Jak poznat zkažené mleté hovězí maso?

7 měsíců před 49 zobrazení

Zkažené mleté hovězí maso spolehlivě poznáte podle kyselého, nepříjemného zápachu a slizkého, lepkavého povrchu. Naopak změna barvy na šedavou nebo nazelenalou, často způsobená oxidací, nemusí automaticky znamenat, že je maso nepoživatelné. Pro posouzení čerstvosti mletého masa jsou klíčové především čich a hmat.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Podle čeho poznat, že je mleté hovězí maso zkažené?

No, jak poznat, že je to mleté hovězí maso už fakt na odpis, to je taková ta věc, co si pamatuju z doby, kdy jsem ještě bydlela u babičky na statku. Ta měla vždycky čerstvý maso, ale jo, občas se stalo, že se něco pokazilo. Nejdřív si toho všimneš nosem, to je jasný. Když to smrdí nějak divně, ostře, prostě jako něco, co už by nemělo být v ledničce, tak je to průšvih.

A taky to povrch. Někdy, když ho vezmeš do ruky, tak je to takový slizký, lepivý. Jako by na tom byla nějaká divná vrstva. Tohle je pro mě vždycky ten hlavní signál, že je čas to sbalit a letět do popelnice. Vůbec se s tím nebudu párat.

Co se týče barvy, tam jsem si taky všimla, že to není tak jednoduchý. Pamatuju si, že jednou jsem měla maso, co vypadalo trochu do šeda, a stejně bylo v pořádku. Takže na barvu bych se moc nespolíhala, i když jasně, když je to úplně zelený nebo hnědý, tak to taky nic moc. Ale ten smrad a ten sliz, to je prostě jistota.

Jak poznat zkažené mleté hovězí?

Čas se zastavil v chladu lednice, kde leží slib budoucího jídla. Těžká, rudá hmota, plná života. Ale čas je tichý jed a jeho dotek mění vše. Prsty se blíží, jen lehký, zkoumavý dotek. A je to tady. Ten pocit.

Ten pocit cizoty na kůži. Lepkavý závoj, co se táhne mezi prsty, tichý šepot rozkladu. Není to už maso, je to jen vzpomínka na něj, pokrytá slizkým filmem bakterií, které tančí svůj neviditelný tanec.

A oči. Oči vidí zradu. Zářivá červeň, barva síly, ustupuje do stínů. Do unavené šedi, do mrtvolné zeleně. Skvrny jako modřiny, jako ostrovy zapomnění na kdysi živé mapě. Barva, co už nechce být jídlem.

Zkažené mleté hovězí je na dotek lepkavé a slizké. Má našedlou nebo nazelenalou barvu a kysele zapáchá.

Vůně. Vzduch ztěžkne. Místo neutrální, kovové vůně čerstvého masa se objeví nakyslý, ostrý, někdy až čpavkový pach. Je to dech zkázy, který nelze ignorovat.
Barva. Zatímco zhnědnutí povrchu je často jen oxidace, varovné jsou skvrny šedé, zelené nebo duhové, nepřirozeně lesklé plochy. To je barva, kterou maluje čas, když už nic dobrého nečeká.
Struktura. Maso ztrácí svou soudržnost. Kromě slizkého povrchu může být na omak drobivé nebo naopak nepřirozeně houbovité. Už v něm není pevnost. Jen prázdnota.

Jak dlouho vydrží mleté hovězí v lednici?

Okay, takže mleté hovězí. To je vždycky takový oříšek, co? Kolikrát už jsem to řešil. Včera jsem koupil to mleté, plánoval jsem karbanátky, ale nějak se to zvrtlo. Dneska jsem unavený, zítra mám schůzku... Do kdy to musím stihnout, než to vyhodím? Vždycky si říkám, že to stihnu.

Mleté hovězí maso v lednici: spotřebovat do 1-2 dnů.

Mleté hovězí maso: Fakt nejpozději do dvou dnů. Ideálně hned ten den, co se koupí, co? Mluvím o čerstvém, samozřejmě, co není ve vakuu nebo v té speciální atmosféře.
Drůbež a vepřové klobásy taky. Všechno to mleté nebo drobně krájené se kazí rychle. Bakterie, víš? Mají větší plochu, kde se můžou množit. Fuj.

A co to prodloužení? Když to fakt potřebuju udržet déle, co s tím?

