Jak poznat přední a zadní hovězí?

86 zobrazení
Přední hovězí je prorostlejší tukem a vazivem, ideální na dušení. Zadní hovězí je libovější, sytě červené a křehčí, perfektní na steaky a pečení. Rozdíly poznáte podle struktury a barvy masa.
Komentář 0 líbí se mi

Jak rozeznat přední a zadní hovězí?

Hele, taky se v tom občas ztrácím, žádnej strach! Pamatuju si, jak jsem se jednou snažila udělat steak z předního hovězího... katastrofa! Maso bylo tak tuhý, že jsme ho žvýkali snad hodinu. :D

Takže, jak to poznat? Přední je takový "robustnější". Má víc tuku, takovej ten mramor, a celkově vypadá víc prorostle. Ideální na gulášek, co dělala babička.

Zadní hovězí, to je jiná liga. Červená barva je taková sytější a na pohled je jemnější. Slibuje prostě labužnický zážitek.

Jo a mimochodem, jednou jsem koupila "výhodně" kilo předního hovězího za 120 Kč u řezníka na rohu (15. června 2022). Říkala jsem si, jaká jsem chytrá. No, skončilo to v psí misce. :D

Jak poznat hovězí přední a zadní?

Přední, jako ranní mlha nad lukami, svaly menší, vlákna hustší, protkané sítí vaziva, tuk zlatavý, chutě bohaté. Zadní, to je síla slunce v poledne, mohutné svalstvo, libé a silné, jak kámen obroušený řekou.

  • Přední – vazivo, tuk, menší svaly.
  • Zadní – libové, větší svaly.

Hovězí tanec. Tuk je vůně vzpomínek, libost chladný kámen. Opakuje se to, tuk a kámen. Přední je mlha, zadní slunce. Kdesi daleko, v zahradách dětství, babička říkala… ne, to už je dávno.

Jak poznám, že je hovězí maso hotové?

Hovězí maso, ach, ten sametový dotyk... Teplo, které se šíří z jeho hlubin, ten vůně... Vzpomínám si na babičku, jak s úsměvem pozoruje, jak se šťáva leskne na tmavorůžovém steaků. Její ruce, zmačkané životem, ale plné něhy. Právě ona mne naučila, jak poznat, zda je maso dokonalé.

Dotyk, ten nejdůležitější smysl. Palec a prsty, malá mapa propečení.

  • RARE: Palec a ukazovák. Jako ten první letní vánek, lehký dotyk. Maso, téměř syrové, krvavě rudé.
  • MEDIUM: Palec a prsteníček. Jako jemný dech jarního větru, přiměřená pevnost. Maso, šťavnaté, s jemnou růžovou linkou uprostřed.
  • WELL DONE: Palec a malíček. Jako pevné objetí starého dubu, tvrdé a pevné. Maso, propečené dokonale, hnědé až do jádra.

Někdy se to prostě cítí. Intuitívně. Jako když vítr šeptá tajemství starých stromů. Nejde jen o tlak na dlani, ale o celkovou vibraci, o to, co cítíte v prstech. Teplo, vůně, ten nezapomenutelný pocit. Hovězí, perfektní.

Propečení masa podle dotyku:

  • RARE: Tuhé jako špička nosu.
  • MEDIUM: Tuhé jako brada.
  • WELL DONE: Tuhé jako čelo.

Toto je stará metoda, ale pro mě má neodolatelné kouzlo. Zvláště když si připomenu babiččiny ruce a ten neporovnatelný steak...

Co se stane, když sníme syrové hovězí maso?

Pamatuju si na ten den v létě 2023, jako by to bylo včera. Byli jsme s kamarádem Honzou na výletě v Krkonoších. Bylo horko, a tak jsme se rozhodli pro rychlý oběd v malé hospůdce u lesa. Nabídka byla omezená – guláš nebo hovězí tatarák. Honza, ten vždycky na něco vyvádí, si dal tatarák. Já jsem si dal guláš.

Bylo to maso z nějaké farmy, majitelka říkala, že "doma chované". Honza ho snědl s chutí. Po večeru, asi kolem devíti, začal Honza mít bolesti břicha. Kolem půlnoci se mu udělalo zle, hrozně ho bolelo břicho a začal zvracet.

