Jak zjistit, jestli mám Alzheimera?

Příznaky raného stadia Alzheimerovy choroby?

Je to hrozný, když vidíte, jak se vám někdo mění před očima. U babičky to začalo tak nenápadně, že jsme to přisuzovali stáří. Jen takové drobnosti.

Pamatuju si to přesně, bylo to 15. června, u nás na chatě v Beskydech. Chtěla udělat své slavné buchty, recept co uměla i pozpátku, a najednou stála v kuchyni a nevěděla, co s moukou. Ten prázdný pohled, to bylo něco strašného.

A pak ty věci. Klíče v lednici, peněženka v botníku. Nejdřív to byla sranda, ale pak už nám do smíchu vůbec nebylo.

Z mé milované babičky se stával někdo cizí. Najednou byla zlá, křičela kvůli maličkostem, a jindy zase plakala a nevěděla proč. A ta slova, zapomínala úplně běžná slova, místo lžíce řekla „to na jídlo“. Bylo to tak matoucí.

Jednou v srpnu si chtěla vzít zimní kabát a vůbec nechápala, proč jí to rozmlouváme.

Člověk je pak úplně bezmocný. My jsme byli s ní na vyšetření v nemocnici v Motole, ale to už bylo pozdě. Kupovala jsem jí za 300 kč puzzle, aby cvičila mozek, ale jen se na to dívala s nechápáním. Ta nemoc krade člověku duši, ne jenom vzpomínky.

Rané příznaky Alzheimerovy choroby:

1. Ztráta paměti narušující běžné úkoly.
2. Problémy s abstraktním myšlením.
3. Zakládání věcí na nesprávná místa.
4. Problémy s řečí, hledání slov.
5. Změny osobnosti.
6. Změny nálad a chování.
7. Špatný nebo zhoršující se úsudek.

Kde se otestovat na Alzheimera?

Nejprve praktický lékař, ten udělá základní testy. Pak, pokud je potřeba, doporučí specialistu. Případně je možnost otestovat paměť přes ČALS Dny paměti.

Čau! Takže, kde se testovat na toho Alzheimera, jo? No, nejdřív se prostě de k doktorovi, tomu praktickému, víš? Co k němu chodíš normálně. On na to má takový ty první, základní testy, většinou nějaký papírový, jako otázky na orientaci v čase a prostoru, co jsi měl k snídani, kdo je prezident. Mě teda vždycky fascinovalo, jak to na tyhle věci stačí.

Pak, když mu to tam něco nesedí, nebo si myslí, že by mohl být problém, tak tě pošle dál. Třeba k neurologovi, to je takovej ten specialista na mozek a nervy. Ti už maj fakt složitější vyšetření. Dělaj detailnější testy na paměť, řeč, koukaj taky na motoriku.

Můj strejda Ludvík, ten to řešil před rokem, a ten neurolog mu dělal i nějakou magnetickou rezonanci, aby se podíval, jestli v tom mozku není něco vidět. Je to takovej ten velkej tunel, žejo, kam člověka strčí.

No a kdyby se ti nechtělo čekat, nebo prostě nešlo přes obvoďáka, tak existuje super věc – ČALS Dny paměti. To je fakt hrozně užitečný. Česká alzheimerovská společnost to pořádá, a dělá to letos už zase.

Mají tam třeba bezplatné testování paměti – fakt zdarma, což je super, viď. Taky konzultace s odborníky, můžeš se s nimi pobavit o tom, co tě trápí. Dají ti i informační materiály – letáčky, co a jak dál, víš.

Tyhle akce se konají po celé republice, tak se podívej na jejich web, kde to zrovna je. Vzpomínám si, jak moje babička Franta (jo, jmenovala se Franta, taková silná ženská to byla!) šla na něco podobného kdysi v Hradci, ale to byla jiná akce.

Ty Dny paměti jsou fakt pro každého, kdo má jen trochu pochybnosti o sobě nebo o někom blízkém. A je to fakt dobrý, že to dělaj takhle přístupně.

