Kdy nejet na pohotovost?

Kdy se vyplatí pohotovost vynechat: Rozumné používání zdravotní péče

Pohotovostní služby jsou tu pro nás v krizových situacích, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí života nebo zdraví. Bohužel, časté zneužívání pohotovostí vede k delším čekacím dobám pro ty, kteří skutečně naléhavou pomoc potřebují. Proto je důležité vědět, kdy se na pohotovost obracet skutečně nemusíte a kde můžete najít alternativní řešení.

Následující příklady představují situace, kdy návštěva pohotovosti pravděpodobně není nutná a je vhodné zvolit jiný způsob péče:

Lehké zdravotní obtíže:

• Lehké zvýšení tělesné teploty bez dalších příznaků: Subfebrilní teploty (do 38°C) bez doprovodných symptomů, jako je bolest hlavy, svalů, kašel či zvracení, obvykle neznamenají akutní ohrožení zdraví. V takovém případě je dostatečné sledování stavu a dostatečný příjem tekutin. Pokud se teplota nezvýší a stav se nezhorší, není nutná návštěva lékaře.

• Horečka po očkování: Mírná horečka po očkování je normální reakcí imunitního systému. Je-li horečka nízká a nespouští další zdravotní potíže (silné bolesti, otok na místě vpichu), není třeba vyhledávat pohotovost. Informace o post-vakcinačních reakcích byste měli najít v příbalovém letáku.

• Slabá bolest v krku bez dalších příznaků: Bolest v krku se může objevit z různých důvodů, často i jen jako lehká viróza. Pokud není doprovázena vysokou horečkou, ztíženým dýcháním, silnými bolestmi či zduřenými uzlinami, je vhodné vyčkat a sledovat stav. Úlevu může přinést kloktání solného roztoku či pastilky na krk.

• Rýma bez horečky nebo dalších závažných příznaků: Rýma je běžné virové onemocnění, které zpravidla odezní samo do několika dnů. Pokud není doprovázena vysokou horečkou, bolestmi hlavy, dutin či silnou zduřeností, není nutná návštěva lékaře.

• Lehké poranění, které nevyžaduje šití nebo rentgen: Odřeniny, drobné škrábance a menší pohmožděniny si zpravidla vystačí s ošetřením doma. Použijte dezinfekci a sterilní obvaz. Pokud je poranění hluboké, krvácí silně, nebo podezříváte zlomeninu, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Alternativní možnosti:

Namísto pohotovosti zvažte:

• Návštěvu praktického lékaře: V případě potřeby dlouhodobějšího sledování či léčby.
• Volání na telefonní linku zdravotnické záchranné služby (155): pro urgentní situace, které vyžadují odborné posouzení.
• Kontaktování lékárníka: Pro radu ohledně volně prodejných léků na mírné potíže.

Pamatujete, že rozumné používání zdravotních služeb je zodpovědné a pomáhá zrychlit poskytování péče těm, kteří ji skutečně potřebují. V případě nejistoty neváhejte kontaktovat svého praktického lékaře nebo telefonicky záchrannou službu pro konzultaci.