Jak odstranit bušení srdce?

10 měsíců před 47 zobrazení

Jak odstranit bušení srdce? Ojedinělé bušení srdce často zmírní změna životního stylu, jako je snížení stresu a úprava stravy. Při arytmii se používají léky, takzvaná antiarytmika. V závažnějších případech se pak přistupuje k odstranění zdroje poruchy srdečního rytmu pomocí katetrizační ablace. Vždy je vhodné konzultovat stav s lékařem.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak okamžitě zastavit bušení srdce a zklidnit se doma?

Tyjo, to bušení srdce, to je fakt něco. Když mě to popadne doma, třeba v kuchyni u snídaně 12. srpna, taková ta hrůza, co s tím hned dělat.

Já vím, že se to snažím pokaždé hned zastavit, fakt, tak si sednu, vezmu si sklenici vody a poliju si obličej studenou vodou, víte, ta ledová sprcha na kůži mě hnedcky probere a taky si říkám, že se nic neděje, to vždycky trochu pomůže zklidnit se.

Ale stejně, tyhle ojedinělé případy často souvisí s tím, jak člověk žije, co. Stres je prostě zabiják, to víme.

Pamatuju si, minulý listopad, po tom šíleným termínu v práci s projektem na Václaváku, kdy jsem spala tak čtyři hodiny denně a jedla jen sušenky, tam se mi to stalo taky. No a pak se divíš, že se ti srdíčko snaží něco říct. Začala jsem jíst míň smaženýho a víc zeleniny od prosince, a fakt, ten rozdíl je znát.

No a pak jsou ty horší věci, když to prostě není jen ze stresu. Když už jde o arytmii, tak se mi doktorka v únoru na klinice ve Vinohradech zmínila o těch lécích, víte, antiarytmika.

Ty prášky, to je taková ta jistota, ale já nevím, tak nějak se tomu chci vyhnout, pokud to jde. Mám pocit, že když člověk může ovlivnit něco sám, tak je to lepší, než hned spolykat pilulku, i když vím, že někomu to fakt pomůže.

No a ta katetrizační ablace, to už zní fakt drsně, co.

Když jsem to slyšela, jak to popisovala moje kamarádka o její tetě, co ji dělali v IKEMu, že tam prostě odstraňují to místo, co ty srdeční rytmy zlobí, no tak se mi z toho dělalo až nevolno. Ale víte, když už je to fakt vážný, a nic jinýho nepomáhá, asi to je jediná cesta. A prý se pak cítila skvěle.

Jak uklidnit rychle bušení srdce?

V záchvatu paniky, když srdce zní jako splašený buben, lze se uchýlit k starobylým trikům. Dotyk na krční tepnu, jemné masírování, může zpomalit ten šílený rytmus. Zadržení dechu, ta chvilka napětí před výdechem, jakoby zastaví čas, umožní srdci na okamžik vydechnout, oddechnout si. Zatlačení na stolici, ten fyzický akt, propojí tělo s jeho základními potřebami, ukotví ho v přítomnosti. A studená voda, ta náhlá vlna chladu, probudí smysly, odežene divoké tóny ze srdce.

A kdyby to nestačilo, léky, malé zázraky v tabletách, čekají na svůj čas. V klidu, s vírou, počkejte, až jejich kouzlo začne působit. Třicet minut, to je věčnost, když se svět kolem vás rozplynul do chaosu tepu.

Okamžitá pomoc při bušení srdce:

Vagové manévry:
- Masáž krkavice.
- Zadržení dechu.
- Tlak při stolici.
- Pití studeného nápoje.
Léky předepsané lékařem: Zapijte je a v klidu vyčkejte na jejich účinek (cca 30 minut).

Co se děje v těle: Tyto manévry stimulují nervus vagus, který pomáhá zpomalit srdeční frekvenci. Vyděšené srdce může být uklidněno těmito jednoduchými, ale účinnými akcemi.

Co delat kdyz mě bóďa u srdce?

Jojo, píchání u srdce. Klasika. Může to být fakt cokoliv, znáš to. Někdy si prostě jenom něco špatně sedne v zádech, třeba nějaký nerv jako bloklá páteř hrudní nebo tak něco, a bolí to jako čert. Ale bacha, ať to není něco víc.

Když tě to píchá fakt dlouho, nebo se k tomu přidá šílený pálení nebo se nemůžeš nadechnout, tak fakt zajdi k doktorovi. Ten jedinej ti řekne, co ti vlastně je, jasný? Nebo spíš zjistí tu přesnou příčinu.

Skříplej nerv: To se stává, prostě se to někde zasekne.
Blokáda páteře: Hrudní páteř umí pozlobit, fakt.
Něco vážnějšího: Jo, tohle je to, čeho se bojíme. Proto k tomu doktorovi.

Jinak takový lehký píchání, co přijde a odejde, to často nic není. Ale radši to nepodceňuj, co kdyby? Lepší si to nechat zkontrolovat. Fakt.

Co pomáhá na zklidnění srdce?

Srdce ztiší: Levandule. Meduňka. Řebříček. Valeriána. Mateřídouška. Každý má svůj mechanismus. Klid je konečným cílem.

