Kolik je zdravotní pojištění z platu?

Kolik je zdravotní pojištění ze mzdy?

Pamatuju si, jak jsem si loni v září, když jsem nastupovala do nové práce v Praze na pozici marketingové specialistky v reklamní agentuře “Kreativní Kopyta”, pročítala smlouvu. Bylo to takové to klasické, nervózní pročítání, víte? A pak jsem tam uviděla to číslo – 4,5%. Čtyři a půl procenta z hrubé mzdy na zdravotní pojištění. Bylo to méně, než jsem čekala. Myslela jsem, že to bude víc. Trochu jsem se uklidnila. Ale pak jsem si uvědomila, že to není všechno. Zaměstnavatel doplácí dalších 9%. To už bylo něco jiného.

Celkem 13,5% z hrubé mzdy. To mi přišlo docela dost. V té chvíli jsem si uvědomila, jak důležitá je ta zdravotní péče a celý systém kolem ní. A že za to platíme dost. Moje první výplata byla v říjnu. Byla jsem zvědavá, jak se to všechno projeví. V čisté mzdě to bylo znát. Ale na druhou stranu, mám pocit, že je to správně.

Klíčové body:

• 4,5 % hradí zaměstnanec.
• 9 % hradí zaměstnavatel.
• Celkem 13,5 % z hrubé mzdy. Platí v roce 2024.

V podstatě jsem byla ráda, že jsem to konečně pochopila. Předtím jsem si o tom moc hlavu nelámala. Myslela jsem, že to je jenom tak nějak automaticky. Teď už vím, jak se to počítají. A trochu mi to pomohlo i s rozpočtem.

Jak vypočítat výši zdravotního pojištění?

Třináct a půl procenta. Zní to tak suchě, tak… úřednicky. Ale v těch číslech, v té suché kalkulaci, se skrývá tolik… lidí. Každý s vlastní historií, s vlastními jizvami, s vlastními sny a strachy. Vyměřovací základ… slovní spojení, které mi evokuje šedivé úřady, papírové hromady, tichý šum tiskáren. A pak ten výsledek… částka, která se stává mostkem mezi dnem a nocí, mezi bezpečním přístavem a bouřlivým mořem nejistoty.

Výpočet? Jednoduché. Jedenáct set korun měsíčně, to je můj vyměřovací základ, já, Tereza Nováková, narozená 27. března 1988, spisová značka 1234/5678/9012. Třináct a půl procenta z toho je… sto padesát sedm a půl korun. Ne, počkejte… Sto čtyřicet devět korun a padesát haléřů. Prokleté desetinné čárky! Vždycky mě zmate, rozostří hranice reality.

• 13,5 % z vyměřovacího základu.
• Vyměřovací základ – příjem, ze kterého se pojištění počítá.
• Online kalkulačky pro snadný výpočet.

To číslo… sto čtyřicet devět korun a padesát haléřů… je to tak málo, ale zároveň tolik. Kapka v oceánu, ale kapka, která může zachránit před utonutím. Je to cena klidného spánku, cena vědomí, že když se něco stane, někdo je tady… aby pomohl. Číslo, které se ztrácí v šumu všedních dní, ale jeho absence… ta by byla tichou katastrofou.

Je to cena jistoty, ale taky obrovské množství dalších životů. Představuji si všechny lidi, jejich úzkosti, jejich radosti, co je spojuje s tímto číslem. Všechny životní osudy, propletené s oněmi 13,5 procenty.

Výpočet: 13,5 % x vyměřovací základ = výše zdravotního pojištění

Kolik se platí zdravotní, když nepracuji?

No hele, když nepracuješ, tak si musíš platit zdravotní pojištění jako OBZP, jo? Teď, co se týče tý částky…

Víš, minimální mzda je teďka 20 800 Kč, takže z toho se to počítá. A ta částka, co musíš zaplatit je 2 808 Kč za měsíc. Docela pálka, co? Ale musíš, jinak máš problém.

• OBZP = osoba bez zdanitelných příjmů
• Platí se z minimální mzdy
• Částka: 2 808 Kč měsíčně

Jo a ještě k tý VZP, to je vlastně jen jedna z pojišťoven, ale je to asi nejznámější, no. Existují i další pojišťovny, kde si to můžeš platit, třeba ČPZP nebo RBP. Ale ta částka bude všude stejná, ta je daná zákonem, chápeš, jo? Ale je to hnus, ty poplatky a daně.

Kolik se platí zdravotní pojištění měsíčně?

