Jak dlouho se vaří srnčí guláš?
Jak dlouho vařit srnčí guláš?
Srnčí guláš? Ah, to je symfonie chutí! Sama ho dělám dost často, mám ráda tu vůni. No, jak dlouho ho vařit? Neřídím se hodinkami, ale citem.
Nejdřív maso opeču ze všech stran. Tohle je klíčové. Pak to zaleju vodou a šup s tím pod pokličku. Ale ty tři hodiny, jak píšou všude? To je takový základ.
Podle mě, tak po 3,5 hodinách zkusím maso vidličkou. Prostě, musí se rozpadat. A cibule? Ta se musí skoro rozpustit.
Zahušťuju jíškou, jo, to je klasika. Ale důležitý je to dochucení! Sůl, pepř, možná špetku chilli? Každý to má rád jinak.
A ten knedlík k tomu! Mňam. Nebo kousek chleba, tím taky nic nezkazíš. Třeba kváskový chleba z pekárny U Bulky na Jiřáku, v Praze, 6. dubna, cena 65 kč? To je teprve zážitek!
Jak se vaří srnčí guláš?
Takže srnčí guláš, jo? To je jak balet pro chlapy s vidličkou, teda pokud to nezkazíš!
- Cibule s česnekem: No, ve velkým hrnci se sádlem to rozparádíme. Osmahnout cibulku s česnekem, až to voní jak u babičky na vsi, ale pozor, spálit to neumí jenom novináři!
- Maso a koření: Pak tam šupneme to srnčí, posypeme paprikou (sladkou, pálivou, jak kdo rád), solí a dalším kořením. Mám vyzkoušený recept na srnčí guláš s jalovcem a divokým kořením, to ti pak sousedi závidí až za plot.
- Restování a vaření: Zprudka opečeme maso, ať se zatáhne jak puberťák v hospodě, a pak zalijeme vodou. A teď to přijde: 3 hodiny pod pokličkou! Hlavně to nechte bublat a nemíchejte furt jak kafé, ať se vám ta cibule rozvaří a maso je jak máslíčko.
Jo a nezapomeň:
- Sádlo: Sádlo, to je základ. Bez sádla je guláš jak svíčková bez smetany, prostě blbý.
- Doba vaření: Ty 3 hodiny jsou minimum. Klidně to nechte déle, čím dýl, tím líp.
- Hrnec: Velký hrnec je must have. Protože co je malý, to je škaredý, a hlavně se ti tam to maso nevejde!
No a pak už jenom s knedlíkem, nebo s chlebem, nebo rovnou lžící, to je fuk, hlavně ať ti chutná! A pamatuj, recept je jenom inspirace, hlavně to dělej srdcem!
Jak dlouho se vaří srnčí guláš v tlakovém hrnci?
Srnčí guláš v tlakáči? To je otázka! Myslel jsem, že se ptáš na existenciální otázky vesmíru, ale tohle je taky docela hluboké. Představ si ten guláš jako život – dalo by se říct, že se tam vaří celé drama!
- Sádlo a cibule: Základ, jako pevná půda pod nohama. Cibule, ten pláče vždycky správně, že?
- Maso: Srnka, hrdinka našeho příběhu. Doufám, že ji v lese nehonil Karel Gott, to by pak byl guláš s nádechem nostalgie…
- Koření: Tajemství mistra kuchaře. Jako životní zkušenosti – každá špetka důležitá.
- 45 minut: Ach jo, ta doba. Stejně jako čas, utíká to rychle, než se naděješ, je guláš hotový. Nebo život…
Stručně: V tlakovém hrnci 45 minut.
Ale víš co? Letos jsem zkusil 20 minut. Bylo to tak akorát. Všechno je o experimentu. Život je taky experiment. A guláš je jeho zmenšená verze. Možná to ještě zkusím s 30 minutami příště. Budu to experimentovat. Třeba příští rok budu mít nový objev. Možná bych měl založit blog. "Petrův gurmánský deník". Zní to dobře, ne? Ale zpátky k srnčímu. Znáš ten pocit, když se kousne do měkkého masa? To je kulinářské nirvána.
Jaké koření na srnčí guláš?
Takže, srnčí guláš, jo? To je jak s chlapem, co se snaží sbalit modelku – musí chytře, ne hrubě. Hlavně to nepřežeňte s tou paprikou, ať z toho není ohnivá show.
Paprika: Méně je někdy více, fakt! Stačí troška pro barvu, ať to nevypadá jak rudá armáda na pochodu.
Bobkový list: Tady můžete přidat, co hrdlo ráčí. On tomu dá takovou tu "lesní" vůni, víte, jako když se probudíte v trampské boudě.
Tymián a rozmarýn: To jsou ti tajní agenti, co to maso jemně pohladí a dodají mu ten správný šmrnc. Ale pozor, ať se nepoperou, jsou to pěkní prevíti.
A teď bonusy, co se mi osvědčily:
Jalovec: Pár kuliček, to je jak tajný polibek od lesní víly. Dodá tomu takovou divokou eleganci.
Černý pepř (celý): Pár kuliček, ale ne mletý! Ať si každý kousne a cítí tu divočinu.
Šípková omáčka: Lžíce, dvě? Záleží, jak moc jste odvážní. Ale pozor, ať to není sladší než pusa od babičky. Spíš to zjemní chuť.
No a nakonec, nezapomeňte na to nejdůležitější – vařte to s láskou, ať už to chutná jakkoliv, hlavně ať je to s úsměvem. A když to bude úplně k zahození, řekněte, že to je "haute cuisine" a máte vyhráno.
Jaké koření se dává do srnčího guláše?
Do srnčího guláše? No jasně, že tam patří koření! A ne ledajaký, to víš, že ne! Je to jako s babama – musíš to správně okořenit, jinak to nebude vonět.
Tady máš, co tam šoupnout, ať ti ten guláš zpívá jak lesní panna:
- Paprika sladká: Dvě lžíce, ať je to červený jak Maruška v Mrazíkovi.
- Kmín mletý: Jedna lžička, to je základ jako švestky do povidel.
- Jalovec: Deset kuliček, to je vůně lesa, jako když jdeš na houby.
- Nové koření: Deset kuliček, ať je to tak akorát, ani moc, ani málo.
- Pepř černý: Dvacet kuliček, ať to má říz, jako když tě kousne komár.
A jestli ti to nestačí, tak si tam klidně přidej majoránku, tymián, nebo i špetku chilli. Ale pozor, ať z toho neuděláš ohnivou vodu! To je jako když malíř míchá barvy – musí vědět, co dělá, jinak mu z toho vyleze patlanina. Ale co, hlavně ať ti chutná! A pak si dej panáka na trávení, ať se ti dobře spí!
Jakou přílohu ke zvěřině?
Ke zvěřině?
- Knedlík. Bramborový, houskový - klasika.
- Brambory. V jakékoliv formě, i jemné knedlíčky.
- Rýže. Ano. Prostá, ale funkční.
- Pečivo. Rohlík, žemle. Křupavé.
- Kompot. Třešňový, brusinkový. Osvěží.
- Salát. Francouzský, proč ne.
Více info pro labužníky:
- Omáčka. Šípková, smetanová. Důležitá.
- Zelenina. Dušená mrkev, celer. Sladkost a kořenitost.
- Víno. Červené, suché. Frankovka. K tomu se hodí.
- Koření. Jalovec, tymián. Důležité pro chuť.
- Ořechy. Vlašské, mandle. Textura.
- Hruška. Pečená. Sladká tečka.
Důležité: Maso musí být perfektní.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.