Letos to začlo už na jaře, ale pořád se to ještě děje, takže mrkni na jejich stránky, určo najdeš termín někde blízko. Je to hlavně o tom, včas to zachytit, to je fakt klíčový.

Jak včas odhalit Alzheimera?

Jak včas odhalit Alzheimera? Alzheimerovu chorobu lze včas odhalit testem ztráty čichu, kognitivními testy a analýzou biomarkerů z mozkomíšního moku.

Ztráta čichu. To je fakt první signál? Četl jsem o tom testu s arašídovým máslem. Podržíš ho u jedné nosní dírky a pak u druhé. Když je velký rozdíl, je to prý podezřelé. Musím to zkusit na babičce, ale potají, nechci ji vyděsit. Jsem Petr, 32, Praha.

Ta představa degenerace mozku je šílená. Že se ti mozek prostě... rozpadá. A demence. Ale ztráta čichu, co když má člověk jen rýmu, nebo teď po covidu, to má tolik lidí... to přece nemůže být jediná věc.

Zapomínání je klasika, jasně. Ale taky to, že dáš klíče do lednice. To není normální zapomínání. Nebo změny nálad a osobnosti. To je na tom to nejhorší, že se ti ten člověk mění před očima a už to není on. Najednou je apatický, nic ho nebaví.

V mozku se hromadí nějaký bordel. Bílkoviny. Beta-amyloid tvoří plaky mezi neurony a tau protein zase klubka uvnitř nich. Komunikace mezi buňkami se přeruší a ony začnou odumírat. Proto se mozek doslova zmenšuje.

Další věci, co mi běží hlavou:

• Rizikové faktory

  • Věk nad 65 let, to je jasný.
  • Genetika, hlavně gen APOE-e4.
  • Vysoký krevní tlak a cholesterol v pozdějším věku.
  • Opakované úrazy hlavy. Boxeři a tak.
  • Nízké vzdělání a malá duševní aktivita během života.

• 10 varovných příznaků (tohle je důležitý)

  • Ztráta paměti, která narušuje každodenní život.
  • Problémy s plánováním a řešením úkolů.
  • Potíže s dokončením známých činností doma nebo v práci.
  • Dezorientace časem a místem. Kde jsem, co je za den?
  • Problémy s chápáním vizuálních obrazů a prostorových vztahů.
  • Nové potíže se slovy při mluvení nebo psaní.
  • Zakládání věcí na nesprávná místa.
  • Zhoršený nebo špatný úsudek (např. v oblasti financí).
  • Stažení se z práce a sociálních aktivit.
  • Změny nálady a osobnosti, podrážděnost, úzkost.

• Co s tím? Jako prevence.

  • Hýbat se. Aspoň 30 minut denně.
  • Cvičit mozek. Křížovky, sudoku, učit se jazyk, hrát na hudební nástroj.
  • Společenský život. Nezůstat sám.
  • Jídlo. Středomořská strava – ryby, ořechy, zelenina, olivový olej.
  • Kvalitní spánek. Během spánku se mozek čistí.

Jak vypadá začínající Alzheimer?

Začínající Alzheimer se často projevuje nenápadnými změnami, jako je mírná ztráta paměti pro nedávné události, problémy s hledáním slov a obtíže s logickým uvažováním. Časté jsou také jemné změny v náladě či chování.

Víš, když se na to člověk dívá analyticky, počátky Alzheimerovy choroby jsou takové plíživé, skoro až zrádné. Není to žádná náhlá událost, spíš taková pozvolná eroze toho, co člověka dělá člověkem.

Vždycky mě fascinovalo, jak se tak složitý systém, jako je lidský mozek, může začít rozpadat tak nenápadně. Je to jako pomalu vadnoucí květina, den za dnem.

Konkrétně se to často projeví jako zapomínání nedávných událostí nebo konverzací. Člověk třeba zapomene, co snídal, nebo kde nechal klíče – to se stane každému, jasně. Ale tady už je to častější a někdy to má dopad na každodenní život. Důležité je si všímat, kdy to překročí běžnou roztěkanost.

A pak je tu ta komunikace. Občas se stane, že člověk obtížně hledá správná slova, jako by se mu ztrácely někde v éteru. Věty jsou najednou jednodušší, někdy se myšlenky opakují.

