Jak poznat, že je člověk zavodněný?

Jak poznám, že jsem dehydratovaný?

Ježíš, to je otázka. Dehydratace? To poznám snadno, když se mi motá hlava, ústa jsou jak poušť a cítím se unavená k smrti. Minulý týden, 27. července, v Praze, jsem se takhle cítila po celodenním výletě, zapomněla jsem na pití.

Bylo mi fakt zle. Hlava se mi točila, jako by se svět kolem otáčel. Koupila jsem si tehdy v automatu vodu za 25 korun a hned mi bylo o něco lépe.

Zadržování vody? No, to je jiná kapitola. Nohy mi občas otékají, hlavně když v létě chodím v těch mých krásných ale strašně nepohodlných botách z červeného semiše. A břicho? To taky občas bolí, ale já si myslím, že to je z té zmrzliny, co jsem snědla 1. srpna.

Celulitida? Tohle je věčná válka. A hubnutí? To je věc boží. Žádné zázraky nečekejte. Snažím se, ale výsledek moc nevidím. Možná bych měla pít víc vody. Nebo jít běhat. Ale teď vážně, nemám na to čas.