Jak chutná žluklý ořech?

Žluklý ořech: Zrada na jazyku

Ořechy, bohaté na zdraví prospěšné tuky a minerály, patří mezi oblíbené pochoutky. Avšak jejich krátká trvanlivost a náchylnost k žluknutí představují skryté nebezpečí pro mlsné jazýčky. A co se stane, když se do rukou, respektive do úst, dostane žluklý ořech? Zkušenost je, mírně řečeno, nezapomenutelná.

Zatuchlý pach je prvním a nejzřetelnějším signálem. Ten se nepodobá mírné “starožitnosti,” ale je spíše pronikavý a odporný, připomínající zoxidovaný tuk a starou mastnotu. Intenzita zápachu je přímo úměrná stupni žluknutí – od slabě cítitlného náznaku až po silný, nepříjemný zápach, který se šíří do okolí.

A co chuť? Ta je v zásadě zrcadlovým odrazem vůně. Očekávaná lahodná chuť ořechu se ztratí v moři hořkosti a zatuchliny. Místo příjemné ořechové chuti se na jazyku rozvine nepříjemná, mastná, nahořklá a louhová příchuť. Je to tak silný a výrazný pocit, že se s největší pravděpodobností po prvním kousnutí zbavíte zbytku žluklých plodů.

Žluknutí ořechů je způsobeno oxidací nenasycených mastných kyselin, které jsou obsaženy v jejich jádrech. Tento proces se urychluje vlivem tepla, světla a vlhkosti. Proto je důležité ořechy správně skladovat v chladu, temnu a suchu. V případě, že si nejste jisti čerstvostí, je lepší ořech raději vyhodit, než riskovat nepříjemný zážitek. Chuť žluklých ořechů je totiž natolik nelibá, že si ji nejspíš navždy zapamatujete. Jedná se o zkušenost, která vás bude odrazovat od konzumace i těch nejchutnějších ořechů, pokud si nebudete absolutně jisti jejich čerstvostí. Ochrana před žluknutím tak rozhodně není jen otázkou prodloužení trvanlivosti, ale i ochrany vašeho chuťového vnímání.