Obal: Vždycky to zabalím pořádně. Původní obal nemusí stačit. Třeba tenký sáček z řeznictví, to je k ničemu. Musím to dát do vzduchotěsné nádoby nebo fakt pevně do potravinové fólie, ideálně více vrstev. Žádný vzduch, to je klíč.
A co ten dusík? Jo, to maso, co koupíš v supermarketu, co je tak krásně červené a vypadá čerstvě, i když je v balíčku už pár dní. To je baleno v ochranné atmosféře – často s dusíkem nebo směsí plynů, aby to vydrželo déle. S tím si můžu dovolit počkat déle, třeba 3-4 dny. Ale jakmile to otevřeš, už se to počítá stejně jako to z řeznictví.
A co když fakt nevím? Mrazák! Mrazák je kamarád. Koupit, rozdělit na porce, šup s tím do mrazáku. Tam to vydrží měsíce. I když po čase už to není ono, že? Mráz spálí i maso, když je tam dlouho. Barva taková šedá. Ale je to pořád bezpečné k jídlu.
Důležité je i to, kde to v lednici skladuju. Nejlepší je dát to na tu nejchladnější polici, obvykle dole, nad šuplíky na zeleninu. A na talíř, aby to případně nic nekáplo na jiné potraviny. Kontaminace... ble.

Už si pamatuju, jak jsem jednou nechal mleté moc dlouho. Ten zápach. No nikdy víc! Radši vyhodím, než riskovat něco s břichem. Co ty s tím děláš, když ti zbyde? Mělo by se to uvařit a pak to vařené vydrží tak 3 dny. Nebo zamrazit, ale to už jsem říkal. No nic, jdu na to maso. Dneska, nebo zítra, nejpozději. Už to nebudu odkládat.

Jak uchovat hovězí maso v lednici?

Hovězí v obyčejné lednici? Máte na to tak 3-4 dny, víc ani muk, než to chytne patinu jako vousy dědy Vševěda. Ta teplota kolem 5-7 stupňů Celsia je na to jak dělaná, aby to tam pomalu, ale jistě, chytalo tu správnou... no, říkejme tomu "charakter".

Běžná lednice: Tady je to závod s časem, tak 3-4 dny, maximálně. Jako když se snažíte stihnout vlak, co odjíždí za pět minut.
Nulová zóna (chytrá lednice): Ta je jiná liga! Tam to maso drží krok s datem spotřeby, jako když si to na etiketě napsali sami a chtějí to dodržet na minutu. Žádné kompromisy!

Proč to tak je? Prostě bakterie si ve vyšší teplotě dělají mejdan, jakmile se naskytne příležitost. V té nulové zóně, co je chladnější než pohled svokry na váš účet, se jim to moc nelíbí a drží se zpátky. Je to jako u nás lidí, když jde o daně, radši se schováme.

Kdy to raději vyhodit? Když to maso začne vonět jako staré ponožky po maratonu nebo když získá barvu, která připomíná podzimní listí po týdnu dešťů. Prostě když vám instinkt řekne "Ruce pryč, kamaráde!".

Malá rada na závěr: Nekupujte tolik masa, abyste si s tím museli lámat hlavu jako s fyzikální rovnicí. Radši kupte čerstvé, jak potřebujete, ať si nemusíte dělat vrásky jako na starých mapách.

Jak poznat zkažené zavařené maso?

Uf, zavařený maso, to je noční můra. Jak to poznám?

Slizký povrch, to je první věc. Lepí to jak sádlo.
Voda venku, jak když to pustí. Většinou hodně.
Smrad, to je jasný. Hovězí zkažený, to je fakt síla.
Barva divná, černá, šedivá, zelená. Prostě ne to, co má být.

Člověk si to zavaří, aby to vydrželo, a pak tohle. Někdy se ptám, jestli to vůbec stálo za tu práci.

Další věci k tomuhle: Zavařování masa, co se pokazí?

To se prostě pokazí, když se to nepovede. Často je to nedostatečná sterilizace. Nezabije se všechno, a pak to roste. Bakterie. Hlavně ty, co dělají ty divný plyny a smrady.

Problémy se zavařováním:
- Teplota moc nízká.
- Doba vaření krátká.
- Sklenice špatně těsní. To je taky průšvih. Zevnitř pak jde dovnitř všechno.
- Masoooo už bylo špatný před zavařením. To je taky blbý. Musí být čerstvý.

Když se to zkazí, tak rozhodně nejíst. Ani ochutnat. Ty bakterie dělají toxiny. I když to pak uvaříš, ty toxiny zůstanou. A to je fakt nebezpečný. Můžeš se z toho fakt blbě otrávit. Vážně.

Takže když vidíš to slizký, nebo to smrdí, nebo má divnou barvu, vyhodit do koše bez váhání. Někdy je lepší to vyhodit, než se pak léčit. Měl jsem jednou takovou zkušenost. No, radši na to ani nemyslet. To bylo jako minulej rok, myslím. Nebo předloni? Jo, to bylo taky s tou vepřovou.

Důležitý je ten postup. Všechno čistý, sklenice, víčka. Maso co nejčerstvější. A dodržet ten čas a teplotu při zavařování. Jinak to pak dopadne takhle. A kdo by chtěl mít doma zkažený maso, co? Nikdo.