Co se dělá na fyzioterapii?

Co se děje na fyzioterapii? Pohled za oponu pohybové rehabilitace

Fyzioterapie, často mylně ztotožňovaná pouze s „cvičením“, je komplexní obor zaměřený na obnovu a udržení pohybové funkce. Místo jednoduchého předpisu cviků se jedná o individuálně přizpůsobený přístup, který zahrnuje diagnostiku, terapii a edukaci pacienta. Co se tedy konkrétně děje na fyzioterapeutické klinice?

První krok: Komplexní vyšetření

Před zahájením terapie probíhá důkladné vyšetření. Fyzioterapeut se zaměřuje na anamnézu – historii pacientova problému, včetně okolností vzniku, průběhu obtíží a předchozí léčby. Dále provádí fyzikální vyšetření, které zahrnuje:

• Pohybové testy: Hodnocení rozsahu pohybu v kloubech, svalové síly, koordinace a rovnováhy.
• Neurologické vyšetření: Zjišťuje se stav nervového systému, reflexy a senzitivita.
• Palpační vyšetření: Přímé prohmatání svalů, šlach a kloubů pro identifikaci bolestivých bodů, napětí a otoků.
• Posturologické vyšetření: Analýza držení těla a jeho vlivu na pohybový aparát.

Na základě těchto informací fyzioterapeut stanoví diagnózu a vytvoří individuální léčebný plán.

Druhý krok: Individuální terapie – pestrá paleta metod

Léčebný plán je variabilní a závisí na konkrétním problému pacienta. Fyzioterapeut může použít kombinaci následujících metod:

• Cvičební terapie: Zahrnuje aktivní i pasivní cviky zaměřené na posílení oslabených svalů, zlepšení flexibility, koordinace a mobility. Cvičení jsou vždy přizpůsobena individuálním možnostem a cílům pacienta.
• Manuální terapie: Fyzioterapeut pomocí svých rukou ovlivňuje měkké tkáně – uvolňuje svalové napětí, mobilizuje klouby a zlepšuje kloubní pohyblivost. Patří sem techniky jako mobilizace, manipulace a masáže.
• Fyzikální terapie: Využívá přístroje k léčbě bolesti a zánětu. Mezi nejčastěji používané metody patří:
  • Elektroléčba: Aplikace elektrických proudů na zmírnění bolesti, snížení svalového napětí a stimulace regenerace.
  • Magnetoterapie: Použití magnetických polí k prokrvení tkání a urychlení hojení.
  • Ultrazvuková terapie: Aplikace ultrazvuku k prohřátí tkání a snížení zánětu.
  • Vodoléčba: Využití vody k léčbě pohybových poruch, např. v podobě hydroterapie (cvičení ve vodě).
• Edukativní program: Důležitou součástí fyzioterapie je naučit pacienta, jak správně používat své tělo, aby se předešlo opakování problému. Fyzioterapeut poskytuje rady ohledně ergonomie, správného držení těla a dalších návyků.

Třetí krok: Sledování a úprava léčebného plánu

Fyzioterapeut pravidelně sleduje pokrok pacienta a podle potřeby upravuje léčebný plán. Cílem je dosáhnout co nejlepšího funkčního zlepšení a snížit bolest.

Závěr:

Fyzioterapie je mnohem více než jen „protahování“. Je to komplexní a individualizovaný přístup k léčbě a prevenci poruch pohybového aparátu, který kombinuje různé metody k dosažení optimálních výsledků. Kvalitní fyzioterapie může zásadně ovlivnit kvalitu života a umožnit lidem návrat k aktivnímu a bezbolestnému pohybu.