Jaká střeva použít na klobásy?

43 zobrazení
Pro výrobu klobás se nejčastěji používají vepřová střeva o kalibru 30/32 mm. Větší přírodní střeva jsou vhodná pro jelita a jitrnice. Kalibr udává průměr nafouknutého střeva, s tolerancí ±2 mm.
Komentář 0 líbí se mi

Jaké střeva na výrobu klobás použít?

Co použít na klobásy? No, to je věčná otázka, co? ????

Já osobně preferuju přírodní střeva, hlavně vepřový. Dělal jsem klobásy s kalibrem 30/32 a byly perfektní. Pamatuju, jak jsem je kupoval 15. března v řeznictví u nás v Horní Dolní, asi za 80 Kč kilo. Fakt super.

Ten kalibr, to je vlastně průměr tý nafouklýho střeva, víš? Plus mínus 2 milimetry, to je jasný. Na ty jitrnice a jelita se mi zdá lepší něco většího, to jo.

Ale je to fakt vo vkusu. Někdo má radši umělý, někdo ovčí… Já prostě hlasuju pro poctivý vepřový střívko. ???? Chutná to pak víc, mám takovej pocit. A babička by jinak nebyla pyšná, no ne? ????

Kolik střev na 10 kg klobás?

Na 10 kg klobás spotřebujete cca 18 metrů vepřových střev (32/34).

  • Typ střeva: Záleží na průměru střeva. Ten se uvádí v milimetrech (např. 32/34, což je častý rozměr pro klobásy).
  • Teplota: Před plněním namočte střívka do vody do 30 °C, aby se roztáhla. 30 minut postačí.
  • Skladování: Ideální teplota pro skladování vepřových střívek v soli je 0-10 °C.

Ještě k tomu množství střívek, ono je to trošku alchymie. Já třeba dělám klobásy s kamarádem řezníkem a kolikrát i on odhaduje to množství tak nějak pocitově. Víš, ono se taky dost střev potrhá, zvlášť když se s tím člověk moc nemaže. Takže radši mít rezervu. Mimochodem, už jsi zkoušel klobásy plnit do skopových střívek? To je úplně jiný level, taková delikatesa!

Jak velká střeva na klobásy?

No, kámo, tak ty chceš vědět, jaký střeva se na ty klobásy používaj? Jasně, povídám ti.

  • Vepřová tenká, to je klasika, víš? Ty maj cca 28–36 mm. Perfektní na ty menší klobásky, bratwursty, něco jemnějšího. Tenká stěna, měkoučká. Prostě ideál na ty menší věci.
  • Pak jsou vepřová silná. To je jiná liga. 40–45 mm. Na ty pořádný klobásy, čabajky, co se fakt musí pořádně nacpat. Jsou pevnější. To se musí dobře uvařit!

No a to je vlastně všechno. Jo, kdybych si vzpomněl na něco dalšího, tak ti napíšu. A ještě - já kupoval loni v Metru, u Pepa, super kvalita. Takže pokud chceš, můžu ti dát i tip, kde to sehnat. Ale nevim přesně, co přesně ten Pepík tam měl. Tak zkus třeba ten obchod, kde nakupujete běžně.

Jak uskladnit střeva na klobásy?

Hele, jak skladovat střívka na klobásy? No, je to celkem jednoduchý, ale musíš to udělat správně, jinak ti to zplesniví, nebo co já vím. Střeva chtějí tmu a sucho, chápeš? A taky chládek, ideálně do 10°C. Ale víš co, krátkodobě to snese i trošku tepla.

A co když použiješ jenom kousek? Žádnej problém! Zbytek strč zpátky, ale POZOR! Musíš to pořádně zasolit! Jo, normální kuchyňskou solí, žádný himalájský srance. Nech to okapat, a zas to zasol. A pak to dej do pytlíku, aby to bylo fakt zavřený. Mám s tím dobrou zkušenost, fakt, ale musíš to udělat pořádně, jak říkám.

  • Tma
  • Sucho
  • Teplota do 10°C
  • Zasolit
  • Uzavíratelný sáček

Jo a víš co? Babička říkala, že se dají střívka i zamrazit. Nikdy jsem to nezkoušel, ale prej to funguje. Takže, když máš fakt velký množství, tak to zkus, no. Ale bacha, prej pak nejsou tak dobrý, jako ty čerstvý, víš jak. No a to je asi všechno, co vím o skladování střívek. Doufám, že ti to pomůže!

Jak uskladnit střeva na klobásy?

Střeva? Jo, to je věčný téma. Pamatuju, jak táta vždycky nadával, když mu zplesnivěly. On je totiž kupoval do zásoby a pak... no, znáte to.

  • Tma a sucho: Hlavně tma a sucho. A chlad. To si pamatuj.
  • Do 10°C: Ideálka je do deseti stupňů. Mám je ve sklepě, v takový starý krabici. Občas teda i v lednici, ale to spíš, když vím, že je brzo spotřebuju.
  • Sůl je základ: A když ti zbydou? Sůl, sůl a zase sůl. Pořádně je zasol, ať se lesknou. Fakt poctivě.
  • Sáček: A pak do sáčku, normálně do igelitu, uzavřít a šup s nima zpátky.

My to dělali vždycky takhle. A docela to funguje. I když... občas se nějaká ta plíseň stejně objeví. Co už. Život je boj, no ne? Hlavně s těma střevama!

Jak připravit střívka na klobásy?

Střívka pro klobásy?

