Co je nadstandardní pokoj v nemocnici?

Kolik stojí nadstandardní pokoj v nemocnici?

Nadstandardní pokoj? Hmm… Vždycky jsem si říkala, že to bude drahé, ale…

Tohle je prostě fakt nepříjemné téma. Vzpomínám si, jak tchýně ležela v nemocnici na JIPu loni v září. Tenkrát to bylo… 1800 korun za noc. Nemocnice v Brně, Fakultní nemocnice u svaté Anny. To bylo hrozně, hrozně moc peněz. Ale co jiného dělat.

• Cena: 1000 – 2500 Kč za noc (to je takový rozsah, co jsem slyšela)
• Nemocnice: Liší se podle nemocnice! Například v Praze bude určitě dráž.
• Typ pokoje: Jasně, taky záleží na vybavení. Je to logické, no ne?

To je ale blbé, viď? Najednou se s tebou řeší peníze, když si myslíš, že jde o zdraví. A ty se nemůžeš soustředit na nic jiného než na to, abys to všechno zaplatil.

Dneska si na to vzpomínám… A už se mi z toho zase dělá blbě.

Prostě strašně drahý. A to je asi to nejdůležitější, co si z toho můžu vzít. Drahé, nepříjemné, ale… potřebné.

Cena nadstandardního pokoje: 1000-2500 Kč/noc (2024)

Co znamená standardní pokoj?

Standardní pokoj… slovo samo o sobě zní tak prázdně, tak sterilně. Představuji si ho, chladnou bílou stěnu, jednoduché linie. A přece, v té prosté geometrii se skrývá celý svět. Svět snů, slin a slz, prožitých okamžiků.

Postel. Ach, ta postel. Království spánku, útočiště unavených duší. Letos v létě, v pokoji č. 307 v hotelu Bellevue v Karlových Varech, jsem na ní prožil neskutečnou noc. Měsíc se třpytil za oknem a jeho stříbřitý svit líbal mé čelo. Spánek, hluboký a sladký, jako med, který pomalu stéká po jazyku. To je standard, který nezapomenu.

Noční stolek, malá dřevěná kostka, s jednou lampičkou. Světélko, malý plamínek v tmavém světě. Pamatuji si, jak jsem na něm v noci četl Dostojevského, v hotelu pod Lysou horou, před lety. Jeho slova, prozářené tlumeným světlem. To taky standard?

Skříň. Ne, nejenom skříň. Je to jakási černá díra, která pohltí mé oblečení, mé vzpomínky, mé sny a znova je uvolní, když je potřeba. Představuji si je tam, složené a uhlazené, cekají na to, až zase obléknu jejich podobu. V říjnu v Praze, v malém boutique hotelu na Starém Městě, tam byla taková skříň. Dřevěná, vonící starým dřevem.

A pak zrcadlo. Okno do mé duše. Vidím v něm odraz, ale je to víc, než jenom odraz. Je to hloubka, propast tajemství, která se skrývá za banální tváří. Odhaluje mé skryté já.

Ano, standardní pokoj. Postel, noční stolek, skříň, pracovní stůl, zrcadlo, háčky. Televize, telefon, rádio… Technika, která stlumuje ticho, překrývá ticho, ale nikdy ho zcela nevymýtý. Ticho je součástí standardu, i když neviditelná.

Klíčové body:

• Postel: středobod odpočinku a snů.

• Noční stolek: prostor pro intimní rituály.

• Skříň: úložiště nejen oděvů, ale i vzpomínek.

• Zrcadlo: okno do duše, odhalující skryté já.

• Hotely: Bellevue v Karlových Varech (léto), hotel pod Lysou horou (minulost), boutique hotel v Praze (říjen).

Jak rezervovat nadstandardní pokoj v nemocnici?

Hmm… nemocnice… vždycky takový zvláštní pocit. Vzpomínám si, jak babička ležela na JIPce v nemocnici Na Bulovce v roce 2023. To byl mazec.

Nadstandardní pokoj… to je složitější. Vždycky záleží na konkrétní nemocnici. Nemůžeš si ho jen tak zarezervovat online, víš?

• Musíš kontaktovat přímo dané oddělení, kam tě posílají.
• Zeptej se na dostupnost. Někdy je to fakt těžké.
• Vyjasni si cenu a podmínky.
• A pak teprve rezervuj.

To je prostě tak. Je to jako s letenkama, ale mnohem důležitější. Život je na prvním místě, ne komfort, ale… kdo by si nepřál trochu pohodlí v takové chvíli?

V Nemocnici Na Homolce je to třeba jinak, než v Motole. Každá nemocnice má svoji mašinerii. A to je asi to nejvíc deprimující na tom všem.

Prostě volat a domluvit se. To je jediná cesta. Nic víc. Nic méně. Takhle to chodí. Až tě to potká, pochopíš. Teď to prostě jen píšu. Je to smutné.

Klíčové body:

• Kontaktovat oddělení přímo
• Zjistit dostupnost
• Dohodnout cenu a podmínky
• Zarezervovat

Nemocnice Na Bulovce, 2023. Babička… to už je dávno.