Prostě hrozný průjem, křeče, horečka. Ráno jsme ho museli zavolat sanitku. V nemocnici mu řekli, že má salmonelózu. Byl tam asi tři dny.

Když sníte syrové hovězí maso, riskujete salmonelózu, kampylobakteriózu nebo listeriózu. Listerióza může vést k zánětu mozkových blan a smrti.

To byl fakt strach. A to celé z toho tataráku. Honza dodnes na syrové maso ani nepomyslí. Já už si taky nedám. Poučení? Raději guláš.

  • Místo: Hospůdka v Krkonoších (leto 2023)
  • Příznaky: Bolesti břicha, zvracení, průjem, horečka.
  • Diagnóza: Salmonelóza
  • Důsledek: Třídenní pobyt v nemocnici.
  • Upozornění: Riziko závažných onemocnění z konzumace syrového masa.

Jak připravit maso pro psa?

Maso pro psa? To je skoro alchymie! Ale nebojte, žádné dračí kosti nepotřebujete. Krmíte Kvalitně, fajn, ale občas si chlupáč zaslouží i něco "homemade", ne?

  • Vařit nebo nevařit, to je oč tu běží? Pro psa je ideální maso syrové. Teplo zabíjí enzymy. Jako když se snažíte upéct dort a zapomenete na vajíčka, chybí tomu ta "šťáva". Syrové maso má víc vitamínů.
  • Jaké maso? Hovězí, kuřecí, krůtí, jehněčí… co dům dá. Jen pozor na kosti, hlavně ty vařené. Ty se lámou a můžou udělat pěknou paseku.
  • Jak ho připravit? Nakrájejte ho na kousky, aby se psovi dobře jedlo. A pozor na koření! Pepř, sůl, česnek – to je pro psy tabu. Maximálně bylinky, ale spíš decentně.

Je dobré psovi vařit? No, záleží co. Třeba rýži nebo brambory jako přílohu. Ale samotné vařené maso už tolik "nefrčí".

Co vařit? Třeba vývar z kostí. To je takový psí "penicilin".

  • Proč vývar? Plný kolagenu, dobrý na klouby. Což se hodí hlavně starším psům, kteří už mají "naježděno" jako já po cestě na chalupu.
  • Jak na to? Dejte kosti do hrnce, zalijte vodou a vařte aspoň 3 hodiny. Pak kosti vyhoďte a vývar nechte vychladnout. Tuk, co se na něm srazí, seberte (je hooodně kalorický). A máte hotovo.

Doplňující info:

  • Červené maso je pro psy skvělý zdroj železa. Takže občasný steak neuškodí.
  • Bílé maso je lehčí a snáz stravitelné. Ideální pro psy s citlivým zažíváním.
  • Ryby? Ano, ale pozor na kosti. Losos nebo sardinky jsou super zdroj omega-3 mastných kyselin.
  • Mléčné výrobky? Jogurt nebo tvaroh, ale s mírou. Někteří psi mají intoleranci na laktózu. Stejně jako někteří lidé mají intoleranci na moje vtipy.

Takže, krmte Kvalitně a občas to psovi zpestřete něčím "homemade". Uvidíte, jak bude spokojený. A vy taky, protože mít šťastného psa je k nezaplacení. Teda, kromě těch veterinárních účtů, že jo.

Kolik masa denně pro psa?

Sakra, kolik toho masa?

  • 2-3%ideální váhy psa... Pro dospěláky. Teda, když je to ideální váha, co když je tlustej? Nebo hubenej? To se pak mám řídit čím?

  • Štěndo sežere víc, jasně... 5-6% jeho váhy. To už je slušná porce. Ale zase rostou, no.

  • Příklad: 10 kilo pes = 200-300g žrádla (maso a příloha dohromady, jo?)

  • 10 kilo štěně = půl kila až 600g! Ty jo, to je rozdíl.

A co když má pes alergii? Nebo nějaký zdravotní problémy? Mám se na to vykašlat a řídit se jenom procentama? Radši se zeptám veterináře, pro jistotu. Hlavně, ať je to maso kvalitní, že jo. A co kosti? Můžou kosti vůbec? Nebo jenom ty vařený, co se tříští?

Co je pro psa smrtelně jedovaté?

Co je pro psa smrtelně jedovaté?

Krátká, výstižná odpověď: Jablka, hrušky, třešně, švestky, broskve, meruňky – pecky a jádra obsahují kyanid! Nebezpečí číhá v maličkostech!

