Jaké jsou typy motivace?

13 zobrazení

Hlavní typy motivace zahrnují:

  • Vnitřní (intrinsická): Pramení z osobních zájmů a uspokojení.
  • Vnější (extrinsická): Je poháněna vnějšími odměnami či tresty.
  • Pozitivní motivace: Zaměřuje se na dosažení cíle.
  • Negativní motivace: Vyhýbá se nežádoucím následkům.
  • Biologická motivace: Základní potřeby (jídlo, spánek).
  • Sociální motivace: Potřeba sounáležitosti a uznání.
Návrh 0 líbí se

No tak jo, zkusím to. Pojďme se podívat na ty typy motivace, jak to vlastně funguje a jak to vidím já.

Jaké typy motivace vlastně existují? No, je jich víc, než si člověk myslí!

Začněme tím, co mě nejvíc baví – vnitřní motivace. To je ta, která jde úplně zevnitř, chápete? Žádná odměna, žádný trest, prostě to dělám, protože mě to naplňuje. Třeba, maluju. Nikdo mi za to neplatí, nikdo mě nechválí (teda, občas jo, ale to není pointa!), prostě mě to baví a cítím se u toho dobře. Je to taková ta čistá radost z toho, co dělám. Znáte to, ne?

A pak je tu ta druhá strana mince – vnější motivace. Hm, s tou už mám takový smíšený pocity. Je to o odměnách a trestech. Třeba v práci, jasně, dělám to pro peníze, to je fakt. Ale i když to dělám pro peníze… Vlastně si uvědomuju, že i tam se dá najít ta vnitřní radost. Protože když vidím, že moje práce někomu pomáhá, tak to je pro mě vlastně taky odměna. No, možná se to trochu prolíná, co?

Dál máme pozitivní a negativní motivaci. Pozitivní je fajn, to je takový to: “Hele, když to uděláš, bude to super!”. Třeba, “Když budeš cvičit, budeš se cítit líp!”. Ale někdy člověka víc nakopne ta negativní motivace, víte? Takový to: “Když to neuděláš, bude to průšvih!”. Pamatuju si, jak jsem jednou málem propadla z matiky a to mě fakt vyhecovalo, abych se začala učit. Funguje to, i když je to takový… no, divný.

A co biologická motivace? Jídlo, spánek, to je jasný. Bez toho bychom nepřežili. Ale víte co? I v tom jídle se dá najít víc. Třeba když si sama uvařím něco fakt dobrýho a zdravýho, tak to je pro mě motivace k tomu, abych se o sebe starala. Jo, i ta biologická motivace může být trochu víc, než jen přežití.

A nakonec sociální motivace. Potřeba patřit někam, mít kamarády, cítit se uznávaný. To je strašně důležitý, nemyslíte? Vzpomínám si, jak jsem se vždycky snažila zapadnout do party na střední. Někdy to bylo dobrý, někdy ne, ale ta potřeba tam byla vždycky. A je tam dodnes, i když už si vybírám, kam vlastně chci patřit.

No, a takhle to vidím já. Je to zamotaný, prolíná se to a někdy ani nevím, co mě vlastně pohání. Ale hlavně je důležitý se nad tím zamyslet, ne? Co myslíte?

#Motivace #Typy Motivace #Vnitřní Motivace