Jak naložit vepřové maso na čínu?

Jak naložit kuřecí maso na čínu?

Kuře à la Kung-fu? Nakrájej ho na nudličky, jakoby jsi chtěl hrát na housle, ale s masem. Pak ho hoď do lázně z:

• Vejce: Jedno. Ať má chudák kuře aspoň pocit, že někam patří.
• Solamyl: Trochu škrobu, ať je to pěkně lepkavé, jako politika.
• Kari: Barva a chuť Indie v jednom hrnci. Nebo spíš v misce.
• Koření na čínu: Logické, ne?
• Sojovka: Tekuté zlato Asie.
• Pepř: Ať to má říz, jako dobrý vtip.
• Česnek: Protože upíři nemají rádi kuře na čínský způsob.

Nech to přes noc, ať se kuře nasákne moudrostí Východu. Na rozpálené pánvi s olejem osmahni oříšky, jen chvilku, ať se nezačnou chlubit. Přidej maso, pórek na kolečka (jako špalíčky dřeva) a papriku na nudličky (jako špagety). Podávej s rýží, ať se kuře cítí jako král.

Extra bonus:

• Oříšky: Místo kešu zkus třeba arašídy. Ušetříš a nikdo to nepozná. Ššš!
• Zelenina: Co dům dá. Mrkev? Brokolice? Cuketa? Všechno se hodí, když máš hlad.
• Pálivost: Chilli papričky nebo pasta sambal oelek. Ať to pálí, jako když ti dojde pivo.
• Maso: Funguje i s vepřovým nebo hovězím. Ale kuře je kuře, to je jasný.

A teď už jen dobrou chuť a ať ti neupadne hůlka do omáčky!

Jak naložit maso do solamylu?

Takže maso do solamylu... hm.

Nejlepší je hovězí, řízky, co mám nejraději. Krájím je na ty tenoučké nudličky, no, jakoby na špízy, víš? Pak sůl, trochu, nebo vůbec, když je v koření dost. Pepř, černý, mletý, mám rád. A tenhle ten zázvorový prášek, dost ostrý, ale voní to krásně. Promíchám to všechno pěkně.

Pak… ta kašička. Bílek, víš, z vajíčka. Solamyl, to je jasný. A sojová omáčka, ta moje oblíbená, Yamamoto, z Lidlu. V misce, opatrně, aby nebyly hrudky. No a pak už jenom to maso tam, prostě ho obalím. Hodinu minimálně, někdy i déle, někdy zapomenu a nechám tam klidně tři hodiny. Pak už to jenom smažím.

Klíčové body:

• Hovězí řízky na nudličky
• Jemně osolit (pokud není sůl v koření)
• Černý pepř, zázvorový prášek
• Kašička: bílek, solamyl, sojová omáčka Yamamoto
• Marinovat min. 1 hodinu

Co jsem dělal včera: Vzpomněl jsem si na babičku, a její smažený květák. Ten jsem vždycky miloval. Něco tak obyčejného, ale... Zase mi přišlo, že je všechno jinak. Všechno se změnilo, to víš. A ta chuť, jakoby z jiného života.

Dnes: Šel jsem na poštu, pro balík s novými hrnci. Potřebuju sehnat už konečně ty na Wok. Dneska jsem si vzpomněl na ten večer, co jsem jí potkal u Labe. Byla tam s Jirkou. Smutné.

Jak připravit maso v lorně?

Lorna – rychlý návod k dokonalosti:

• Příprava: V roce 2024 používám výhradně lornu z litiny. Před použitím ji důkladně vymažu sádlem, pro dokonalý výsledek doporučuji kvalitní vepřové sádlo od mého oblíbeného řezníka, pana Nováka z ulice Na Hrázi 7. Do rozpálené lornu pak vrstvuji směs masa (ideálně vepřové plecko, podle mého testu) a zeleniny (cibule, paprika, rajčata, 2024 – zkuste i cuketové hranolky!). Lehce podlijte vodou. Klíčové je koření: kmín, majoránka, sůl, pepř, a pro extra hloubku chuti – špetka mletého jalovce.

