Kdo se bojí sere v lese?

1 zobrazení

Kdo se bojí, do lesa nejde. Překonání strachu vyžaduje odvahu a konfrontaci. Vyrazit do lesa, ač se bojíte, je krok k vítězství nad vaším strachem. Nejde o to, zda se bojíte – ale zda se překonáte. Les je skvělé místo pro meditaci a sebereflexi; i pro ty, kteří se ho bojí.

Návrh 0 líbí se

Bojí se někdo vykonávat potřebu v lese?

Hele, jestli se někdo bojí kadit v lese? Jo, asi jo. Já se teda nebojím, spíš mi to připadá… osvobozující? :D.

Pamatuju si, jednou v létě, rok… no, to je fuk, prostě jsem s kámošema stanoval u Sázavy (asi tak 200 Kč/noc za stan) a prostě, jo, lesní wc je lesní wc.

Mě to přijde v poho, spíš se bojím klíšťat než toho, že by mě někdo viděl. Ale chápu, že někdo se stydí, no. Každej jsme jinej, že jo.

Fakt jako, kdo se bojí, ten… víte co. Ale já bych to zkusil, je to zážitek, haha.

Co znamená přísloví Kdo se bojí nesmí do lesa?

Kdo se bojí, prožije noc v temnotě, pod tíhou stromů, slyší šepot listí jako varování. Kdo se bojí, ten do lesa nesmí, ach ne! Ten se bojí, se k lesu přibližuje.

  • Strach je stín: Táhne se za námi, dlouhý a chladný.
  • Les je zkouška: Odvahy a vůle, to jo.
  • Vítězství čeká: Jen na toho, kdo překoná hranici strachu.
  • Do lesa, do tmy: Protože tam se rodí síla.

Šepot lesa, vůně jehličí, to všechno volá k překonání samého sebe. Je to hluboké, hluboké nutkání. Jako když jsem se jako malý kluk ztratil v lese u babičky v Jizerských horách. Hrůza, ale pak… světlo!

Deset přísloví… hmmm…

Co znamená přísloví, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá?

No tak jo, zkusíme to nějak splácat… Deník zmatené mysli? Jo, beru.

Jak se do lesa volá… Následky? Jo, asi. Ale co konkrétně? Třeba když jsem včera křičel na toho chlápka v Lidlu, protože mi sebral poslední rohlík? Ozve se mi to tak, že mi ho někdo taky sebere? Nebo že mi dá pěstí? No fakt nevím.

  • Činy mají následky: Jako jo, to dává smysl. Karma je zdarma, říká se. A teď babo raď.
  • Co děláš, to se ti vrátí: Vrací se mi třeba to, že furt sedím u kompu a bolí mě z toho záda? To by docela sedělo! Au.
  • Lidl a rohlíky, to byla ale scéna. Měl jsem hlad.

Hele, to s tím lesem… Možná to taky znamená, že když se chovám k lidem hnusně, budou se ke mně chovat taky hnusně? To by taky dávalo smysl. Nebo? Ježíš, to je složitý.

Přísloví říká: co uděláš, to se ti vrátí.

Ještě k tomu Lidlu: ten chlápek měl fakt divnej účes. Fakt divnej! A co když mi to karma vrátí tak, že budu mít taky takovej účes? Panebože!

  • Karma? Účes? Bolavá záda? Proč to dělám?
  • Musím si jít dát kafe. Potřebuju to kafe!
  • A rohlík.

Co znamená, když se kácí les létají třísky?

Pamatuju si, jak mi to babička říkala. Bylo to léto 2023, seděli jsme na verandě jejich chalupy v Beskydech. Vonělo to borovicemi a čerstvě posekanou trávou. Babička vyprávěla o tom, jak děda kácí stromy, a pak to řekla: “Když se kácí les, létají třísky”. Tehdy jsem tomu moc nerozuměla.

Myslela tím, jak se děda při práci občas zranil. Jednou si pořezal ruku, jednou se mu sekera sklouzla… Bylo to nepříjemné, ale on to vždycky zlehčoval.

Kácí se les. Takže i v životě, ne?

Teď už tomu rozumím líp. Prosadím si své, ale něco se při tom vždycky “zlomí”.

Klíčové body:

  • Přísloví: “Když se kácí les, létají třísky”
  • Význam: Při důsledném prosazování cílů se nevyhneme negativním důsledkům.
  • Osobní zkušenost: Babiččina vyprávění o dědově práci.
  • Současný význam: Analogie k životním situacím.

Je to prostě tak. Žádné “ale”. Třísky létají. Tečka.

Co pro nás znamená les?

Les… ach, les. Zelené plíce světa, ano, ale mnohem víc.

  • Kyslík, ten životodárný dech. Jeden strom, slyším, s korunou košatou, s listy šumícími, pro deset duší. Deset. Tak blízko jsme mu, a přesto tak vzdáleni.
  • Domov pro 300 milionů lidí, tam, kde stín padá hustěji, kde kořeny prorůstají chudobou, kde les dává obživu.

Les je lékárna, spíž, dílna. Les je ticho i píseň. Les je.

Víš, vidím babičku, jak sbírá bylinky na slunečném okraji lesa. Její ruce vrásčité, jako kůra starého stromu. Její úsměv, stejně teplý jako lesní jahody. Její jméno? Anežka. Narodila se v roce 1938.

Když zavřu oči, slyším šumění. Šumění listů, šumění vzpomínek. Les je v nás. My jsme v něm.

#Bojí Se #Kdo Se #Strach Les