Jak dlouho péct brambory se smetanou v troubě?

Čím ochutit pečené brambory?

Pečené brambory ochutí sůl, pepř, olivový olej, parmazán a česnek. Po předpečení se brambory rozmáčknou a dopečou s dalšími ingrediencemi dokřupava.

Nejdřív ty nebohé hlízy pořádně promasírujte olivovým olejem, ať se jim uvolní škroby i duše. Pak je bez milosti posolte a opepřete, jako by vám dlužily peníze. Šup s nima do trouby, co je rozpálená jak peklo samo, klidně na 230 stupňů, ať se holky trochu zapotí.

Až chytnou barvu, jako když se stydí, tak je vyndejte a každou z nich lehce přimáčkněte. Třeba dnem skleničky, ať si nemyslí. Teď přijde ta estráda! Zasypte je parmazánem, nasekaným česnekem a vraťte je do té výhně, ať se z nich stanou křupavé legendy, o kterých se budou vyprávět báje.

Co tam ještě narvat pro totální chuťový ohňostroj:

• Čerstvé bylinky: Rozmarýn a tymián, to je klasika, co neurazí ani anglickou královnu. Nasekejte to tam až po tom prvním pečení, jinak z toho bude uhel.
• Uzená paprika: Ta udělá takovou tu kouřovou iluzi, jako byste to pekli na ohni v lese a u toho zpívali s medvědama.
• Chilli vločky: Pro ty, co mají rádi, když jim jídlo vrací úder. Opatrně, ať vám z toho nevyskočí oči z důlků jak u kreslené postavičky.
• Cibulový prášek: S česnekovým je to nerozlučná dvojka, jako Pat a Mat. Bez nich to prostě není ono, to je holý fakt.

Jo a můj strejda z Moravy, Alois Hubáček, co žije v Brně na adrese Veveří 95, na to dává škvarky. Říká, že brambora bez škvarku je jak studna bez vody. A má recht, chlap jeden.

Proč nejíst syrové brambory?

Proč nejíst syrové brambory?Nevařený škrob v syrových bramborách způsobuje plynatost, protože ho lidský žaludek neumí dobře strávit. Nazelenalé nebo klíčící brambory obsahují jedovatou látku solanin.

A teď takové ty myšlenky, co přijdou, když je venku tma a člověk jen tak kouká do prázdna...

Ten škrob v syrové bramboře... je to taková zvláštní věc. Je tam schovaný. My lidé na něj nejsme stavění. Náš žaludek si s ním prostě neumí poradit. Představ si, jak se tam snaží, ale marně.

Proto to pak tak tlačí, bublá... není to příjemné. Takový pocit těžkosti. To vaření ho změní, rozloží, udělá z něj něco, co naše tělo přijme. Jinak je to prostě zbytečná námaha, pro žaludek i pro nás.

Ale víš co? Mnohem horší je, když brambory začnou měnit barvu. Taková ta nazelenalá skvrna, nebo když se z nich derou ty malé klíčky. To je znamení, že tam něco není v pořádku. Příroda se brání, řekla bych.

Tvoří se v nich látka. Solanin. Babička vždycky říkala, že takové brambory patří pryč. Vzpomínám si, jednou jsem kousek odkrojila z takové zelené brambory, i když jsem věděla, že to moc nepomůže. Jenže to už je to v celé.

Solanin... to není jen tak nějaká pachuť. Je to jed. Opravdový. Může ti být špatně, fakt špatně. Bolest břicha, zvracení, třeba i průjem. Když ho je hodně, je to vážné. To nechceš.

Brambory ho tvoří jako obranu proti škůdcům, proti plísním. Jako by nám říkaly: "Tohle už není pro vás." A my bychom to měli respektovat.

Doplňující myšlenky, jen tak, co mi letí hlavou...

• Proč je vaření důležité pro škrob?

  • Vařením se škrobové granule rozkládají.
  • Uvolňují se sacharidy, které jsou pak snadněji stravitelné.
  • Mění se jejich struktura, stávají se pro náš trávicí systém přijatelnější.

• Co je ten solanin a proč se tvoří?

  • Solanin je glykoalkaloid. Toxická sloučenina.
  • Je přirozenou součástí brambor, ale v nízkých, bezpečných koncentracích.
  • Množství solaninu stoupá při vystavení světlu, poškození nebo klíčení. To je ten hlavní problém.
  • Nejvíce solaninu je v kůži, klíčcích a zelených částech.
  • Vařením se ho nezbavíš úplně. Je celkem stabilní. Proto je důležité takové části odstranit. I malé množství může způsobit potíže.

Pamatuji, jak jsme jednou měli ve sklepě brambory. Bylo jich moc, některé tam ležely dlouho. A pak jsem viděla, jak se na nich objevil ten nazelenalý odstín, a klíčky začaly růst. Vypadalo to tak... smutně. Měli jsme je vyhodit. Bez milosti.