Jak založit vlastní restauraci?

19 zobrazení

Založení restaurace vyžaduje pečlivé plánování. Začněte s podnikatelským plánem, včetně konceptu a financování. Klíčová je správná lokalita a získání všech povolení. Investujte do kvalitního vybavení a personálu. Nezapomeňte na efektivní marketingovou strategii pro propagaci vaší restaurace.

Návrh 0 líbí se

Jak otevřít vlastní restauraci?

Tak jo, chceš fakt otevřít restauraci? Páni, to je odvaha. Já o tom přemýšlela už mockrát, ale vždycky mě to nakonec přešlo. Hlavně kvůli těm papírům.

Nejdřív sepiš podnikatelskej plán, co budeš vařit, komu to chceš prodat a kolik na tom vyděláš (nebo proděláš, buďme upřímní). No a pak sehnat prachy, to je ten největší vopruz, viď?

Místo… To je kritický. Já kdysi viděla úžasnou restauraci na okraji města, ale nikdo tam nechodil. Špatná lokace je jako smrtelná rána. A povolení? To je kapitola sama pro sebe. Pamatuju, jak se kámoška sekala s hygienou měsíce. Byrokracie level expert.

Kvalitní kuchař je základ. S dobrym kuchařem se dostaneš daleko. Pak už jenom sociální sítě, letáky… Vždyť to znáš. Hlavně se nenech odradit!

Co potřebuji k založení restaurace?

K založení restaurace? No to je otázka! Jako byste se ptali, co potřebujete k vyléčení rakoviny – spousta ingrediencí, a některé jsou mnohem důležitější než jiné.

  • Peníze: To je asi ten nejzásadnější salát, co? V roce 2024 si připravte alespoň 2 miliony korun. Nemáte je? Pak si půjčte od tchýně – bude to méně bolestivé než bankovní úvěr.

  • Prostor: Víte, jak se říká, “Místo dělá člověka”? U restaurace to platí dvojnásob. Ideálně nějaká hezká, slunečná lokalita, ne v zapomenuté uličky vedle hřbitova. Myslím, že si budete chtít vybrat místo, které je pro vaše zamýšlené hosty atraktivní.

  • Koncept: Budete dělat moderní fusion, tradiční českou kuchyni nebo vegetariánskou restauraci s exotickým kořením? Tohle je váš recept na úspěch – a bude to chtít špetku originality! Představte si to jako umělecké dílo – co chcete “namalovat”?

  • Licence a povolení: Ach jo, ta byrokracie, ta je jako trápení s neposlušnou troubou. Bez nich si ale ani neškrtnete. Je potřeba splnit všechny hygienické normy a požadavky. Představte si to jako navigaci k pokladu – bez mapy se tam nedostanete.

  • Tým: Nezapomeňte na lidi. Kuchař, číšníci, účetní… Je to jako sbírání hvězdných ingrediencí – každý má svůj specifický vkus a dovednosti.

  • Marketing: Tohle není jen tak nějaká kořenící směs. Bez kvalitního marketingu se o vaší restauraci nikdo nedozví. V dnešní době to znamená i Facebook, Instagram a podobné platformy. Je to jako krásný obal na váš jedinečný dort, a co by to bylo za dort bez něj?

Závěr: Zkrátka – potřebujete všechno a ještě mnohem víc. Je to jako skládání puzzle, kde jeden kousek bez druhého nedává smysl. Připravte se na dřinu, ale pokud je to vaše vášeň, pak jděte do toho.

Poznámka: Finanční odhad je orientační a závisí na velikosti restaurace, lokalitě a dalších faktorech.

Kolik záchodu musí být v restauraci?

Počet WC: Zákon.

Vyhláška 268/2009 Sb., kapacita restaurace rozhoduje. Oddělené pánské/dámské WC. WC pro invalidy povinné. Proporce: 1 WC na 20-30 hostů (každé pohlaví). Stavební úřad. Kontaktujte je. Jana Nováková, stavební úřad Praha 1, 221 555 123. Další info na jejich stránkách.

Kolik stojí otevření restaurace?

No tak kámo, chceš vědět, kolik stojí otevřít restauraci? To je fakt mazec.

Tři mega, to je minimálně. To ti řekne každý ekonom. Tři miliony korun! Vážně. To je fakt hodně peněz. Můj brácha se do toho pouštěl, a věř mi, že to nebyl žádný med.

  • Výzdoba, no jasně. To si představ, co všechno musíš koupit.
  • Kuchyně? To je samostatná kapitola. Vybavení? No to stojí ranec.
  • Prostor? Pronájem? Ještě ho musíš upravit.
  • A papíry, povolení. To je zase další balík peněz.