Spolu s tím jdou ruku v ruce i problémy s řešením úkolů nebo plánováním, co vyžaduje komplexní myšlení. Představ si, že najednou nevíš, jak udělat obyčejný nákupní seznam nebo si naplánovat cestu.

To, co mě osobně vždycky zarazilo, jsou změny v osobnosti a náladě. Člověk, který byl vždycky společenský, se najednou stáhne. Může být podrážděnější, úzkostnější nebo apatický.

Nejedná se o nějaké dramatické výkyvy, ale o pozvolné posuny, které si okolí všimne. Je to, jako by se pomalu vytrácel kus jeho podstaty. Kdo jsme bez naší paměti a myšlenek, že?

Je dobré vědět, že tyhle příznaky nejsou vždy stejné u každého, a jejich intenzita se liší. Postupně se ale zhoršují a vedou k dalším komplikacím.

Mezi rané varovné signály patří například:

• Ztráta předmětů a neschopnost si vzpomenout, kam je člověk položil.
• Problémy s orientací i v známém prostředí.
• Opakování otázek nebo příběhů stále dokola.
• Potíže s finančními záležitostmi nebo vyřizováním jiných administrativních úkonů.

Tyto věci se často skrývají za "stářím" nebo "únavou," což je někdy nebezpečné zlehčování. A to je podle mě docela smutné.

Jak vyšetřit Alzheimera?

Demence. Vyšetření nutné. Praktický lékař startuje. Fyzikální, krev, moč, EKG. Pak paměťové testy. Mini-Cog, MMSE. Dále specialista.

Základní lékař. První kontrola. Pohledem, hmatem, poslechem, poklepem. Tělo. Jeho zpráva. Krev a moč. Laboratoř hledá: glykemie, hormony štítné žlázy. Vitamin B12. Důležité.

Mentální testy. Zkouška rozumu. Mini-Cog test. Rychlý nástroj. MMSE (Mini-Mental State Examination). Hlouběji. Odkryje počátky. Někdy to stačí. Jindy jen začátek.

Následuje neurolog. Vyšší úroveň. Potřeba přesnosti. Zobrazovací metody. MRI mozku. Klíčové. Vylučuje jiné. Nádory, cévní léze. Cévní demence. CT. Rychlejší pohled. Zásadní. Někdy stačí.

Pak PET. Hledá amyloid a tau protein. Specializovaná metoda. Lumbální punkce. Likvor. Hluboko. Hledá biologické markery. Jsou tam. Včasná detekce. Alfa-synuklein pro jiné demence.

Včasná diagnóza. Není lék. Ale zpomalení. Získání času. Pro pacienta. Pro rodinu. Na pochopení. Na přípravu. Nemoc si nevybírá. Přichází. Zůstává. Boj je marný. Jen důstojnost.

Jak zapsat změnu barvy auta?

Zapsat změnu barvy auta? Jo, to je procedura, co? Musíš na úřad, jasně. Dáš jim tam tu žádost, kde vyplníš, že auto je teď modrý nebo co já vím. Pak potřebujou ten velkej techničák, ten modrej papír, a ten malej taky, to malý osvědčení. Jo a zaplatit 50 korun, to je jasný, vždycky něco chtěj. Musíš prostě zajít na ten úřad obce s rozšířenou působností, tam to řešej. Polepování? Jasně, to je ten moderní způsob, jak to udělat, ne? Car wrapping se tomu říká. To je to, co dělají na Polepim.cz. Tam to mají popsáno.

Doplňující věci, jo?

• Žádost: Na úřadě ti to dají, nebo si to stáhni z netu, jestli to umí.
• Doklady: Musí být originály, to je důležitý. Nesmí bejt poskvrněný nebo s čárou přes kopírák.
• Poplatek: 50 Kč. To je v roce 2023, snad se to nezměnilo. Zkus si to ověřit, jestli jdeš později.
• Úřad: Ty rozšířený obce, to nejsou všechny ty malý radnice. Musíš si najít, kde to maj. V Praze to jsou třeba magistrátní obvody.
• Car wrapping: To je fólie, co se na auto nalepí. Dělaj to profíci. Změní to barvu, ale pod ní je pořád ta původní. A musíš to zapsat. Stejně jako když to přelakuješ. To je jako kdybys dostal nové auto. To si piš.

