Co se stane když přestanu brát antidepresiva?

Co se děje, když se rozhodnete vysadit antidepresiva? Ne vždy je to procházka růžovým sadem.

Antidepresiva jsou mocné nástroje, které pomáhají mnoha lidem zvládat deprese, úzkosti a další psychické problémy. Rozhodnutí o jejich vysazení by ale nikdy nemělo být impulzivní a vždy by mělo probíhat pod dohledem lékaře. Proč? Protože náhlé vysazení antidepresiv může spustit kaskádu nepříjemných a potenciálně nebezpečných reakcí, které se souhrnně označují jako abstinenční syndrom nebo syndrom z vysazení.

Proč vlastně dochází k abstinenčním příznakům?

Když dlouhodobě užíváte antidepresiva, vaše tělo a mozek se na ně adaptují. Náhlé odebrání léku pak mozek doslova zaskočí. Snaží se znovu nastavit chemickou rovnováhu, kterou antidepresiva ovlivňovala. Tato nerovnováha pak vyvolává širokou škálu symptomů, jejichž intenzita a povaha závisí na několika faktorech:

• Typ antidepresiva: Různé typy antidepresiv ovlivňují různé neurotransmitery a mají různý poločas rozpadu. Například u léků s krátkým poločasem rozpadu, jako jsou některé SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), se abstinenční příznaky mohou objevit rychleji a být intenzivnější.
• Délka užívání: Čím déle jste antidepresiva užívali, tím výraznější může být reakce těla na jejich vysazení.
• Dávka: Vyšší dávky obecně vedou k silnějším abstinenčním příznakům.
• Individuální faktory: Každý reaguje na léky jinak. Někteří lidé abstinenční příznaky téměř nezaznamenají, zatímco jiní se s nimi potýkají velmi silně.

Spektrum abstinenčních příznaků: Od lehkých obtíží po závažné komplikace

Abstinenční příznaky se mohou projevit velmi rozmanitě a jejich intenzita se může lišit. Mezi časté mírné obtíže patří:

• Nevolnost a zažívací potíže: Žaludeční nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa.
• Flu-like symptoms: Příznaky podobné chřipce, jako jsou bolesti svalů, únava, zimnice a pocení.
• Závratě a poruchy rovnováhy: Točení hlavy, závratě a problémy s udržením rovnováhy.
• Poruchy spánku: Nespavost, noční můry, živé sny.
• Elektrické šoky v mozku: Zvláštní pocit elektrických šoků v hlavě, který se může šířit i do dalších částí těla.
• Úzkost a podrážděnost: Zvýšená úzkost, nervozita, podrážděnost a plačtivost.

U některých typů antidepresiv, zejména u starších léků, jako jsou tricyklická antidepresiva (TCA) a inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), může náhlé vysazení vést k závažným komplikacím, které vyžadují urgentní lékařskou pomoc:

• Kognitivní poruchy: Zmatenost, dezorientace, problémy s koncentrací a pamětí.
• Psychotické symptomy: Halucinace, bludy, paranoidní myšlenky.
• Katatonie: Stupor, nehybnost, nemožnost komunikace.
• Epileptické záchvaty:
• Návrat deprese a/nebo úzkosti v plné síle, nebo dokonce v horší formě.

Klíčem je postupné snižování dávky a spolupráce s lékařem

Proto je tak důležité vysazovat antidepresiva postupně a vždy pod vedením lékaře. Lékař vám pomůže sestavit plán postupného snižování dávky, který minimalizuje riziko abstinenčních příznaků. Pravidelné kontroly a monitorování symptomů jsou nezbytné, aby bylo možné včas reagovat na případné problémy.

Co dělat, když se abstinenční příznaky objeví?

I přes postupné snižování dávky se mohou u některých lidí abstinenční příznaky objevit. V takovém případě se obraťte na svého lékaře. Může doporučit:

• Zpomalení snižování dávky: Dávku je možné snižovat pomaleji, aby se tělo lépe adaptovalo.
• Přechod na jiné antidepresivum s delším poločasem rozpadu: To může pomoci stabilizovat hladinu neurotransmiterů.
• Symptomatickou léčbu: Léky proti nevolnosti, úzkosti nebo nespavosti mohou pomoci zmírnit nepříjemné příznaky.

Závěrem:

Rozhodnutí o vysazení antidepresiv by mělo být vždy důkladně promyšlené a projednané s lékařem. Nikdy nevysazujte antidepresiva náhle a bez dohledu. Postupujte pomalu a s rozvahou, abyste minimalizovali riziko nepříjemných a potenciálně nebezpečných abstinenčních příznaků. Nezapomeňte, že vaše zdraví je prioritou, a odborná pomoc je vždy k dispozici.