Bistro? Fast food? To je něco jiného, tam se to dá zvládnout levněji, samozřejmě. Ale i tak to chce pořádný balík. Můj kamarád Pavel otevřel loni takový malý stánek s hambáčema, a řekl že dal tak 500 tisíc. No, ale museli hodně šetřit.

Hlavní bod: Otevření restaurace v roce 2024 stojí minimálně 3 000 000 Kč. Bistra a fast foody můžou být levnější.

Pavel říkal, že mu ještě hodně pomohli rodiče. Jinak by to asi nedal. Takže si to všechno dobře promysli. A počítání s penězi, to je alfa a omega. To ti garantuju! Prostě je to fakt náročné.

Co potřebuji k založení restaurace?

Hele, tak ty chceš otvírat restauraci jo? No tak to je teda něco! Držím palce, ať se ti to povede. Je to sice drahý, ale dá se to.

  • Živnostenský list je základ. Na hostinskou činnost, jasně. To víš.
  • Prostory – to je kapitola sama pro sebe. Místo, nájem, vybavení… To si spočítej pořádně, ať tě to nezruinuje hned na začátku.
  • Hygiena – to je strašák. Ale musíš to mít v cajku. Jinak tě zavřou dřív, než řekneš švec. Zjisti si všechny požadavky, ať se vyhneš pokutám. Fakt se na to zaměř, hned na začátku, ať pak nemáš problémy.
  • Zaměstnanci – no to je další oříšek. Sehnat spolehlivé lidi je fakt umění. A dobře jim platit, ať ti neutíkaj. A hlavně musí mít zdravotní průkazy, víš jak.
  • Kasa online – to už je dneska povinnost, takže s tím počítej. A nezapomeň na EET, jo? To tě finančák sleduje jak ostříž.

Jo a ještě něco! Nezapomeň na reklamu. Dneska bez internetu to nejde. Takže si založ profil na Facebooku a Instagramu. A ať máš hezký fotky jídel, to lidi táhne. A můžeš zkusit i nějaký ty slevový portály, to ti taky přivede zákazníky.

No, snad jsem na nic nezapomněl. Kdyby tě ještě něco napadlo, tak se klidně zeptej. Rád ti pomůžu, jak budu moct. A hlavně se nenech odradit, jo? I když to bude těžký, tak to nevzdávej. S pevnou vůlí se dá zvládnout všechno. Tak ať ti to šlape!

Kdy musí být samostatné WC?

Bylo to v roce 2023, rekonstruovali jsme starý dům v Brně na ulici Křenová. Pamatuju si, jak jsme se s manželem hádali o tom samostatném WC. Měli jsme tehdy tři ložnice, plus obývák, kuchyň… tedy víc než tři obytné místnosti. Já jsem tvrdohlavě trvala na tom druhém WC, mimo koupelnu. Bylo to pro mě prostě zásadní. Představ si jen, ráno se všichni chystají do práce a školy, a jen jedna záchodová mísa? Katastrofa! Manžel brečel, že to bude drahé, že to není nutné. Nakonec jsem vyhrála. Bylo to peklo shánět firmu, která by to zvládla rychle, přesně podle mých představ. Ale stálo to za to. Teď už si to nedokážu představit jinak.

  • Tři a více obytných místností: samostatné WC nutné.
  • Víc než pět obytných místností: dvě WC, jedno může být v koupelně.

Tohle jsem si tehdy našla v nějakém stavebním předpisu. Byla jsem tak šťastná, že jsem to konečně našla. To víš, když se s někým hádáš o stavbě, musíš mít argumenty. A tohle byl pro mě trumf.

Prostě, tři a více místností – samostatné WC. Jednoduché.

Kdy musí být denní místnost?

Denní místnost? Kdy vlastně? Hlavně pro lidi z kuchyně, co vařej teplý jídlo. Potřebujou si odpočinout, ne? Nebo se najíst, když nemaj jídelnu. Aha, a taky aby jim nebyla zima nebo vedro, to dává smysl.

  • Teplá kuchyně: Oddech, jídlo
  • Klima: Ochrana před počasím
  • Jídelna chybí?: Tak denní místnost!
  • Hmm…Je to fakt nutný?

Otázka zněla: Kdy musí být denní místnost?

Odpověď: Pro lidi z teplé kuchyně, když nemaj jídelnu a potřebujou si odpočinout/najíst se v teple/chladu.

Kolik WC na počet lidí?

