Jak začíná neuropatie nohou?

0 zobrazení

Neuropatie nohou se plíživě vkrádá do života. Nejdřív si všimnete divného brnění, mravenčení, jako by vám po chodidlech lezly mravenci. Pak přijde nepříjemná palčivá bolest, občas i znecitlivění. Je to děsivé, jako byste ztráceli kontakt s vlastníma nohama. A to nejhorší je, že se to postupně zhoršuje.

Návrh 0 líbí se

Jak to vlastně začíná, ta hrůza s nohama? No, víte, ze začátku to bylo takové… nenápadné. Jako by mi po chodidlech lezl roj miniaturních mravenců. Brnění, mravenčení… něco takového. Zanedbatelné, řekla bych si tehdy. Blbost, co? Ale pak… pak to přišlo. Ta palčivá bolest, jako by mi do nohou někdo strčil rozžhavené jehly. Vzpomínám si, jak jsem jednou večer seděla u televize a najednou – ach, ta bolest! Vyskočila jsem, kroutila se, nemohla jsem si najít polohu. A pak to znecitlivění… ten pocit, jako by mi nohy přestaly patřit. Jako by se odloučily, víte? To je děsivý pocit. Naprostá ztráta kontroly.

A co je nejhorší? Postupně se to zhoršuje. Ne, vážně. Ten začátek? To bylo ještě nic proti tomu, co pak přišlo. Pamatuju si, jak jsem si myslela, že to přejde. Že je to jen nějaký výkyv, že se to samo spraví. Naivní, co? Možná bych si měla vzít víc k srdci ty statistiky, co jsem četla… prý něco kolem 20 milionů lidí v USA s neuropatií… to je fakt hrozný číslo. Ale to mi nepomohlo, když jsem ležela v noci a plakala bolestí. A teď? Teď už vím, že to není jenom tak. Tohle není něco, co zmizí. Tohle je běh na dlouhou trať. A já se s tím prostě musím naučit žít. Nebo… nebo ne? To je otázka, na kterou si zatím nedokážu odpovědět.