Jak poznat stáří zajíce?

Jak poznat stáří zajíce? To je otázka! Vážně, kdo tohle umí? Já teda ne. Zkoušel jsem to párkrát, víte, pozorovat je. Starší zajíci, říkali mi, jsou prý chytřejší, takoví opatrnější, víc si dávají pozor. Ale… to je fakt těžké poznat, ne? Jakoby, když uvidíte zajíce, jak se tak nenápadně plíží mezi řepkou, říkáte si – ten je starý, zkušený harcovník. Ale pak vidíte mladého, který se chová stejně opatrně, a najednou nevíte, co si myslet.

Pamatuju si, jak jsem jednou, to bylo snad před deseti lety, viděl zajíce v lese, takového… malého, ale vypadal hrozně opatrně. Myslel jsem si, že je to starý dědula. A pak jsem zjistil, že je to jenom malý šikula, co se učí od maminky. Takže, co s tím?

Prý se to dá poznat lépe, až ho člověk má v ruce. To už ale, promiňte mi, ale to už je podle mě dost kruté. Ne, já se na to vykašlu, vážně. Nechte ty zajíce žít, ať si užívají života, ať už jsou staří, nebo mladí. Co je to za smysl, se snažit odhadnout věk něčeho tak krásného a svobodného, co? Radši se budu kochat pohledem na ně, jak si tak hopkají po poli. Třeba sto let starý zajíc, kdo ví, možná se mi někdy poštěstí potkat ho. A nebudu se ho ani dotýkat, jen ho budu obdivovat z dálky.