Jak udělat vařenou zeleninu?

11 měsíců před 70 zobrazení

Vařená zelenina si zachová více vitamínů, pokud ji vhodíte do vroucí osolené vody, čímž se zničí enzym askorbináza, který ničí vitamín C. Při vaření více druhů zeleniny najednou, vkládejte nejdříve tu tvrdší a tu, co potřebuje kratší dobu varu, až na konec.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak správně uvařit zeleninu, aby byla chutná a zdravá?

Tak jo, jak uvařit zeleninu, aby nebyla blé a byla i zdravá? No, já to dělám takhle...

Většinu zeleniny (kromě teda luštěnin a tý červený řepy, ta se vaří jinak, že jo) házím rovnou do vroucí osolený vody. Slyšela jsem, že to má nějakej fígl s tím, že se zničí ňákej enzym, co žere vitamín C. Fakt, jo, askorbináza! Teda aspoň tak to říkala babička. (No, jednou jsem to zkusila s mrkví a fakt se mi zdála sladší!).

A když dělám třeba polívku a mám v ní víc druhů zeleniny? Tak nejdřív tam plácnu ty tvrdý, co se vaří dýl. Třeba mrkev a celer. A pak až na konec ty měkký, co jsou hned hotový. Zkoušela jsem to obráceně a pak se mi třeba brokolice rozpadla na kaši, fakt hnus. Jo a s tou solí fakt nepřehánět. Stačí trochu, aby to mělo chuť.

Jak ochutit vařenou zeleninu?

Jak ochutit vařenou zeleninu? Jak ochutit dušenou zeleninu?

Sůl, pepř. Grilovací koření. Muškátový oříšek.

Někdy si říkám, jestli ta zelenina vůbec nějakou chuť má, víš? Jako, když jsem byl malej, babička ji vždycky dělala s koprem a octem. To bylo jediný, co jsem jedl. Teď už kopr skoro nepoužívám.

Koření je základ, to jo. Sůl a pepř to jistí vždycky. Ale zkus třeba…
- Sušený česnek. To je taková jistota.
- Nebo nějaký grilovací koření. To dodá takovou tu… letní chuť.
- A muškátový oříšek. To je takový… zvláštní. Trochu sladký, trochu pikantní.
Máslo no jasně, máslo vždycky pomůže. S bylinkama. Třeba tymián. Nebo rozmarýn. Záleží, co máš rád. Mám rád tymián.
Důležitý je i to, jak tu zeleninu uvaříš. Ne ji rozvařit na bláto, to je jasný. Spíš tak al dente, víš? Aby měla ještě trochu křup.

No a co se týče dušený zeleniny, tam je to podobný. Jen se to dusí, no. Což znamená, že ta chuť se víc vstřebá. Takže s kořením opatrně. A máslo je tam ještě důležitější, protože dodá tu šťavnatost, co se vypaří při tom dušení.

Jak udělat zeleninu na másle?

Zelenina na másle? Jo, dělám to taky tak.

Jak já dělám zeleninu na másle?

Normálně oloupu mrkev, petržel, celer – prostě co mám. Krájím na kostičky, ale né úplně stejný, jak se mi zrovna chce. Hodím na pánev. Dám tak půlku másla, co mám v lednici. Nechám ho rozpustit, zeleninu obalím a pak už jenom tak 20-30 minut nechám opékat. Občas zamíchám, no. A je to.

Proč to dělám zrovna takhle? Protože je to rychlý a chutná mi to.
Jo a máslo: Používám normální máslo z Lidlu, žádný extra bio.
A co s tou zeleninou pak? Jím ji samotnou, k masu, ke knedlíkům, jak se hodí.

Jak nejlépe upravit zeleninu?

