Co obsahuje pajšl?

4 zobrazení

Pajšl, neboli rakouský Weinbeuschel, je vydatný pokrm z vepřových plic a srdce. Dušené ve víně s cibulí, hořčicí a kapary vytváří hustou omáčku. Tradičně se jedl při zabíjačkách, aby se zužitkovalo celé zvíře.

Návrh 0 líbí se

Pajšl: Poklad vnitřností s chutí historie

Pajšl. To slovo samo o sobě evokuje vzpomínky na staré časy, na vůni zabijaček a na tradiční kuchyni, kde se zužitkovalo doslova všechno, co zvíře dalo. Ačkoli se v moderní gastronomii setkáváme s pajšlem spíše ojediněle, jeho historie a specifická chuť si zaslouží pozornost. Nejde totiž jen o pokrm, ale i o kus naší kulturní identity.

Zatímco mnozí se při pomyšlení na pajšl ošklíbají, pro jiné je to vzpomínka na dětství a na babiččinu kuchyni. Pravdou je, že příprava pajšlu vyžaduje um a trpělivost. Základem je pečlivé očištění a předvaření vnitřností, především vepřových plic a srdce. Právě tyto dvě složky tvoří páteř tohoto pokrmu. A ačkoliv se receptury mohou lišit v detailech, existují určité prvky, které jsou pro pajšl typické.

Kromě zmíněných vnitřností, správný pajšl obsahuje i další důležité ingredience, které mu dodávají specifickou chuť a konzistenci:

  • Základ omáčky: Cibulový základ je klíčový pro vytvoření bohaté chuti. Cibule se pomalu restuje do zlatova, a tím se rozvine její sladká chuť.
  • Vinný ocet: Dodává omáčce charakteristickou kyselost, která vyvažuje hutnost vnitřností.
  • Hořčice a kapary: Tyto dvě ingredience vnášejí do pajšlu pikantnost a slanost, čímž ho povznášejí na vyšší úroveň. Kapary navíc dodávají texturu.
  • Vepřové sádlo: Tradičně se používá k dušení cibule a vnitřností, čímž se pokrm obohatí o výraznou chuť.
  • Vývar: Ať už masový nebo zeleninový, vývar je důležitý pro regulaci hustoty omáčky a pro dodání vlhkosti.
  • Koření: Mezi nejčastěji používané koření patří pepř, bobkový list a nové koření. Tyto aromatické prvky doplňují a umocňují chuť ostatních ingrediencí.

Ačkoli je pajšl často spojován s rakouskou kuchyní (Weinbeuschel), je možné ho najít i v české kuchyni, kde se receptury liší region od regionu. Někdy se přidávají játra, ledvinky nebo i kousek vepřového masa. V každém případě jde ale o pokrm, který si zaslouží obdiv pro svou schopnost zužitkovat i méně populární části zvířete a vytvořit z nich delikátní pokrm plný chutí a historie.

Příště, až uslyšíte slovo “pajšl,” zkuste se oprostit od předsudků a vnímat ho jako poklad vnitřností, který vypráví příběh našich předků a jejich snahy o udržitelné a respektující zacházení se zvířaty. Možná vás překvapí, jak chutná kus historie.