný. Tvoří stěny orgánů. Cév. Střev. Vnitřní svět v pohybu. Vůle ji neovládá. Autonomní nervový systém ji řídí. Buňky jsou vřetena. Samostatné jednotky. Jedno jádro. Žádné pruhy.

Příčně pruhovaná svalovina. Nástroj mysli. Pohyb. Síla. Vteřinová reakce. Poslouchá každý rozkaz. Rychle. Přesně. Upíná se na kostru. Tvoří tělo, které vidíme. Dlouhá vlákna. Mnoho jader v jednom celku. Syncytium. Struktura je řád. Sarkomery v řadě. To je to pruhování. Rychle se unaví. Cena za výkon.

Ovládání: Příčně pruhovaná je ovládaná vůlí. Hladká pracuje autonomně.
Struktura: Příčně pruhovaná má mnohojaderná svalová vlákna. Hladká má jednojaderné buňky.
Vzhled: Sarkomery vytváří viditelné pruhy. Hladká svalovina je nemá.
Rychlost: Kontrakce příčně pruhovaného svalu je rychlá. Hladkého pomalá a plynulá.
Únava: Příčně pruhovaná se unaví. Hladká je vysoce odolná proti únavě.
Umístění: Příčně pruhovaná je kosterní svalstvo. Hladká je ve stěnách vnitřních orgánů.

Co potřebují svaly pro správnou funkci?

Svaly pro svůj heroický výkon vyžadují tři věci: pokyn od vrchního velitele z mozkovny, jiskru v podobě vápníku a dalších minerálů a samozřejmě pořádnou nádrž plnou energie.

Aby se ten váš biceps vůbec uráčil napnout, musí mu nejdřív z centrály v hlavě přijít nervový impuls. Představte si to jako telegram od línýho šéfa, kterej konečně zvedl zadek z křesla. Bez tohohle rozkazu je sval mrtvej jak brouk, leží si a ani neškytne, i kdybyste ho prosili na kolenou.

Pak tam musí být správný chemický koktejl, taková malá laboratoř. Hlavní hvězdou je vápník, bez něj se ty svalový vlákna ani nedomluví, kdo má za co tahat. Je to takovej dirigent celýho toho zmatku. A když chybí hořčík nebo draslík, tak máte křeč, že i moje kočka Míca by se lekla. A to už je co říct.

A to nejdůležitější, energie! Svaly nejedou na vzduch a lásku, to si pamatujte. Potřebujou palivo, takový malý nabitý baterčičky (odborně ATP), který se furt musí dobíjet z toho, co sníte. Bez pořádný svačiny je to jak chtít po trabantu, aby vyhrál formuli 1. Prostě marný, marný, marný.