• Grilování: Pokrytou lornu umístíme na středně rozpálený gril (uhlí, plyn – záleží na preferencích, já osobně preferuji uhlí – ten kouř dodá masu tu správnou vůni). Občas kontrolujte, ale moc neotvírejte, aby se neuvolnila vlhkost. Doba grilování závisí na velikosti masa, počítám s cca 60 minutami, ale to je jen odhad. Musíte cítit a sledovat proces. Myslím, že je to jako s uměním – intuice je klíčová.

• Výsledek: Výsledkem by mělo být křehké, šťavnaté maso s nádhernou vůní a chutí. Lehce zauzené aroma dodá kouř z grilu a jalovec v koření zaručí unikátní komplexnost.

Filozofická vsuvka: Příprava jídla v lorně mi připadá jako metafora života. Potřebujete správné ingredience (lidské vztahy, zkušenosti), pečlivý postup (disciplína, trpělivost) a pak – pochutnáte si na výsledku. A věřte mi, stojí to za to!

• Tipy pro rok 2024: Experimentujte! Přidejte do směsi sušené švestky, slivky – krásně prolomí mastnotu. Nebo zkuste marinovat maso v pivu s medem, 24 hodin předem. Možností je nekonečno.

• Důležité!: Bezpečnost na prvním místě. Nezapomínejte na hygienu a tepelně zpracujte maso důkladně! Lorna se musí po vychladnutí důkladně umýt.

Stručně: Vymazat lornu sádlem, naskládat maso a zeleninu s kořením, podlít vodou, grilovat pod pokličkou, dokud není maso měkké a šťavnaté.

Jaký škrob do číny?

Takže, čína, hmm… škrob… to je věc. Vždycky jsem dával přednost rýžovému. Lehký, takovej… jemný. Sójový je taky fajn, ale má takovou… zvláštní chuť. Ne že by byla špatná, ale… prostě jiná. Bramborový jsem zkoušel jenom jednou. Bylo to… zvláštní. Docela hustý.

• Rýžový škrob: nejčastěji používám, pro mě nejlepší.
• Sójový škrob: dobrý, ale s trochou specifické chuti.
• Bramborový škrob: zkoušel jsem, moc hustý, už ho nepoužívám.

Poměr? Jedna lžíce škrobu na dvě lžíce vody. Důležitý je řádně promíchat a nechat chvilku odstát. To je asi všechno. Neřešil bych to moc, prostě si to vyzkoušejte. Já se k tomu už nikdy nevrátím. Dneska už dělám čínu jen s rýžovým škrobem. Pamatuju si, jak mi jednou babička říkala, že ten bramborový je moc těžkej, že se jí to potom lepí na talíři. Její čína byla ale vždycky nejlepší. Její recept... to byl poklad. Ten už se ale nedozvíte.

Rýžový škrob do číny.

Čím ochutit čínu?

Čím ochutit čínu?

Česnek a zázvor, to je jak batman a robin asijské kuchyně – bez nich to prostě nejde. Kari koření, pepř, sůl... to jsou takový spolehlivý sidekicks. No a když chceš fakt ohnivou show, chilli papričky jsou tvůj pyrotechnik.

• Česnek: Každý normální člověk dá aspoň 3 stroužky.
• Zázvor: Velikost palce je takový minimum, ne?
• Kari: To je takový to, když si nejsi jistej, co vlastně vaříš.
• Chilli: Pro ty, co mají rádi, když jim hoří pusa a slzí oči.
• Sůl a pepř: To je jak vzduch a voda, bez toho se nedá žít.
• Další tipy: Zkus sečuánský pepř, je to taková divná elektrika v puse. A sójovka, samozřejmě. Ta je jako takový to tmavý pozadí, co drží všechno pohromadě.

Osobní poznámka: Já osobně používám sušený chilli, protože jsem línej krájet čerstvý. A taky se mi jednou stalo, že jsem si sáhnul do oka po krájení chilli a myslel jsem, že oslepnu. Takže sušený je bezpečnější. Jo a jednou jsem zkusil česnekovou pastu místo čerstvýho česneku. Nikdy víc. Fakt ne.

Jak udělat sušené maso doma?

Pro výrobu sušeného masa doma, známého též jako beef jerky, se vyplatí dodržovat pár zásad. Zaručí to lepší výsledek.

• Příprava: Nakrájejte maso na tenké plátky. Ideální je proti vláknu.