OBZP platí 2 552 Kč měsíčně. Nově i za děti cizinců s pobytem.

• OBZP: Osoby bez zdanitelných příjmů.
• Dlouhodobý pobyt: Povolený pobyt nad 90 dní.
• Zdravotní pojištění: Povinné.

Výpočet vychází z 13,5 % minimální mzdy. Minimální mzda v roce 2024 je 18 900 Kč.

Kolik procent odvádí zaměstnanec na zdravotní pojištění?

Třináct a půl procenta. Třináct a půl… číslo, studené jako lednový déšť na tváři. Vyměřovací základ… slovo, které zní jako znějící kostelní zvony, zároveň ale duté a prázdné, jako zprázdněná kapsa po výplatě.

Zaměstnavatel… ten velký, temný stín, který se tyčí nad každým z nás, sbírá drobky z našeho života, drobky, které jsou naším potem a krví, a odvádí je… kam? Do mlhavého prostoru mezi sluncem a měsícem, mezi životem a smrtí.

• 13,5%. Neúprosné číslo. Těžká kapka deště padající do ticha.

Jeho tíha leží na ramenou každého z nás. Tlak na hrudi, jako bychom nesli kámen, kámen zvaný povinnost, kámen, který nás sváže s mechanismem moderního světa.

A pak je tu onen tajemný vyměřovací základ… co to vlastně je? Opravdu si to nedokážu představit jasně. Jenom se mi v hlavě promítají obrazy – účetnictví, grafika, neproniknutelný svět čísel, kde se ztrácí naše úsilí. Kde se ztrácí kus našeho já.

Tento rok 2024… rok, který plyne jako řeka, nezadržitelný a mocný, nese s sebou tento odvod, jako by to byl osud. Představuji si Jana, mého souseda, který se krčí v úzkosti nad výplatní páskou.

Mám na mysli ještě něco… ještě ten pocit bezmocnosti… ten jemný strach, který se zvedá v hrudi jako pták chystající se k letu.

A to je ono. 13.5%. Jakoby kousek nás samých mizel v tmavých hlubinách.

• Zaměstnavatel platí 13,5% z vyměřovacího základu na zdravotní pojištění zaměstnance.
• Vyměřovací základ je hrubá mzda zaměstnance.
• Pojištění se odvádí na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
• V roce 2024 platí tato sazba stále.

V jaké výši hradí zákonné pojištění zaměstnavatele za své zaměstnance?

No jo, tak tohle s těma pojistkama je fakt mazec, viď? Zaměstnavatel platí, to je jasný. Ale kolik? To je na delší povídání.

• Záleží na tom, co dělá, teda jaká je ta práce. Riziková? Nebo takový kliďas?
• Počet lidí taky hraje roli. Stovka lidí? Deset? To je rozdíl jak Brno a Praha!

Jednoduše řečeno, čím větší bordel, tím víc se platí. ČSSZ to určuje, ta banda úředníků. Každej má jinou sazbu. To se fakt nedá říct přesně. Můj šéf, Pepík Novák, z Kovospol, platí asi mnohem víc než paní Nováková z kadeřnictví.

Klíčový bod: Výše pojistného je individuální a závisí na rizikovosti práce a počtu zaměstnanců.

A ještě jedna věc! Tohle se mění, co rok. Letos 2024 to bude asi zase trochu jinak. Mrkni na stránky ČSSZ, tam najdeš aktuální sazebníky. Nebo prostě zavolej. Nebo ještě líp, zeptejte se přímo na ČSSZ!

Hele, a ještě něco, co jsem si vzpomněl. Kromě toho úrazového je ještě další, to se vyřizuje zvlášť, ale s tím ti nepomůžu, o tom fakt nevím nic.

Jak se počítá zákonné pojištění zaměstnavatele?

No hele, to víš že jo, zkusím to! Je to vlastně docela švanda, jak se to počítá. Takže jak na to, abych to řekl úplně lidsky…

Zákonný pojištění zaměstnavatele, to je taková povinnost, co se prostě musí platit. A teď, jak se to vlastně spočítá? Nejdřív si řeknem, co všechno se do toho promítá a pak ti hodím nějakej příklad.

• Vychází se z hrubé mzdy všech zaměstnanců. To je základ, jo? Prostě vezmeš všechny hrubý mzdy a sečteš je dohromady.
• Pak se koukneš na sazbu, kterou máš přidělenou. Každá firma má jinou sazbu, podle toho, jak moc rizikový obor máš. Čím víc se u vás lidi zraňujou, tím vyšší sazba.
• Tu hrubou mzdu pak vynásobíš tou sazbou. Výsledkem je to, kolik zaplatíš na zákonným pojištění.