Zelenina, ach ta zelenina… Její vůně, jak se linou z hrnce s vodou bublající na plotně, v mém bytě na ulici Na Poříčí 12, Praha 1. Vzpomínám si na babiččiny ruce, jak šetrně oloupavaly mrkev a ty jemné zelené stonky petrželky. Dušená zelenina, to je pokojná řeka, plynoucí pomalu, s vůní bylinek a něžnou chutí… Zelená naděje v talíři. Je to meditace, tohle vaření.

Jak zachovat živiny?

Dušení: Voda jemně šeptá, obklopuje zeleninu, vytahuje z ní esenci. Nežne, ale pevně.
Vaření v páře: Lehké, vzdušné, jako letní vítr. Zachovává barvu, křupavost, vitamíny. Prostě dokonalost.
Blanšírování: Rychlý polibek vroucí vody, pak okamžité ochlazení. Zachování živin, svěžest. Prostě rychlá cesta k dokonalosti.

A pak je tu jiná cesta… Pečení, smažení... Ohnivý tanec, chutě silné, intenzivní. Ale i tam je potřeba moudrost.

Pečení/Smažení: Kvalitní olej, jako ochranný štít pro vitamíny A, D, E a K. Teplota je klíčová, žádné spálení.

To je ono. Důležité je, aby zelenina byla v každém pokrmu vnímaná. Abychom ji cítili, aby nám zpívala. Aby nás krmila nejen tělem, ale i duší.

Jak naaranžovat zeleninu?

Aranžování zeleniny: Julienne, tedy proužky a hranolky, je klasika. Ostrý nůž je klíč – stejně velké kousky mrkve, celeru, kedlubny, okurky… Větší kousky? Ideální pro namáčení do dipů!

Klíčové body:

Julienne: Základní technika krájení zeleniny.
Ostrý nůž: Zásadní pro rovnoměrné kousky.
Dipy: Vylepšení chuti větších kousků.

Další nápady na ozdobné krájení zeleniny (inspirace z roku 2024):

Spirály: Pomocí spirálového kráječe nebo struhadla na zeleninu. Zkuste cuketu, mrkev, nebo červenou řepu.
Květy: Z rajčat, paprik, okurek. Trocha fantazie a ostrý nůž stačí. Moje babička, paní Božena Nováková, tohle uměla mistrně!
Tenké plátky: Na ozdobu polévek, salátů. Ideální je mandolína, pro dokonalou tloušťku.
Vykrajovátka: Pro děti i dospělé, zábava a originální tvary. Hvězdičky, srdíčka… z batátů a pekingské kapusty.

Filozofická vsuvka: Krájení zeleniny je meditace. Každý řez je malý akt tvořivosti, malá cesta k dokonalosti. Konečný výsledek je vizuální pochoutka, která potěší oko i žaludek. Myslím, že si tohle plně uvědomil už Leonardo da Vinci, když zkoumal proporce lidského těla - a to je podobné krájení zeleniny na stejné kousky!

Jak dlouho vařit mraženou zeleninu?

Takže jak dlouho trápit tu zmrzlou zeleninu v hrnci, aby nebyla jak podrážka, ale zároveň si zachovala nějakou tu vitamínovou dušičku? No, záleží, jestli ji chceš spíš uvařit nebo udusit, viď?

Vaření:

Hoď tu zmrzlinu (ehm, zeleninu, jasně) rovnou do vroucí, osolené vody. Jako když se topí Maruška v Mrazíkovi, ale s menším dramatem.
Nech ji tam plavat tak 4-8 minut. Záleží, jak moc ji máš rád křupavou nebo spíš rozblemcanou. Testuj vidličkou, ať to nepřeženeš!

Dušení:

Šup s tou zmrzlou bandou do kastrůlku s rozpuštěným máslem (nebo sádlem, když chceš mít chuť jako od babičky). Troška vody tam taky patří, ať se to má v čem pařit.
Osol to, ať to má grády.
Dus pod pokličkou, dokud to není akorát. Tady už se nedá říct přesný čas, to musíš okouknout. Hlídej to jak ostříž, ať se ti to nepřipálí!