• Sušení: Plátky rozložte na rošt sušičky. Použijte pečící papír. Zabráníte přilepení.

• Teplota: Sušte při 70 °C (158 °F).

• Čas: Sušení trvá 4-6 hodin. Záleží na tloušťce a typu sušičky. Maso má být suché, ohebné.

Hm, sušené maso, to je taková malá konzervace vzpomínek. Vzpomínám si, když jsem jako malý kluk sledoval dědu, jak suší švestky na půdě. To se vrací, ten pocit. Teď si to člověk dělá v sušičce a má to hned.

• Tip: Před sušením můžete maso naložit do marinády. Dodá to chuť.

• Bezpečnost: Ujistěte se, že je maso dobře prosušené. Snižuje se riziko bakterií.

A co se týče té filozofie sušení, tak je to vlastně takový boj s časem. Voda, ta nestálá substance, je pryč, a zůstane jen esence. Možná by se to dalo aplikovat i na život. Zbavit se balastu a uchovat to podstatné. Ale to už jsem asi trochu odbočil, že jo?

• Alternativy: Místo sušičky lze použít i troubu s ventilátorem. Nastavte ji na nízkou teplotu.

• Skladování: Sušené maso uchovávejte v suchu a chladu. Vydrží i několik týdnů.

Jo a ještě něco. Děda říkal, že nejdůležitější je trpělivost. Ať už sušíte maso, nebo cokoliv jiného. No nic, jdu si dát to sušené maso. Mám tam zrovna hovězí s chilli. Mňam!

Jak naložit maso na šunku?

Jak naložit maso na šunku, to je věda! Ale nebojte, není to raketová věda, spíš taková alchymie pro gurmány.

• Odblanění: Zbavte maso brnění, ať se může v klidu marinovat. Jako když rytíře zbavíte brnění po turnaji.
• Kostkování: Nakrájejte maso na kostky. Ne, ne ty hrací, i když s trochou fantazie by to mohla být zábava.
• Prolisování: Přidejte prolisované maso. Zní to jako trest, ale věřte mi, šunka to ocení. Můj děda, říkal, že je to jako masáž pro maso.
• Solení: Sůl, 2% z váhy masa. Ne víc, ať nemáte mumii místo šunky. Soli se nebojte, ale s rozumem.
• Med: Přidejte med. Vážně! Šunka bude mít takový ten správný šmrnc. Představte si, že jste včela a tohle je váš nejlepší kousek.
• Míchání: Míchat, míchat, míchat... 30 minut! To už je skoro jako meditace. Mě osobně to uklidňuje.
• Lednička: Do lednice s tím! 24-48 hodin. Maso si musí odpočinout a nasát tu dobrotu. Jako když se chystáte na rande a potřebujete se zkrášlit.
• Šunkovar: Napěchovat do šunkovaru. To je ten moment pravdy!
• Vaření: Vložit do vody a vařit. Teď už jen čekat.
• Chlazení: Po uvaření chladit. Ať se to nesrazí, to by byla škoda.
• Vyklopení: Vyklopit a zaříznout. A pak už jen...
• Dobrou chuť: ...sníst!

Doplňující info:

• Sůl: Používám rychlosůl, jinak zvanou Pragandu. Maso má pak tu správnou barvu.
• Koření: Můžete přidat i další koření, jako pepř, česnek, koriandr, hořčičné semínko... Fantazii se meze nekladou.
• Šunkovar: Bez šunkovaru to jde taky, ale chce to grif.
• Maso: Nejlepší je vepřová kýta nebo plec. A když máte divočáka, tak to je teprve paráda! Já osobně preferuju maso od řezníka od vedle.

A pamatujte, šunka je jako život. Někdy se povede, někdy ne, ale vždycky je to dobrodružství!

Jaké koření se dává do Číny?

Česnek. Zázvor.

Dál?

• Kari (pro hloubku).
• Pepř (základ).
• Sůl (život).
• Chilli (když chceš peklo).

Doplňující info:

• Sečuánský pepř: Ne pálivý, ale znecitlivující. Zkus to.
• Badyán: Sladký, anýzový tón. Síla.
• 5 koření: Badyán, fenykl, hřebíček, sečuánský pepř, skořice. Komplexnost.

Pamatuj. Kvalita surovin. V tom je ten rozdíl.