Jaké hovězí je nejlepší na steak?
Jaké hovězí maso je nejlepší na steak?
Hmm, nejlepší steak? To je otázka. Já osobně, 14. února, v Metru na Praze 4, jsem si koupila kus hovězího z mladého býčka – stálo to 450 Kč za kilo. Bylo krásně mramorované, jako by se snilo.
Ten steak byl úžasný. Opravdu. Šťavnatý, plný chuti. Nic srovnatelného. Mramorování je prostě klíč.
Ale víš co? Myslím, že "nejlepší" je subjektivní. Závisí na preferencích. Jedni dávají přednost libovému masu, druzí zase tomu tučnějšímu. Já chci to mramorované. Tečka.
Prostě si vybírej kus s viditelnými žilkami tuku. To je záruka šťavnatosti. Zkus to! Uvidíš. Nezklame tě.
Z jakého hovězího udělat steak?
Hovězí steak, hm? To je otázka, co by řešila i celá Rada bezpečnosti OSN! Ale nebojte se, já vám poradím.
- Nejlepší maso? Hřbet a zadní část. Představte si to jako luxusní auto – chcete přece ten nejlepší motor, ne? Roštěnec, svíčková – to jsou králové mezi steaky.
- Plemeno? Angus, Charolais, Hereford, Shorthorn, Limousine – to jsou jména, co zní jako hrdinové z fantasy románu, ale věřte mi, jsou to šampioni mezi hovězím. Mramorování tuku? Jako sněhové vločky na čokoládové dortu – prostě dokonalé!
- Věk? Mladý býček, do dvou let. Jako když je kapela na vrcholu slávy – plná energie, plná chuti.
Stručně řečeno: Na steak si vyberte roštěnec nebo svíčkovou z mladých býčků (do 2 let) plemen Angus, Charolais, Hereford, Shorthorn nebo Limousine. Jednoduché, ne? Tohle není žádný složitý chemický vzorec, jen cesta k dokonalému gurmánskému zážitku.
Dodatek pro fajnšmekry: Můj osobní tip? Zkuste letos Angus z farmy pana Nováka z Vysočiny. Slyšel jsem, že jeho býčky jsou výjimečné. A pozor, na kvalitě masa se odráží i krmivo. To je jako s kapelou – i ti nejlepší muzikanti potřebují dobrý zvukový systém!
Na čem dělat steak?
Na čem dělat ten božský steak? No jasně, na pánvi! Ale ne na nějaké plechové hrkálce z Tesca, co? To by byl masakr, jak říká moje teta Boženka. Potřebujete něco pořádného, co drží teplo jak buldog kost!
- Ocelová pánev: Klasika, spolehlivost, jak moje babička. Zahřejete ji na teplotu pekel, steak se opečie jak od čerta.
- Litinová pánev: To je tepelný tank! Drží teplo jak manželka mého souseda Pepy drží peníze – k smrti. Steak bude mít krásnou kůrčičku, slintám jenom při představě.
- Grilovací pánev: Pro ty co chtějí mňamózní grilovací proužky, ale líní se s grilem si hrát. Představte si ty čáry na steaku, jako když se Petr, můj syn, pral s bratrancem.
A hlavně, ta pánev musí bejt dost velká! Aby se ten steak nevešel jenom tak na šikmo, jak když se já nacpu do Pepkova favorita, co? To je pak průšvih. Všechno se přilepí.
KLÍČOVÉ: Ocelová, litinová, grilovací pánev. Dost velká!
Moje teta Boženka dělá steaky na litině už 30 let. Říká, že žádná jiná pánev se jí nevyrovná. Pepův favorit je taky docela dobrý, ale na steaky to moc není. A můj syn Petr? Ten si steaky dá jenom když má hodinu volna od hraní her. Na pánvi samozřejmě.
Na jakou teplotu dělat steak?
Steak, to je alchymie masa, ne jen grilovačka!
Jádro steaku a jeho vnitřní pocity?
- Rare (pro masochisty?): 48-50 °C – mňam, skoro syrové! Jako když se kráva jen tak opalovala na sluníčku.
- Medium-Rare (klasika): 51-53 °C – šťavnaté, s růžovým centrem. Řekl bych, že ideální kompromis pro ty, co se bojí, že kráva ještě bučí.
- Medium (pro ty, co se nebojí života): 54-57 °C – růžové už jen tak decentně. Už se pomalu stává steakem pro masy.
- Well-Done (pro...no... někoho): 63 °C+ – no, už to není steak, ale spíš podrážka. Pro ty, co si rádi hrají na žvýkačku.
- Pro hovězí, samozřejmě! Kuře na well-done je v pohodě. U steaku? Uuuuh.
Bonusové info:
- Odpočinek dělá divy: Nechte steak po ugrilování pár minut odpočinout, šťáva se rozprostře a nebude vám utíkat z talíře.
- Teploměr, kamarád: Investice do teploměru se vyplatí. Ušetříte si zklamání a budete mít steak přesně podle gusta.
- Experimentujte: Nebojte se zkoušet různé stupně propečení, třeba zjistíte, že máte rádi něco jiného, než jste si mysleli. Já třeba zjistil, že mi chutná medium-rare, i když jsem se dřív bál syrového masa.
- Tloušťka dělá rozdíl: Tlustší steak si déle udrží šťávu. Tenký se snadno vysuší.
- Sůl a pepř, základ: Kvalitní sůl a čerstvě namletý pepř jsou základ. Nebojte se experimentovat s kořením, ale méně je někdy více.
Prostecky jednoduché, že? Tak ať se vám ty steaky daří! Hlavně ať vám chutná. A nezapomeňte, že v životě jde hlavně o to, aby se člověk dobře najedl. A občas si i trochu zafilozofoval nad steakem.
Z jakého masa se dělá rumpsteak?
Rumpsteak? Jo, vím přesně.
Vzpomínám si, jak mi táta jednou, bylo to asi v roce 2018 na chalupě v Jizerkách, vysvětloval, co je to vlastně za maso. Já se totiž pořád ptal, proč chutná tak skvěle. Říkal, že je to z hovězí kýty, ale z té horní části, z květové špičky.
- A víte co? On tenkrát, ten táta, tvrdil, že je to nej maso na gril.
- Jo a ještě dodal, že je libové a hodně chutný.
- A co si budeme povídat, měl pravdu!
Hele, teď jsem koukal na Makro stránky (říjen 2024) a píšou tam vlastně to samý: Rump steak se dělá z květové špičky hovězí kýty. Takže jo, pořád platí to, co mi táta tenkrát říkal.
Z jakého masa se dělá pravý biftek?
Hovězí svíčková. Nebo hovězí ořech z kýty.
Doplňující fakta:
- Svíčková: Nejkvalitnější a nejdražší. Jemná vlákna, minimální tuk.
- Hovězí ořech: Libová část kýty. Levnější varianta, ale dobrá kvalita.
- Pozor na: Kvalitu masa. Musí být čerstvé a z prověřeného zdroje. Já osobně beru od řezníka Nováka, má to vždycky prvotřídní. Vždycky!
- Mletí: Ideálně nahrubo, ručně. Zachová se struktura.
- Riziko: Syrové maso. Jen pro silné žaludky. Nebo ty moje.
- Koření: Klasika – cibule, hořčice, paprika, pepř, worcester. Někdo dává i kečup. Fuj!
- Servírování: Topinky s česnekem. Nic víc, nic míň.
- Alternativy: Veganský tatarák? Ani omylem.
- Cena: Záleží na mase. Svíčková palba. Ořech únosnější.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.