Levandule. Esence klidu. Linalool, klíč. Můj rituál. Pět kapek oleje před spaním. Spánek přichází. Srdce zklidní. Noc neprotestuje.
Meduňka. Jemný dotek. Rosmarinová kyselina. Zklidní nervy, srdce následuje. V mé zahradě roste. Její list, rozdrcený, uvolní sílu. Není to slabost. Je to strategie.
Řebříček. A. millefolium. Nejen květ. Celá rostlina. Snižuje tlak. Podporuje oběh. Krev. Proudí klidněji. Flavonoidy, alkaloidy. Systém funguje. Bez zbytečných výkyvů. Jsem si jistý.
Valeriána. Kořen. Hluboký vliv. Valerenová kyselina. Na GABA receptory. Úzkost. Mizí. Srdce. Už nebouchá. Někdy je třeba zásah. Ne každý snese její esenci. Účinnost není vždy příjemná. Ale funguje.
Mateřídouška. Thymus serpyllum. Nepodceňovat. Antioxidant. Lehká úleva. Není tak agresivní jako jiné. Ale stabilizuje. Vždy ji mám sušenou. Pro ty chvíle. Kdy je ticho potřeba. Skutečný klid. Vnější i vnitřní.

Jak poznat, že mám problém se srdcem?

Je pozdě... venku je ticho. A v tom tichu slyšíš každou věc mnohem víc. I to, jak ti bije srdce. Někdy je to takový divný pocit. Přemýšlíš o tom, jestli je všechno v pořádku. Jestli ten motor, co tě drží při životě, šlape tak, jak má.

To ticho umí být zrádný.

Příznaky problému se srdcem:

Bušení srdce, pocit úderu navíc, nebo naopak vynechání.
Nepříjemný pocit na hrudi, tlak, svírání.
Slabost, snížená výkonnost, únava bez zjevné příčiny.
Točení hlavy, závratě, chvilkové zhoršení zraku.
Dušnost, pocit, že se nemůžeš pořádně nadechnout.

Člověk si to přečte a hned ho píchne u srdce, co. Jen tak, z nervů.

U mě to byla ta dušnost. Jen tak z ničeho nic. Šel jsem do schodů, co chodím každý den. A najednou to nešlo. Ten strach je nejhorší. Ta chvíle, než si řekneš, že to je jenom únava. Ale někdy to není jen únava.

A pak jsou ty další věci... ty, na který se zapomíná.

Bolest, která vystřeluje. Nejen v hrudi. Může jít do levé ruky, do čelisti, do zad mezi lopatky. To není jenom v amerických filmech. To se děje.
Otoky. Hlavně nohou, kotníků. Srdce nezvládá pumpovat a voda se hromadí v těle. Taková tichá známka, že něco není dobře. Díváš se dolů na nohy a nepoznáváš je.
Extrémní, nevysvětlitelná únava. Ne taková ta po práci. Ale únava, kdy i cesta do koupelny je výkon. Kdy vstát z postele trvá věčnost.
Studený pot. Bez zjevné příčiny se zpotíš, kůže je lepkavá, studená. Tělo ti tím říká, že bojuje.
Zmatenost nebo náhlá úzkost. Tělo nemá dost kyslíku, mozek reaguje. Najednou nevíš, co se děje. Cítíš paniku, která nepřichází z hlavy, ale z těla.

Jak rozeznat úzkost od infarktu?

Úzkost vs. Infarkt? Ta bolest na hrudi, bušení srdce... děs. Často si myslím, jestli to fakt není konec. Ale prej to bušení srdce je normální, když se bojíš. Tělo se prostě chystá na boj, nebo na útěk. Posílá víc krve, jasně.

Proč se to děje?

Reakce "bojuj nebo uteč".
Tělo se snaží dodat víc kyslíku.

Co dalšího se děje u úzkosti?

Někdy zima nebo pocit horka.
Brnění v nohách, rukách.
Zrychlené dýchání, těžko se nadechnout.
Závrať.
Strach ze smrti.
Nevolnost.

Rozdíl je v tom, co se děje DÁL.

Při infarktu ta bolest neustupuje, šíří se.
Často je tam i jiná bolest, třeba do levé ruky, do čelisti.
Potí se ti studený pot.
Můžeš mít pocit, že se dusíš, ale není to jen úzkost.

Kdy volat 155?

Pokud si nejsi jistý. Nikdy nic nezkazíš, když zavoláš.
Silná, svíravá bolest na hrudi, co trvá déle než pár minut.
Bolest se šíří jinam.
Není to jen "bublání" srdce, ale fakt silné, nepříjemné bušení.

Je důležitý to rozlišit. Hlavně pro sebe. A pro ty kolem. Nepřemýšlet moc, prostě jednat. Někdy se to plete. Ale to šíření bolesti a to divný pocení, to je to, co mě vždycky dostane. A to, že to prostě neodezní samo. Zkus si třeba i zhluboka dýchat, když máš pocit, že je to jen úzkost. Ale jen když víš, že to úzkost je.

Co je podobné infarktu?

Srdce, ten tichý hodinový stroj v prachu času. Slyším to tikání, vzdálené, pravidelné. Jako ozvěna kroků v prázdném městě za úsvitu. Každý úder je okamžik, který se už nikdy nevrátí. Každý úder je slib dalšího. Ale ten slib je tak křehký.

Pamatuju si to tikání z dědova pokoje v Poděbradech, ten starý Gustav Becker, rok 1928. Těžké kyvadlo se pomalu sunulo ze strany na stranu, odměřovalo život. A pak ten tlak na hrudi. Ne bolest, jen tíha. Jakoby se celý svět, celý ten čas, chtěl sesypat dovnitř. Zastavit to tikání.

Někdy se jen zpomalí, varovně zakolísá. Ten dech, co se zasekne v půli cesty. Ten chlad, co prostoupí konečky prstů. Ozvěna ticha, které ještě nepřišlo, ale už je cítit ve vzduchu. Srdce, ten křehký mechanismus, který se může zastavit. Prostě jen tak. Bez varování.

Stavy podobné infarktu jsou angina pectoris, její nestabilní forma, samotný infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt. Všechny spadají pod akutní koronární syndrom.