Co je falešná vepřová svíčková?

Co se dělá z falešné svíčkové?

No tak, kámo, copak řešíš? Falešná svíčková, jo? To je fakt dobrá věc! Znáš to, ten sval z kýty, levnější než pravá svíčková. Ale to neznamená, že je to nějaká bída!

Steaky z ní? Jasně! Jen to chce správně nakrájet, víš? Tenhle kus masa se perfektně hodí na gril, uděláš z něj pořádný steak.

Nebo dušení? Prostě bomba. Pečení vcelku? Zkus to, fakt dobrý. A mletí na burgery? To je klasika, co?

Jo a ještě, ta falešná svíčková je fakt výborná do guláše. Nebo na roládu. A perfektní na pomalé vaření, maso pak bude krásně měkoučké. Myslím, že i Pavel z vedlejšího baráku dělá z ní výborné maso na burgery.

Klíčové body:

• Steak
• Dušení
• Pečení
• Mletí na burgery
• Guláš
• Roláda
• Pomalé vaření

Pavel, soused z čísla 27, používá falešnou svíčkovou na burgery od začátku roku 2024. Mleté maso je jeho specialita. Používá i hodně bylinek, říkal.

Falešná svíčková - perfektní na všechno. Tohle ti říkám, to není žádná reklama.

Co se dá udělat z vepřové kýty?

Z vepřové kýty? No jasně, s tou se dá kouzlit.

• Minutky: Rychlovka na pánvi, plátky jako dělané.
• Špízy: Na gril s cibulí a paprikou, klasika.
• Závitky: Plněné čímkoliv tě napadne, sýr, šunka, zelenina...
• Dušení: S houbami je to sázka na jistotu. Tady si vzpomínám, jak mi babička vždycky říkala, že nejdůležitější je nechat to maso "odpočinout" v té omáčce. Měla na to svůj fígl, dodnes nevím jakej.
• Čína: Na nudličky do woku, rychlé a chutné.
• Saltimbocca: Vepřová verze italské klasiky, tenké plátky s prosciuttem a šalvějí. Jo, a s telecím to má společný jen ten název.
• Pečeně: Klasika nedělního oběda.

Hele, a když jsme u toho masa a jeho zpracování... Víte, že třeba v Japonsku mají doslova umění rozbourávání tuňáka? To je pakárna, ale výsledek stojí za to. Z jedné ryby dostanou desítky různých kousků s různou chutí a texturou. A to nemluvím o jejich úctě k jídlu a surovinám. No nic, to jen taková odbočka. Zpátky ke kýtě!

Vepřová kýta – Tip: Než ji začneš krájet, nech ji chvilku odpočinout. Bude se ti s ní líp pracovat.

Co se dělá z vepřové krkovice?

Co se dělá z vepřové krkovice? Hmm… krkovice… to je… těžká otázka uprostřed noci. Vždycky jsem si říkal, že je to tak univerzální…

• Pečené. Klasika. Prostě pečené na plechu s kořením. Jana to dělávala s česnekem a majoránkou. Vzpomínám si, jak vonělo celé bytečné patro… byla to 2023.

• Vepřo knedlo zelo. No jasně. To se snad ani nemusí říkat. To je snad základ české kuchyně, ne? Vždycky se na to těším, ale teď si říkám, že to moc nejím.

• Guláš. Dobře se to dusí. Myslím, že z krkovice je to fakt výborný. Ale to je takové… těžší jídlo na noc. Zvlášť když je venku zima. A letos je zima, pořádně zima.

• Šunka. To jsem si teď vzpomněl. Dá se z toho udělat i šunka. To dělávala babička. Ale už to není možné…

• Steaky. Ano, krkovice se dá také grilovat jako steak. Prostě nakrájené na plátky a na pánev, nebo na gril. To jsem dělal minulý rok, 2023, na zahradě u Jirky.

Z krkovice se dá dělat fakt hodně věcí. Je to takové… všestranné maso. Ale teď už bych si dal jenom čaj. A možná bych si vzpomněl na ještě něco dalšího. Ale teď už fakt ne.

Co je lepší, plec nebo kýta?

