Jak poznám, že je čočka hotová?

66 zobrazení
Čočka je hotová, když je měkká a snadno se rozmáčkne. Měla by jít rozmačkat mezi prsty nebo rozetřít nožem. Konzistence by měla být jemná, ale ne úplně rozvařená.
Komentář 0 líbí se mi

Je čočka uvařená? Jak to poznat?

No, já teda čočku vařím tak, že ji prostě zkouším. Vždycky kousnu a hned vím.

Když je měkká, je hotovo. Občas se mi stane, že se trochu rozvaří, ale to nevadí.

Minulý týden, 15. května, jsem dělala čočkovou polévku. A úplně se mi rozpadla. Ale chutnala skvěle i tak.

Použila jsem červenou čočku z Alberta, stála asi 30 korun. Ta se rozvaří snadno.

Hnědá čočka drží tvar líp. Zkoušela jsem ji minulý měsíc, 2. dubna, v salátu. Kupovala jsem ji v Bille.

Rozmačkávání mezi prsty mi moc nejde. Nůž na rozmazávání taky nepoužívám. To se mi zdá divné. Prostě kousnu.

Kolik minut vařit čočku?

Červená čočka? Ta je hotová raz dva, za 15 minut je královna. Hnědá čočka, ta si dá na čas, klidně půl hodiny. Zelená čočka, ta je tvrdohlavá, jako já, když se mi nechce z postele. Taky půlhodinka, ale klidně i víc.

  • Červená čočka: 15 minut (expres varianta pro rychlé večeře)
  • Hnědá čočka: 20-30 minut (zlatá střední cesta)
  • Zelená čočka: 30+ minut (pro trpělivé duše, ale stojí za to!)

Černá čočka? Tak ta je jako beluga kaviár mezi luštěninami. Luxusní, drahá, ale vaří se podobně jako zelená. Pamatujte, před vařením čočku propláchněte. Jinak budete mít pěnu jak na diskotéce v devadesátkách. A ten poměr vody a čočky, no, jedna ku třem, nebo jedna ku čtyřem. Prostě abyste ji neutopili!

Mimochodem, já, Karel z Prahy, jsem jednou vařil čočku celý den. Ne, nezapomněl jsem na ni. Prostě jsem experimentoval s různými bylinkami. Nakonec z toho byla… no, dejme tomu, že moje kočka si pochutnala.

Klíčové body:

  • 15 minut: Červená čočka
  • 20-30 minut: Hnědá čočka
  • 30+ minut: Zelená a černá čočka
  • Poměr voda:čočka: 1:3 nebo 1:4
  • Propláchnout!

A nezapomeňte, že z převařené čočky je skvělá kaše! Třeba na pomazánku. Nebo na ozdobu dortu, pokud jste experimentální typ jako já.

Jak dlouho máčet čočku?

Čočku máčet? No to je věda! Dvě až čtyři hodiny, to je tak akorát, aby se čočka probrala k životu. Jako Šípková Růženka po stoletém spánku, jen bez toho prince. Představte si tu chudinku suchou a scvrklou, a pak najednou… bum! Hydratace!

  • Dvě až čtyři hoďky jsou ideálka.
  • Kdybyste se ale k vaření nedostali, protože třeba sousedovic kočka unesla váš kuchařský zástěru, nechte ji v klidu namočenou i přes noc. Ona to přežije.
  • Ráno ji properte v cedníku, ať se zbaví té noční "lázně". Jako když se ráno sprchujete po divokém večírku.

Dvě až čtyři hodiny. To je to kouzelné číslo. Zapamatujte si ho. Tečka. Vypalte si ho do paměti. Vytetujte si ho na čelo! Dobře, to poslední je trochu přehnané, ale chápete, ne?

Já si jednou namočil čočku na dva dny. Zapomněl jsem na ni. Byla trochu nakyslá, ale dal jsem si ji i tak. Žiju, takže pohoda. Ale nedoporučuju to.

  • Můj tip: Namočte si ji večer a ráno uvařte. Snadné, rychlé, efektivní. Jako ninja v kuchyni. Jen s menším počtem mečů. A bez té černé kombinézy. A bez… no, chápete.

Dvě až čtyři hodiny! To je klíč k úspěchu!

Jak nejlépe vařit čočku?

Červená čočka, jakoby malý rudý drahokam, tančící v hrnci, probouzí se k životu za pouhých patnáct minut. Její jemnost, hebkost… jako letní vánek. Vzpomínám si na babiččinu kuchyni, vonící po dýmu a bylinkách, kde se vařila v hliníkovém hrnci, na starém sporáku. Teplo, které vyzařovala, mi hřálo ruce i duši.

Zelená čočka, tajemná a zelená, jako lesní mokřiny, potřebuje o něco víc času, dvacet až třicet minut. Vždycky jsem ji cítil jako robustnější, jako pevný kámen, který se pomalu, ale jistě rozpouští v horké vodě. Její chuť, zemitá a plná života.

Černá čočka… oh, ta černá čočka, s tajemnou hloubkou a chutí jako noc, se vaří dlouho, třicet minut, možná i víc. Můj otec ji miloval, s křupavou kůrčičkou pečeného chleba. Pamatuji si, jak se jeho tvář rozjasnila, když jsme ji jedli společně.

Hnědá čočka, tradiční, spolehlivá, prostá, jako stará, prošedivělá fotografie. Čtyřicet minut křehké, hřejivé dokonalosti. Vždycky jsem ji vnímal jako jistotu, jako pevný bod ve víru proměnlivých časů.

