Jak dlouho může být člověk v LDN?

Jak dlouho v tom LDN? To je otázka, co? Tři měsíce, prý. Slyšela jsem to, jo. Ale víte co? Moje babička tam byla skoro půl roku! No, to teda bylo… náročné, to je málo řečeno. Představte si, ta samota, ta nemocnice… A pak ten strach, co bude dál? To se člověk zblázní. Tři měsíce? To je takový průměr, co? Jako když řeknete "průměrná teplota v lednu je nula stupňů" – a ono občas mrzne a občas svítí slunce. Stejně tak s tou LDN. Závisí to na tolika věcech… na mamince, na tom, jak se zotavuje, na tom, co řeknou doktoři… a taky na tom, jestli se najde místo. Víte, co je nejtěžší? Ta nejistota. Ta absolutní nejistota. Tohle čekání, to je horší než cokoliv jiného. Já jsem s babičkou trávila každou volnou chvilku, jezdila jsem za ní, i když to bylo daleko a náročné. A věřte mi, i když to byly ty nejnáročnější měsíce mého života, byla jsem ráda, že jsem ji mohla být nablízku. Držím vám palce, abyste to zvládli co nejlépe a aby se pro vaši maminku našlo to nejlepší řešení. Hlavně – nenechávejte se odradit. A nezapomeňte na sebe. Vím, že je to těžké, ale snažte se! Snad to všechno dobře dopadne.