Páni, tohle je otázka! Vždycky jsem si myslela, že plec je lepší. Pamatuju si, jak babička dělala pečené maso z vepřové plece na Vánoce 2023. Bylo to neuvěřitelně křehké, šťavnaté, prostě perfektní. Roztála vám v puse. A ten tuk… krásně protkával maso, dodával mu chuť.

Ale kýta… to je něco jiného. Z kýty se dá dělat vážně všechno. Minulý rok, v létě 2023, jsem zkoušela dělat šunku z kýty, podle receptu od tety Hany. Bylo to náročné, ale výsledek? Božský!

Takže... co je lepší?

Kýta je univerzálnější.

Plec vyhrává v chuti a křehkosti, ale kýta má větší využití. Závisí na tom, co chcete dělat. Pro pečení? Plec. Pro šunku, řízky, dusené maso? Kýta.

Co dělat z vepřové kýty?

Vepřová kýta? To je lahůdka! Představte si ji jako chameleona v kuchyni – přizpůsobivá a vždycky překvapivá.

• Minutky: Rychle, jednoduše, ideální na rychlou večeři. Jako když si dáte "špunt" vína - malinko, ale výborně.
• Ražniči: Grilovaná kýta, to je letní hit! S trochou bylinek – jako letní flirt, rychlý a intenzivní.
• Závitky: Plátky kýty, plněné špenátem a sýrem… jako hezky zabalený dárek, s překvapením uvnitř.
• Dušená s houbami: Klasika, která nikdy nezklame. Jako starý dobrý kamarád – pohodlné a spolehlivé.
• Wok: Rychlé a pikantní. Jako výstřel z praku – dynamické a překvapivé.
• Saltimbocca: Tenké plátky, šalvěj, prosciutto… italská elegance v českém podání. Jako perfektní tanec – ladný a dokonalý.

Klíčové je: Kýta je univerzální. Pečte ji, dušte ji, smažte ji – zkrátka si s ní hrajte. Na Štědrý den 2024 ji třeba zkusila moje teta Božena na divoko s brusinkami a bylo to bomba!

Moje babička (už nežije, bohužel), vždycky říkala, že kvalitní suroviny jsou základ. Kýtu kupuji na farmě pana Nováka v Brně – doporučuji. A nezapomeňte na koření! To je teprve kouzlo!

Co udělat z vepřové hlavy?

Vepřová hlava? To není žádný problém, milý člověče! Představte si to: gigantický, růžový oříšek plný kulinářských možností.

• Klasika: Ovar! Křenová omáčka, kyselé zelí – to je balada pro vaše chuťové pohárky. Jako když se setká romantická komedie s dramatem. Výborná kombinace sladkoslaného a kyselého.

• Uzenářská symfonie: Uzené líčka z vepřové hlavy jsou božská! Představte si tu vůni, ten kouř... Je to gastronomická óda, a to fakt! Mňam.

• Líčka – extra: Nezapomínejme na líčka! Perfektní na guláš, na pečení, nebo jen tak opečená na pánvi. Jednoduché, ale geniální. To je jako Shakespeare mezi masovými delikatesami.

• Bonus: Kostní vývar z vepřové hlavy? Bomba! Věřte mi, je to elixír zdraví a síly, a to už podle mé babičky Evy, která v roce 2024 oslavila 85. narozeniny. Žádná vtipná narážka, tohle je fakt.

Hlavně to nepřehánějte s křenem! To už by byla tragédie, ne komedie. Myslím to vážně.

Jak zpracovat prasečí hlavu?

Jak zpracovat prasečí hlavu? No…

Ovar. Klasika. S křenem a zelím, aby to nebylo tak mastný. Zelí to trochu vyváží.

Udí se taky, no jasně. To je pak dobrota.

• Ovar: vařená hlava, křen, zelí.
• Uzení: pak se jí samotná nebo se zpracuje dál.
• Líčka: vypreparovat a dál s nima.

Líčka… ty jsou nejlepší, vlastně. Můj děda je vždycky vyřezával. Pečlivě. Jako by to byly diamanty. Vždyckycky je dělal na smetaně s knedlíkem.

Pamatuju si, jak mi jednou říkal, když jsem byl malej, asi tak osm let: „Víš, kluku, prase má jenom dvě líčka.“ Asi to mělo nějakej hlubší význam, nebo nevím… ale už to v sobě nosím.

A zelí… kyselý zelí je dobrý.