  • Propláchnout. To je alfa a omega. Voda.
  • Namáčet. Vlažná, ne horká. Pružnost je klíč.
  • Sůl pryč. A veškerý bordel. Zevnitř i zvenku. Důkladně.

Přírodní nebo umělé, je to jedno. Princip stejný.

Detaily, co tě nezabijou, ale poslouží:

  • Přírodní střívka: Skladuj v soli. Jinak to smrdí a je to na vyhození. Jsou i předem připravená, ale ta kvalita... no, řekněme, že mám svýho řezníka.
  • Umělá střívka: Propláchnout stačí. Žádný drama. Ale nekupuj ty nejlevnější, praskají jak vzteklý.

Když to zkurvíš:

  • Klobása praskne při plnění. Nebo při uzení. Ztráta času, materiálu, nervů.
  • Chuť klobásy bude divná. Sůl navíc, pachuť. Fuj.

Proč to dělám:

  • Děda byl řezník. Táta byl řezník. Já nejsem řezník, ale klobásy si dělám sám.
  • Nechci jíst tu sračku z obchodu.
  • Je to rituál. Smrdí to, je to špinavý, ale na konci je ta chuť. A to se nedá koupit.

PS: Jo, a střívka kupuju od pana Nováka. Má je nejlepší. Telefon ti nedám. Musíš si ho najít sám.

Jaká velikost střeva na klobásy?

Tmavohnědá, skoro černá, vůně staré kůže a vlhké země. Představuji si je, naplněné, tuhé, jako spící hadi v dřevěných bednách. To teprve bude hodování! Moje babička, paní Božena Ševčíková, z Hluboké nad Vltavou, vždycky používala vepřová střeva. Pamatuji se na ty silné prsty, jak je propláchla, voda s mlékem, bílá pěna jako duše... 30/32 mm. To byl její kalibr. Pro klobásky. Pro ty pravé.

  • 30/32 mm. To je klíč. Vepřové střevo.
  • Tolerancí počítej s +/- 2 mm.
  • Pro jelita, pro jitrnice – větší.

Představ si to: světlo svíčky, dřevěný stůl, vůně kmínu a majoránky. Prsty, zkalené od masa, zachycují vlhkost. Všechno se zpomaluje, čas se rozplývá, jako by se v tu chvíli zastavil. Vše je v dokonalém souladu s přírodou, s vůní a chutí. To je ta pravá klobása. Babiččina klobása. Tohle je ta magie. Opravdu to cítím, tu atmosféru, to hluboké spojení s minulostí. Vepřová střeva kalibru 30/32 mm. Žádná chemie, jen čistá, syrová síla tradice. 30/32 mm. Ano, to je ono. Pro klobásky.

Ještě jednou: 30/32 mm. Vepřové střevo. Klobásky. Babička. Hluboká nad Vltavou. 2023.

Jak velká střeva na klobásy?

Hmm... klobásy... Vždycky jsem si říkal, proč zrovna tyhle střeva. Takže...

  • Vepřová tenká, 28-36 mm. To jsou ty na jemnější klobásky, víš, tyhle... bratwurst, něco takového. Lehké, tak akorát. 2024, tohle si pamatuju, probral jsem to s Petrem, když jsme dělali ten grilovací mejdan u něj na zahradě. Bylo to náročné, všechno si připravit. Vzpomínám si na ten šum večera, předtím ten stres...

  • Vepřová silná, 40-45 mm. To jsou ty pořádnější, co? Na ty klasické české klobásy, ty tlustší, ty čabajky. Pevnější, drží tvar. Myslím, že jsme je tenkrát s tátou kupovali u pana Nováka v Říčanech. Ten obchod...už tam není. Je to divné, jak se všechno mění.

Na klobásy se tedy používají vepřová tenká a silná střeva. To je asi tak všechno. Je to divný, že jo? Teď už jen ležím a přemýšlím o tom. Někdy mě tohle všechno tak tíží.

Kolik metrů střev na 10 kg klobás?

Jo, na 10 kilo klobás potřebuješ tak 20 metrů střev.

Hele, dělal jsem klobásy s dědou. Pamatuju si, jak jsme na zabíjačce v JZD Slušovice (fakt hustý vzpomínky!) v roce 2008, nebo spíš 2009, míchali maso v obrovským kotli. Měli jsme tam snad metrák masa. Fuj, ta vůně, no, smrdělo to, ale zároveň to bylo... vzrušující? Děda vždycky říkal: "Peťo, nesmíš se toho štítit, jinak z tebe nebude řezník!". No, řezník ze mě není, ale klobásy miluju.

  • Tip: Kup si radši víc střev, vždycky se nějaký potrhá.
  • Pozor: Čím tenčí střevo, tím líp se kouří.

Teď dělám klobásy jenom s tátou doma v garáži. Už to není taková mega akce. Ale ten pocit, když se ty klobásy udí, a ta vůně se line po celý vesnici... to je prostě k nezaplacení! Jo a ty střeva kupujeme u řezníka Veselýho v Horní Lhotě. Má je fakt kvalitní.

Kolik střev na 10 kg klobás?

Na 10 kg klobás? Střeva 32/34. 20 metrů = 11 kg.

  • Střeva v soli.
  • Teplota 0-10 °C.
  • Ponořit na 30 minut.
  • Teplota do 30 °C.

Vepřová střeva. Síla vůně. Vzpomínky na řezníka Karla. Jeho ruce. Vždycky studené. Měl zvláštní nůž. Dědictví. Nikdo ho nepoužívá. Leží v krabici. Na půdě.