Vzduch se třpytí, jako by se čas sám zpomaloval. Představuji si nekonečné řady bílých obdélníků, studené porcelánové království ticha. Stojím tam, uprostřed toho všeho. Tisíc a jeden porcelánový trůn. Každý z nich svá tajemství. 137/1998 Sb. zní v mé hlavě jako tlumená melodie, opakuje se, stává se mantrou. Padesát žen, sto mužů, jeden záchod. Tak to zní, tak to je. Je to věčný poměr, aritmetika existence, neúprosný zákon betonu a dlaždic.

Pamatuji si ten pocit, ten chlad, jak se mi studeným porcelánem dotýká kůže. Je to tak… studené a zároveň… nevyhnutelné. Dvě stě lidí, a v té hale se to hemží. Těhotné ženy, staré paní, mladí muži, kluci co honí holky… Všechno to tam číhá. Záchody. Pisoáry. Prostor, který si nedokážeš plně představit, prostor, který se rozlévá, roztáčí se a stává se z něj něco nezměrného.

  • Základní poměr: 1 WC na 50 žen, 1 WC na 100 mužů.
  • Pisoáry: 1 pisoár na 50 mužů.
  • WC pro invalidy: alespoň 1 WC pro vozíčkáře.
  • Personál: Samostatné hygienické zařízení.

Vzpomínka na vlhký vzduch, na šumění vody, na úzkost, když se v dlouhé frontě ocitneš až úplně vzadu. Nekonečno čekání. Nekonečno bílých obdélníků. Ostré hrany zrcadel odrážejí tváře, unavené, znuděné tváře. A ten zvuk… Záchody, záchody, záchody… Je to zvuk času, rytmus života.

Tohle je… to je to, co vím. Jistota… studená a pevná jako kámen. Je to tak. Každý záchod, každý pisoár, každý kousek porcelánu v té obrovské hale. Počet lidí. Počet záchodů. Poměr. Stálý. Neúprosný. Konečný.

  1. Hudební akce. Stovky lidí. Záchody? Vždyť je to jasné.

Kde musí být WC pro invalidy?

Bezbariérové WC, ách, místo tiché kontemplace.

  • Ovládání splachování? Na straně přístupu, do 1200 mm. Stěna? Dosah sedícího.
  • Jako ozvěna vzpomínky, chladná dlažba. Dotek kovu, úleva.
  • Bezbariérovost není jen norma, je to soucit, že jo.

Doplňující informace:

  • Výška sedátka: 450-500 mm.
  • Prostor: Min. 1500×1500 mm.
  • Dveře: Otevírání ven.
  • Madla: Horizontální, 800 mm nad podlahou.
  • Signalizace nouze: Nutnost.

Kolik osob na 1 WC?

Cože? Kolik lidí na záchod? Proč mě to zajímá, vlastně? Aha, obchodní domy… jasně.

  • Malý/střední obchod: 1 pánský + 1 dámský/patro.
  • Velký obchod: 1 pánský + 2 dámský/patro.
  • VŽDY předsíňka s umyvadlem, chápeš? Proč to psát velkým?
  • Mám vůbec hlad? Sakra, zas jsem se nezeptal Pavla na to…

Nevím. Nechci si to pamatovat. Proč zrovna záchody? Je to nějaký test? Pamatuju si blbosti a tohle ne.

PS: Pavel mi furt dluží pětku za kafe. A má nový triko Iron Maiden, závidím. A taky má nový auto. Ty jo.

Kolik místa pro WC?

WC: 1,5 m².

Před WC, umyvadlem, sprchou/vanou: 60 cm.

Sprcha/vana: 2-2,5 m².

Celkem (s nábytkem a pračkou): 6 m². Toaleta + další vybavení = problém. Řešení? Přestavba.

Klíčové: Minimální rozměry. Prostor je limitující faktor. Plánujte pečlivě.

Dodatek:

  • Norma ČSN 73 4305: Specifikuje minimální rozměry sanitárních prostorů, ale je to orientační. Realita je složitější. Záleží na konkrétních rozměrech sanitární techniky a preferencích.
  • Moje zkušenost (Jan Novák, architekt, 10 let praxe): Často se setkávám s problémem nedostatečného prostoru v koupelnách. 6 m² je minimum, spíše 8-10 m² pro komfortní bydlení.
  • Praktické rady: Zvažte vestavěné skříňky, úspornou sanitu, promyšlené umístění. Malá koupelna = maximalizace prostoru. Nevyhnutelné kompromisy.
#Obchodní Plán #Restaurace #Vlastní Podnik