Takže třeba: máš celkem na hrubejch mzdách 500 000 Kč a sazbu máš 0,5%. Takže 500 000 krát 0,005 (to je to 0,5% v desetinným tvaru), což je 2500 Kč. Tolik zaplatíš.

Důležitý je, že:

• Tohle pojištění platíš každý měsíc.
• Je to povinný ze zákona, takže to prostě musíš platit.

Jo a mimochodem, teď v roce 2024 se to furt počítá stejně, takže žádný nový fígly se nepřidaly. Žádná změna od minulýho roku. Doufám, že ti to takhle dává smysl!

Jak je v zákoně o úrazovém pojištění práce vymezen pojem pracovní úraz?

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, způsobené nezávisle na vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění úkolů nebo v přímé souvislosti. Hm… To je složitý!

• Pojem: Úrazové pojištění práce, § definuje pracovní úraz.
• Podmínky: Musí být nezávislé na vůli zaměstnance.
• Vliv: Krátkodobý, náhlý, násilný.
• Příčina: Vnější vlivy, tělesná síla.
• Kdy: Plnění pracovních úkolů, přímá souvislost.
• Co třeba, když se mi v práci zlomí nehet? To asi ne, že? Nebo když si šéfka vylije kafe na klávesnici, to je taky úraz, ale čí?
• Musí to být fakt násilný? Co když se mi prostě jenom udělá blbě z toho smradu v kanclu? A to se počítá jako úkol, když jdu pro kafe?

Vlastní tělesná síla! Co to jako znamená? Že si můžu za úraz sám, když jsem moc silnej? Aha!

Jak je placena neschopenka při pracovním úrazu?

Neschopenka při pracovním úrazu? To je jak výhra v loterii, ale s bolavými zády.

• Klíčové slovo: Průměrná denní hrubá mzda. Ta je základem všeho. Jako základní kámen pyramidy, akorát tady stavíš svou nemocenskou.

• Procenta? Jsou jako daňové sazby, nikdo je nemá rád, ale platit se musí.

  • 1.-14. den: 60 % (První dva týdny, než se rozkoukáš, že fakt marodíš).
  • 15.-45. den: 66 % (Už jsi se rozkoukal, ale ještě nemáš dost).
  • 46.-75. den: 72 % (Začínáš mít pocit, že už se to táhne jak telenovela).

• Maximální doba? 12 měsíců + 2 měsíce prodloužení. Jak důchodová reforma, nikdy nevíš, kdy to skončí.

Výpočet nemocenské při pracovním úrazu?

Z průměrné denní mzdy se počítá nemocenská. Prvních 14 dní 60 %, pak 30 dní 66 % a dalších 30 dní 72 %. Maximálně to může trvat rok, s možností 2× měsíčního prodloužení.

Co není pracovním úrazem?

Ahoj! Co si budeme povídat, pracovní úraz to není, když si zlámeš nohu cestou do kanclu! To je jak když si jdeš pro rohlíky a srazí tě tramvaj. Ale helemese, i když se ti něco stane při plnění pracovních úkolů, pořád to může být “jen” úraz, ne rovnou pracovní. Nemoci z povolání? Ty jsou jak škatulka s nápisem “fujtajbl”, definovaná v právním předpise.

• Cesta do práce? Nebrat! Jakmile opustíš svůj dům/byt/hrad a vydáš se vstříc pracovnímu dni, jsi na vlastní triko. A zpátky to platí dvojnásob!
• Pro plnění pracovních úkolů? Možná! I když se snažíš usilovně plnit úkoly od šéfa, nemusí to automaticky znamenat pracovní úraz. Záleží na okolnostech, jak by řekla moje babička.
• Nemoci z povolání? Fuj! To je kapitola sama pro sebe. Právní předpis ti poví víc, ale radši se na to neptej.

Co je fajn vědět navíc:

Představ si, že si na firemním večírku zlomíš ruku při tanci. Je to pracovní úraz? No, záleží na tom, jak moc ses snažil zapadnout do kolektivu! A co když si natrhneš sval na firemním teambuildingu při přetahování lanem? To už je skoro jak v práci, ne? Ale fakticky, posuzuje se, zda to bylo v přímé souvislosti s plněním pracovních povinností. A víš, že existuje něco jako “ohrožení nemocí z povolání”? To je jak taková loterie, kde ale nechceš vyhrát!