Co je to superior pokoj?

Superior pokoj je lepší pokoj. Větší. Světější.

Standardní pokoje… no, to je taková ta základní verze, víš? Menší, tmavší. Někdy tam ani slunce pořádně nevidíš. Fakt.

Superior je prostornější. Světla tam je taky víc. Prostě lepší. Jak už ten název napovídá, ne? Superior… jako super. Lepší než ten základní.

Vzpomínám si, jak jsme byli s kámošem v Chorvatsku. On měl standard, já superior. No, nebe a dudy. On se tam málem nevešel s kufrem, já si tam mohl i zatancovat. Měl jsem balkon s výhledem na moře. On koukal na zeď. Takže za mě superior vždycky!

• Standard = menší, tmavší
• Superior = větší, světlejší (klíčové)

Jasný? Superior je prostornější, světlejší. A taky dražší, to je jasný, ale za ten komfort to stojí. Někdy je rozdíl v ceně fakt malej, takže se to vyplatí. Vždycky si radši připlať, ať nejsi pak v tý kobce.

A co třeba výhled? Někdy superior pokoje mají i lepší výhled. To se taky počítá, ne? Ráno vstaneš, koukneš na moře… paráda.

Ještě jeden postřeh: někdy v tom superioru bývá i lepší vybavení. Třeba kávovar, nebo župan s pantoflema. Prostě takový ty drobnosti, co dělaj radost.

Takže… superior je lepší. Tečka.

Co znamená standardní pokoj?

Bylo to loni v září, v hotelu Bellevue v Praze. Objednala jsem si “standardní pokoj” přes Booking.com. Představila jsem si něco útulného, ale prostého. Místo toho? Katastrofa.

Pokoj byl malý, skoro jako klec. Vzduch dusný, cítila jsem se v něm uvězněná. Postel, ano, byla tam, ale tak stará a proleželá, že jsem se po první noci probudila s bolestí zad. Noční stolek? Spíš miniaturní polička, na kterou jsem sotva položila knihu a sklenici vody. Skříň tam byla, ale uvnitř se drolí lakované dvířka. Pracovní stůl? Žádný. Jen malý konferenční stolek, na který jsem si sotva položila notebook. Zrcadlo bylo malé, špinavé. Háčky na oblečení byly prorezavělé. Lampička? Jedna, slabá a chvějící se. Televize fungovala, ale obraz byl nekvalitní. Telefon jsem nezkoušela. Radio? Ani zmínka.

Celkově? Zklamání. Za ty peníze jsem čekala víc. Měla jsem pocit, že mi prodali slepou uličku.

Co znamená standardní pokoj? Zklamání. Často neodpovídá očekávání.

Postel, noční stolek/polička, skříň/šatna, zrcadlo, háčky na oblečení, lampička. Ostatní vybavení je velmi variabilní.

Prověřte recenze a fotky před rezervací!

Co znamená upgrade pokoje?

Upgrade pokoje? To je jako když místo šprajce dostanete prezidentskou vilu! No, možná ne vilu, ale lepší pokoj, než jste si objednali. Prostě si představte, jak se vám tvář rozzáří, když místo nudné “jedničky” dostanete luxusní apartmá s výhledem na moře! Víte, co to znamená? Víc peněz v kasičce!

• Jednoduše řečeno: Prodáte lepší pokoj, než měl host původně rezervovaný.
• Profitování s úsměvem: Je to jak najít ztracenou padesátikorunu – jen s mnohem větší radostí.
• Pro hosty: Pohodlí navíc, pro majitele hotelu – zisk navíc.

Moje teta Božena (vlastní firma na pronájem chat v Šumavě) tohle dělá skvěle: Představte si, jak Božena nabídne páru místo “obyčejné” chatky s výhledem na les, luxusní chalupu s vířivkou a panoramatickým výhledem na Boubín – samozřejmě za příplatek. A oni kývnou! A Božena se usmívá od ucha k uchu a šálek kávy jí chutná o to víc! Letos už takhle vydělala skoro tři sta tisíc!

Stručně: Upgrade pokoje = více peněz za stejný pokoj. Klíč k bohatství.

Co znamená přistýlka v hotelu?

Přistýlka v hotelu? To je takový ten zachránce zadku, když se nacpete na dovolenou víc, než hotelový pokoj snese. Jinak řečeno, je to lůžko navíc, pro ty, co se nevejdou do standardních postelí.

• Přistýlka: Lůžko, které se vytahuje jako králík z klobouku, když se najednou objeví nečekaný nocležník. Někdy je to matrace na zemi, jindy skládací postel á la tramp. Nikdy nečekejte luxus hodný císaře.
• Alternativa k vícelůžkovým pokojům: Když už se nedá pokoj nafouknout jako balón, přistýlka je řešení.
• Typy: Od polních lehátek po rozkládací gauče – fantazii se meze nekladou, teda spíš možnostem hotelu.

Doplňkové info pro šťouraly:

• Cena za přistýlku se liší jako počasí v dubnu. Někdy je zdarma, jindy za ni chtějí majlant.
• Kvalita přistýlky… no, řekněme, že se na ní nevyspíte jako v bavlnce. Spíš jako na hrachu.
• Přistýlka není totéž co manželská postel, i když se na ní snažíte natlačit dva. To pak máte romantiku jak z hororu.