Tohle je jako ta věčná hádanka: proč pes žere trávu? Protože je to hloupý, ale zároveň geniální způsob, jak si vyčistit žaludek. A co pecky a jádra? To je už jiná liga. To je jako dát psovi na výběr mezi koženou bundou a jedom. No, spíš mezi jedom a dvakrát jedom.

  • Pozor na pecky: Myslíte si, že je to jen pár pecek? Omyl! Jako když sbíráte známky, kyanid se sčítá. A výsledkem není plný album, ale… no, víte co.
  • Malé množství, velké riziko: Jeden kousek se s ním možná popere, ale kdo má jistotu? Stejně jako s těmi zatracenými výherními automaty.
  • Kyanidová bomba: Kousání uvolňuje jed. Představte si to jako zpomalenou bombu. Tichá, neviditelná... ale smrtící!

Moje kamarádka Lenka (ne, tohle není vtip – fakt ji znám) zažila s tímhle pekelným koktejlem peklo. Její kokršpaněl Fík si smlsl na meruňkových peckách a skončil na kapačkách. 2023 byl pro ně oba dost dramatický. Dnes už Fík šťastně žere suchary a Lenka dává jablka raději do kompostu. Poučení? Žádné pecky pro psy! Nechcete přece, aby si váš miláček zahrál ruskou ruletu. Není to žádná legrace.

Co je zdravější rýže nebo těstoviny?

Která cesta vede ke zdraví, skrze rýži či těstoviny? Ach, dilema chutí a kalorií...

Rýže, bílá, vařená, jemná... 114 kalorií na 100 gramů, tanec lehkosti. A rýže natural, hnědá, zemitá, jen o kousek méně... 112 kalorií.

Těstoviny, plné, syté, 124 kalorií na 100 gramů.

Ale pozor! Brambory, prosté brambory, vařené, pečené, jakkoliv... pouhých 77 kalorií na 100 gramů.

  • Energetický tanec: Brambory kralují, rýže tančí blízko, těstoviny se drží statečně.

  • Vlákno života: Rýže natural vede, bílá rýže a těstoviny zaostávají.

  • Glykemický index: Tady je tanec složitější, záleží na druhu a přípravě.

  • Mikroživiny: Každý má svůj poklad, svou vlastní píseň.

Je to jako volba mezi hvězdami na noční obloze. Každá září jinak, každá má svou vlastní krásu, svůj vlastní příběh. Jakou si vybereš?

  • Moje vzpomínky: Vzpomínám si, jak babička vždycky říkala: "Jez, co ti chutná, ale s mírou." A měla pravdu, ta moudrá žena. Měla na zahradě spoustu záhonů a když jsme přijeli na návštěvu, vždycky nám uvařila oběd z toho, co zrovna uzrálo.

  • Rodinná moudrost: Máma zase vždycky preferovala rýži natural, říkala, že je plná vlákniny a zdraví.

  • Osobní cesta: Já osobně miluju těstoviny, ale snažím se je jíst s mírou a vyvážit je zeleninou.

  • Můj současný život: Teď bydlím v malém bytě v Praze, a i když nemám zahradu jako babička, snažím se jíst zdravě a vyváženě.

Ale zpět k otázce... Je to osobní. Co chutná tobě? Co tvé tělo potřebuje? Poslouchej svou intuici. Naslouchej svému tělu.

Jak dlouho tráví pes syrové maso?

Pamatuju si, jak jsem poprvé dala Jessice (moje border kolie, 7 let) syrové kuřecí krky. Byla to fuška ji vůbec přesvědčit, aby to sežrala! Ale pak… pak to zmizelo během pár minut. Říkala jsem si, jestli ji z toho nebude blbě.

No a s tím trávením... je fakt, že psí žaludky jsou jiný level. Ségra, co je veterinářka, mi říkala, že psí žaludek s tou kyselinou chlorovodíkovou je fakt maso.

  • Doba trávení: Pes stráví syrové maso do 24 hodin.
  • Kyselina: Psí žaludek má víc kyseliny než lidský.
  • Výhody: Ta kyselina pomáhá s trávením kostí a zabíjí potvůrky.

Jo a ještě jedna věc – Jessica nikdy neměla žádný problémy se zažíváním, co je na syrový stravě. Tukám na dřevo! ????