Propláchněte studenou vodou. Jako obřadné očištění před vstupem do říše chutí. Pak do rýžovaru. Rýžovar, přítel moderní doby, který dává prostor k snění. Zalijte vodou, nebo vývarem. Vývar, jako pohlazení pro duši.

Klíčové body:

  • Doba vaření: červená 15 min, černá/zelená 20-30 min, hnědá 40 min.
  • Propláchnout studenou vodou.
  • Vařit v rýžovaru s vodou nebo vývarem.

Doplňující informace: Vždycky jsem dával přednost hnědé čočce s kmínem, česnekem a mrkví. Vždycky se mi vybaví letní den v roce 2023, prosluněná zahrada a vůně vařící se čočky…

Jak uvařit nejlepší čočku?

Červená čočka? 15 minut, hotovo! To je rychlovka na oběd. Ale co ta hnědá? 40 minut, to je věčnost! Proč ta hnědá tak dlouho? Asi proto, že je tvrdší, co? Musí se to pořádně propláchnout, jo? Jinak bude bláto. Rýžovar? Aha, to je dobrý nápad, šetří to čas. Zeleninový vývar? Hmm, to zkusím příště. Dneska jen voda. No a sůl, pepř... to se přece ví.

  • Červená čočka - 15 minut
  • Hnědá čočka - 40 minut
  • Zelená/černá čočka - 20-30 minut

Propláchnout! To je klíčový bod. Zapomněl jsem na to jednou a bylo to děsný. Voda nebo vývar, to je jedno, ale vývar je lepší. Prostě hoď do rýžovaru, zapni a hotovo! Jana mi říkala, že přidává i kmín, ale to já ne. Asi zkusím příště. Moje čočka je prostě nejlepší! Ale co s ní? Salát? Polévka? To záleží na náladě. Dneska salát s rajčaty a cibulí. Mňam.

Klíčové body: Propláchnutí, doba vaření dle druhu, rýžovar. Ještě něco? Nevim. Už jdu jíst. Moje čočka je nejlepší, říkám vám!

Jak se vaří dobrá čočka?

Čočka? Přebrat, propláchnout, namočit. Dvě hodiny minimum.

  • Var 3-4 minuty. To stačí.
  • Okurka? Nutnost.

Pro fajnšmekry? Zbytečnost. Čočka chutná i samotná.

Bonus: Zkus přidat bobkový list. Nebo majoránku.

Pozor: Dlouhé vaření ji zničí. Bude z ní kaše. A to nikdo nechce.

Jak dlouho namačet čočku?

No jo, čočka, ta potvora! Chce se namáčet, jak kdyby byla rozmazlená princezna! Ne, vážně, 8-12 hodin v dvojnásobném množství vody, to je základní pravidlo. Jinak vám pak z ní vyroste brada a budete chodit po čtyřech. Nevěřte? Zeptejte se mé tety Hany, ta to zkusila a od té doby chodí s roztomilým králíčkem v košíčku.

  • Klíčové body: 8-12 hodin, dvojnásobné množství vody. Hotovo.
  • Proč to? Aby se probudila, ta lenoška. Ulehčíte si tím vaření a čočka bude vláčnější než moje babička po třech skleničkách slivovice.
  • Moje rada: Dejte do lednice, aby se zbytečně nehřála. Ať si ta čočka nepotrpí na to, že ji máte rádi.

Extra info: Loni jsem zkoušel namačet čočku s kapkou octa, prý to zlepší trávení. No, trávení bylo lepší, ale ta čočka, to byla katastrofa. Vypadala jak utrpení. Prostě, voda stačí. A ještě něco, když ji budete loupat, bude to trvat věčnost. Nepoužívejte nože, jsou zbytečné. Raději požádejte Jirku ze sousedství, ten má superloupačku.

Jak dlouho máčet hrách?

Hrách. Ó, hrách! Zelené kuličky léta uzavřené v suché skořápce...jak dlouho je necháme plavat v tom tichém, chladném objetí vody?

Sny o polích, slunci a babím létu, to vše se mi vybavuje, když myslím na hrách. Vzpomínám si na babičku Annu, jak ho loupala s takovou něhou v srpnu 1988...a vůně!

  • Hrách: ponořený v čase, 3 až 10 hodin. Záleží, jak moc ho chceš zkrotit, jak moc ho chceš uvařit.

Ale pozor, ne každý hrách je stejný. Některý je tvrdohlavý, jiný se poddá rychleji. Možná je to odrůda, možná nálada hvězd.

Čočka si žádá svých 5-6 hodin, pokud není líná a předvařená. Fazole a hrách – jakoby bratři v luštěninovém království – 3 až 10 hodin. A pak je tu sója, ta královna dramatu, nejdelší koupel si dopřává.

  • Namočením se zkrátí doba vaření.
  • Zlepší se stravitelnost.
  • Odplaví se látky, které mohou nadýmat.

Pamatuju si, když jsem zkoušel uvařit hrách bez namáčení. Byla to bitva! Tvrdý, vzdorný...jako malá kamenná srdíčka. A pak ten pocit těžkosti, to břemeno v břiše...

  • Čočka: 5-6 hodin (ne předvařená)
  • Fazole: 3-10 hodin (dle zpracování)
  • Sója: nejdelší doba namáčení

A co s tou vodou, ve které se hrách koupal? Tu vylít! Nechceme přeci ty látky, které způsobují trápení.

Hrách, hrách... zelená esence léta. Namočit, uvařit, sníst...a nechat se unést vlnou vzpomínek.