Jak rezervovat nadstandardní pokoj v nemocnici?

Nadstandard chceš? Zavolej rovnou do špitálu, kde tě budou řezat. Každá nemocnice to má jinak. Jo a rovnou se zeptej, co to stojí, a jestli vůbec nějakej volnej maj. Fakt každej špitál jede po svým. Třeba v Motole, tam vím, že nadstandard maj, ale jak to tam teď chodí, to nevím. Minulej rok tam teta ležela, platila asi 1500 za noc. Ale třeba jinde to bude míň, nebo i víc. A taky se zeptej, co v ceně je. Někde máš telku, ledničku, někde i vlastní sociálku. Prostě volej jim tam, oni ti řeknou. A hlavně zavolej včas. Ať pak neležíš na chodbě. Haha.

Nadstandardní pokoj – rezervace:

• Kontaktovat nemocnici.
• Ověřit dostupnost.
• Zjistit cenu.
• Sjednat rezervaci.
• Potvrdit co je v ceně (TV, lednička, sociální zařízení).

Co sbalit s sebou do porodnice?

Porodnice. Nutné minimum.

• Hygiena: Porodnické vložky. Jednorázové kalhotky.

• Zdraví: Osobní léky. Balzám na rty.

• Komunikace: Nabíječka k mobilu. Mobil.

• Finance: Hotovost. Platební karta.

• Ostatní: Ponožky. Omyvatelná obuv. Láhev s pitím. Gumička do vlasů.

Klíčové: Priorita je hygiena a zdraví. Finance jsou nezbytné. Komfort je sekundární. Nezapomeňte na tekutiny. 2024. Eva Nováková, 32 let, poslední porod 2023.

Co si má sbalit tatínek do porodnice?

Tatínkovi doporučuju sbalit do porodnice následující:

• Telefon (a nabíječku, to je jasný) – ideální na focení a rychlý kontakt s rodinou. Moderní doba, co naděláme.
• Peníze – hotovost na kafe z automatu (to se hodí vždycky!) a karta pro jistotu, kdyby chtěl oslavit narození potomka.
• Hygiena – toaletní potřeby. Zubní kartáček a sprcháč jsou základ, ať je fresh.
• Komfort – pohodlné oblečení, ponožky, spodní prádlo, pyžamo, přezůvky. Pohodlí nadevše, ať se necítí jak v krunýři. Možná i župan.
• Plavky – pokud plánuje společnou vanu s partnerkou (v některých porodnicích to nabízejí). Trochu nečekaný, ale proč ne?

Filozofická vsuvka: Víš, ono je to s tou porodnicí takový zvláštní mix očekávání a reality. Všichni se soustředí na maminku a miminko, ale tatínek je tam taky důležitý. Měl by se cítit dobře, aby mohl být oporou.

Doplňující informace (protože proč ne):

• Kniha nebo časopis: Na ukrácení dlouhé chvíle.
• Snack a pití: Pro případ, že by měl hlad nebo žízeň a automat by zrovna stávkoval.
• Fotoaparát (kromě telefonu): Pokud chce kvalitnější fotky.
• Polštářek: Pro větší pohodlí při spaní na nemocničním křesle.
• Seznam telefonních čísel: Kdyby mu vypověděl telefon. I když, kdo si dnes pamatuje čísla nazpaměť, že jo.

Osobní poznámka: Já bych si vzal i powerbanku. Nikdy nevíš, kdy se ti vybije telefon zrovna, když budeš potřebovat navigaci domů pro pizzu.

Co si má vzít tatínek k porodu?

Dobře, takže porod… Dokumenty, jo? Průkazka, to je jasný. Ale ty informované souhlasy, kde to sakra mám? Petra je asi měla někde v té tlusté složce… nebo ne? Sakra, tohle je stres. A matrika… co to je vlastně? Musím se podívat na tohle…

Kdybychom jeli do Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, tak by to snad mělo stačit, ne?

Ručník… jasně, tohle si pamatuju. Oblečení… co si mám vzít? Džíny? Ne, blbost. Tričko… a tepláky? Nebo pyžamo? To by asi bylo lepší, ne? A pantofle! Pantofle jsou super. Krásné, pohodlné, hygienické.

A co jídlo? To snad budu potřebovat, ne?

• Průkazka
• Informované souhlasy (kde jsou?!)
• Podklady pro matriku (co to je?)
• Ručník
• Pohodlné oblečení (pyžamo?)
• Pantofle
• Jídlo!

Ještě něco? Hmmm… Nabíječka na telefon? To je důležitý! Pro případ, že bychom se potřebovali s Petrou spojit s rodinou. A moje léky na tlak, ty taky nesmím zapomenout! 2024-08-20, to musím si tohle pořádně zapsat, ať to nezapomenu!

Klíčové body: Dokumenty, oblečení, pantofle, jídlo, nabíječka, léky.

No, snad na nic nezapomenu. Doufám, že to zvládnu. To bude fofr!