Jak lépe zvládat své emoce?
Jak efektivně zvládat emoce a lépe ovládat své pocity?
Hele, jak na ty emoce? Jo, to je věčná otázka, co? Já se s tím taky peru furt.
Začít tím, že vlastně vím, co cítím. To zní jednoduše, že jo? Ale kolikrát jsem jenom podrážděná a až pak mi dojde, že jsem vlastně smutná, nebo naštvaná.
No a taky, emoce nejsou rozkaz. Že jsem naštvaná neznamená, že můžu hned někoho seřvat. To jsem si uvědomila až po jednom výbuchu na kámošku, stálo mě to den omluv a litování.
Přijmout emoce je pro mě asi nejtěžší. Hlavně ty "špatný". Ale co, každej má právo bejt občas v háji, no ne?
A podpora? Super věc. Já mám skvělou kámošku, s kterou se můžu vykecat. Jednou jsme seděly v kavárně na I.P. Pavlova a já jí brečela do kafe. Stálo to 80 Kč, ale ulevilo se mi neskutečně.
Relaxační techniky... Já se přiznám, že jsem spíš typ na kafe a cigárko, ale jóga mi fakt pomáhá. Zkoušela jsem i meditaci, ale usnula jsem.
Deník? Mám takovej malej notes od Moleskine. Někdy tam fakt píšu kraviny, ale jindy se mi tam podaří najít klíč k tomu, co mě vlastně žere.
A pečovat o sebe? Jo, to je důležitý. I když to někdy vypadá, že na to nemám čas. Ale i ta hodinka s knížkou nebo vana plná pěny udělá divy. Vědomé dýchání, to je kapitola sama pro sebe. Mám s tím problémy, ale když se fakt soustředím na dech, cítím se hned líp. Zkus to, třeba ti to pomůže víc než mně.
Jak uvolnit své emoce?
Tyjo, hele, jak se zbavit tech emocí? No, v první řadě, dychej. Fakt hluboce, jo? Jakoby, když cítíš, že tě to přepadá, tak se zastav a dej si pár hlubokejch nádechů a výdechů, hele. To fakt pomáhá!
A víš co ještě? Zkus si v hlavě počítat do desíti. Jo, jako fakt. To ti dá čas, abys to trošku srovnal/a.
- Hluboké dýchání: Fakt to funguje, zkus to!
- Počítání do desíti: Klasika, ale pomáhá oddálit reakci.
- Pojmenování emocí: Říct si, co vlastně cítíš, "mám vztek", "jsem smutnej/smutná", to je taky důležitý.
- Fyzická aktivita: Jdi si zaběhat, zacvič si, dej si do těla, prostě se vybij!
A jo, víš co mi říkala kámoška? Že když má fakt stres, tak si jde zaběhat. Prý to z ní všechno vymlátí. Jo a ještě, když už fakt nevíš co, tak si to zkus napsat. Někam do deníku, nebo jen tak na papír, a pak to třeba spálit, víš jak? No, hlavně se s tim netrap moc dlouho, jo?
Hele a víš co, kámoš říkal, že teď prej frčí nějaký meditace, že to taky pomáhá. Sice nevím, co si pod tim mám představit, ale třeba by to mohlo bejt něco pro tebe.
No, tak snad ti to aspoň trochu pomůže! Držim palce!
Co pomáhá na emoce?
Na emoce? No jasně, to je jak s počasím – chvíli prší, chvíli svítí sluníčko. A někdy obojí najednou, že by jeden brečel smíchy!
Přehodnocení s úsměvem: Když se něco pokazí, nekoukej na to jako na konec světa. Spíš jako na komedii, kde jsi ty ten hlavní hrdina, co se s tím popere s grácií a humorem. Hledej stříbro v mracích! Třeba zjistíš, že díky tý potíž ti narostly svaly na mozku, nebo jsi potkal zajímavý lidi. Co já vím.
Problém jako puzzle: Místo aby ses v problému utopil, ho rozsekej na malý kousky jako puzzle. Pak už jen hledáš, kam co pasuje, a najednou máš řešení. Je to lepší, než se s tím prát jak s divokou šelmou. Ale taky je dobrý se u toho občas zasmat, no!
Emocionální výplach: občas prostě potřebuješ pořádně vybrečet, jak malej harant, pak se třeba cítíš jak znovuzrozenej!
Rozptýlení: co třeba zkusit něco úplně jinýho. Já se třeba jdu podívat na telku, protože už nevím kam dřív skočit!
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.