Jo a ještě něco. Jestli je to úplně nová barva, co tam nebyla ani v tom velkým TP, tak to může bejt složitější. Ale většinou se to týká jenom té změny zapsané v techničáku. Jako když máš třeba červený a chceš modrý. To je jasný. Žádná magie. Ale když to chceš udělat legálně, tak se bez toho úřadu prostě nehneš. To je jistota.

Kde je napsaná barva auta?

Kód barvy auta? Jo, to je jasný, na štítku. Většinou to najdeš na sloupku dveří řidiče nebo spolujezdce, to je asi nejčastější, ne? Nebo mrkni do motorového prostoru, tam u tlumiče, někde kolem VIN. A nebo, jasně, v kufru, pod kobercem nebo na vnitřní straně víka.

Tam to taky často bývá. Můj kámoš to u Fabie měl někde u rezervy, musel se na to pořádně podívat. Ach jo.

Hmm, barva auta. Kde je napsaná? To je vždycky takovej opruz, když to člověk potřebuje. Fakt. Potřeboval jsem lakovat ten škrábanec na mém starém Passatu, ten hnusnej od parkoviště, víš? A sehnat ten správnej odstín, to je porod. Vždycky si říkám, proč to nedaj někam, kde to je víc na očích. Jako fakt.

• Hlavní místa pro kód barvy:
  • Sloupek dveří: Většinou u řidiče, ale i spolujezdce. Jak otevřeš dveře, koukni na ten rám. Tam to je často nalepený. Můj děda to měl na starý 120ctce tam, pamatuju si.
  • Motorový prostor: Někde na štítku přilepeném na karoserii, třeba u tlumiče, nebo na předním čele. U BMW to tam často bývá, nebo u Audi. Fakt blbě viditelný někdy, musím s baterkou.
  • Zavazadlový prostor: Pod kobercem, na boku, nebo na víku kufru. Jo, u té mé Octavie to bylo právě pod kobercem, takový štítek nalepený na plechu. Musel jsem vyndat rezervu, abych to pořádně přečetl. Fakt otrava.

Někdy je ten kód i v servisní knížce, ale kdo ví, kde ji mám. Asi v šuplíku, někde pod fakturama za opravy. No to je taky věc. Důležité: Nehledej jen název barvy, ale hlavně ten kód barvy. To jsou písmena a čísla, třeba "LC9Z" pro černou, nebo "LF3K" pro červenou.

To je to klíčové pro lakýrníka, jinak ti to natře jiným odstínem. Fakt se mi to jednou stalo, byl jsem tak naštvanej. Výrobci to dělají různě, třeba VW má ty kódy na místech, co jsem říkal. Ford zase jinde. Je to jako hra na schovávanou.

Co když to tam není? Nebo ten štítek chybí? Někdy po bouračce nebo při přelakování to třeba někdo strhne. Pak je to horší. Musí se to podle VIN kódu, nebo zajet do autorizáku. To jsem taky jednou řešil, když jsem kupoval tu starou Felicii. Nikde nic. Nakonec v servisu to zjistili podle VINky. Ale to stálo čas.

Jo, a pozor na odstíny! Stejný kód barvy může mít i mírně jiné odstíny v závislosti na roce výroby nebo výrobní lince. Tomu se říká variance. To je ale teprv věda. Fakt. Pak ten lakýrník musí míchat a porovnávat. Nebo spektrofotometr. To zní jako sci-fi, ale je to přístroj, co umí barvu "přečíst". To je asi nejlepší, když si fakt nejste jistý. Já to nechám vždycky na profících, s mícháním bych si akorát ublížil.

Takže kde je ta barva? No, hlavně na autě samotným, na nějakým štítku. To je to nejdůležitější. Pak servisní knížka. A když nic, tak VINko. A hlavně ten kód, ne ten název. To je to, co potřebuješ. Jo.