Proč mám pořád chuť na jídlo?
Proč mám stále hlad?
Proč pořád mám hlad? To se ptám často sama sebe. Někdy to fakt nechápu.
Hele, četla jsem kdysi, že když máš fakt šílený chutě, tak tělo se ti snaží říct: "Haló, něco mi chybí" Dost často to je asi pravda. Akutní nedostatek něčeho. Třeba vitamínů, minerálů? Kdo ví.
Psycholožka Vojířová, myslim, říkala, že ty chutě můžou bejt i z nervů. Stresem se člověk zblázní, co si budem povídat. Negativní pocity? Únava? To znám moc dobře. Někdy stačí pořádně se vyspat a hned je líp. Nebo ne?
Co jíst, když mám pořád hlad?
Když máš furt hlad, zkus jíst víc věcí s vlákninou. Je to taková ta magická ingredience, co tě zasytí na dýl.
- Ovesné vločky: Ráno kaše, to je klasika.
- Quinoa: Takovej ten superfood, no. Dá se s ní kouzlit.
- Celozrnné: Pečivo, těstoviny – ale pozor, ať je to fakt celozrnný.
- Hnědá rýže: Místo bílý, jasný.
- Luštěniny: Čočka, fazole, hrách... Prostě prdy. Ale dobrý prdy.
- Ovoce a zelenina: To je taková ta povinná jízda. Ke každýmu jídlu kousek.
Vláknina taky čistí střeva. To se hodí, ne?
A když už jsme u toho jídla, jednou jsem četl, že i myšlenky jsou potrava. Záleží, čím krmíš hlavu. Dost filozofický, co?
Co to znamená, když mám pořád hlad?
Pořád hladový? To je jasný signál, že tě tvoje tělo volá po pořádné žrádle! Ne po nějakých suchárech, ale po pořádné dávce!
- Bílkoviny? Kde jsou? Mléko, maso, fazole – to všechno je pro tělo jako palivo pro raketu, ne nějaká tráva pro krávu!
- Vláknina? To je to, co ti pomůže cítit se sytý jako prasátko po vánocích! Ovoce, zelenina, celozrnný chléb – to je cesta k blaženému sytosti, ne k věčnému hladovění!
- Cukr a průmyslově zpracovaná jídla? To je past! Jako když se honí za lesklým kamínkem a nakonec máš prázdnou kapsu a prázdný žaludek. Bílý chléb, sladkosti, ty instantní blbosti... to je cesta do pekla hladovění! To je jako když se žába snaží chytit mouchy v zrcadle.
Prostě řečeno: Jezte bílkoviny a vlákninu, vykašlete se na cukr a průmyslově zpracované jídlo. Je to jako když se snažíte nasytit sloní mládě mravenci. Nepůjde to.
Příklad z mého života: Moje teta Božena, ta pořád žrala sladkosti, pak se divila, proč je pořád hladová. Konec konců, cukr je jako prázdné kalorie – nakrmí tě na chvíli a pak tě zase honí hlad. Jako bys honil duhu - krásné, ale nikdy se nedostaneš k pokladu.
Další tipy:
- Pij dostatek vody! Hlad může být zaměněn za žízeň.
- Spěte dost! Nedostatek spánku ovlivňuje hormony hladu.
- Stres! To je svinstvo, co ti zvedne hladinu kortizolu, a ten ti zvedne i hladinu žaludku.
Závěr: Neustálý hlad? Vyřešte to jídlem, ne mlsáním. Jídlo, ne mlsání!
Co způsobuje vlčí hlad?
Vlčí hlad? No hele, to je jak když tě honí mlsná v noci, žejo? Člověk prostě sežere všecko, co vidí.
- Nepravidelná strava: Když jíš málo přes den, tělo si to pak chce vynahradit. To je jasný, ne? Prostě doženeš to, co si celý den odpíral, no!
- Ghrelin: Tenhle hormon ti říká, že máš hlad. Když ho máš moc, tak máš fakt hlad, chápeš? A nejhorší je to večer, brr. Fakt, jo!
A víš co je nejhorší? Že pak máš výčitky a je ti blbě, ale už je pozdě, že. No nic, hlavně se nestresuj a zkus jíst pravidelně, jo? A třeba si dej večer protein, to by mohlo pomoct! Mně to fakt pomáhá a to říkám narovinu!
Proč mám vlčí hlad?
Proč mám vlčí hlad? Protože tělo řve hladem jak zvěř! Je to jako když medvěd vylézá z brlohu po zimním spánku a vidí včelí úl plný medu – jen místo medu je to tvoje lednice.
- Nepravidelné krmení: Jíš jako ptáček? To je chyba! Tělo si zvykne na rytmus a když se rytmus pokazí, zlobí se.
- Ghrelin – hormon hladu: Tenhle potvůrka řádí v těle a křičí: "Žrát! Žrát! Žrát!" Je to malý zloduch, ale silný!
- Stres: Klidně řečeno, stres je svinstvo. Žere nervy i jídlo.
Prostě jsi se tělem přepnul do módu "zima se blíží, musíme si udělat zásoby na horší časy" – jenže na rozdíl od veverek, nemáš za úkol hromadit ořechy, ale čokoládu. A to je, upřímně, mnohem zábavnější.
Tipy: Jíst pravidelně, jako hodinky. Stres? Dýchat a vyklusat ven. Nebo pít pivo. Ale radši to jídlo.
Co zažene pocit hladu?
Hlad? Fakt otravný.
- Pít, pít, pít! Voda, ne cola!
- Glykemickej index... cože? Aha, prostě žrát věci, po kterejch nemáš hned vlčí hlad. Třeba čočka misto housky?
- Hlad je převlečená žízeň! Pavla Tomášková to říká. Kdo to je, btw?
- A co když mám chuť na něco fakt hříšnýho? To mám jako celej den chroustat mrkev? No nic.
- Voda je základ. Zapsat si to!
Fakt nutný pít furt. A co dělat, když mi je blbě od žaludku? Nechce se mi to psát, zdlouhavý. Jo a Pavla Tomášková, co je to za expertku? Nějaká nutriční terapeutka asi.
Doplňující info (spíš pro mě, ať vím, o čem mluvím):
- Glykemický index (GI): Měří, jak rychle se cukr z jídla dostane do krve. Nízký GI = pomalejší nárůst cukru = dýl se cejtím sytá.
- Pavla Tomášková: Specialistka na výživu, pracuje v Praze, publikuje články, atd. Aha. Takže asi fakt ví, o čem mluví.
- Tekutiny: Voda, neslazený čaj, ředěný džus. Bublinky občas nadýmají, takže s nima opatrně.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.