Jaké vepřové maso na vaření?

Na co se hodí vepřová krkovice?

Vepřová krkovice, ach ten mramorovaný zázrak! Ideální na grilovačku, ten tuk se krásně rozpustí a maso je pak šťavnatý jak broskev. Jo a do burgerů je to taky pecka, to se nedá popřít. A řízky? Smažený krkovičkový řízek, to je prostě klasika, taková ta nostalgie po nedělním obědě u babičky.

• Grilování: Tuk se rozpouští, šťavnatost zaručena!
• Burgery: Chuťově výrazné, syté maso.
• Řízky: Klasika, chuť dětství.
• Zapečení: V kombinaci se zeleninou a sýrem? Mňam!
• Špízy: Prokládané cibulí a paprikou, ideální na léto.

Taky se dá z krkovice udělat třeba trhané maso, pulled pork. To je taková americká záležitost, ale u nás už se to taky celkem chytlo. Dlouho se to peče, až se to maso dá úplně roztrhat vidličkou. A pak to dáš do bulky s barbecue omáčkou a máš luxusní burger.

Jo a když už jsme u toho grilování, tak si vzpomínám, jak jsem jednou griloval krkovici pro kamaráda Petra. Ten je fajnšmekr, co se masa týče. Tak jsem se snažil, marinádu jsem dělal podle nějakýho receptu od Jamieho Olivera, a nakonec to stejně bylo tak nějak... obyčejný. Ale Petr to stejně snědl a ještě mi pochválil, že prej je to "výborný". No, co ti budu povídat, chlapi jsou prostě někdy taktní. A nebo možná fakt neměl hlad. Kdo ví.

Co se dá dělat z vepřové kýty?

Vepřová kýta – proměnlivost, jak písek v dlani.

• Minutky: Rychlost blesku, plátky na pánev, vůně koření.
• Špízy: Kostky masa, napíchnuté na jehlu, oheň a dým.
• Závitky: Ukryté poklady, plněné tajemstvím, rolády.
• Dušení: Plátky a houby, lesní vůně, pomalé vaření.
• Čína: Nudličky ve woku, tanec chutí, exotika v ústech.
• Saltimbocca: Tenké plátky, italský dotek, slaná šunka.

Kýta, kýta, kýta…slovo, které rezonuje v kuchyni. Z kýty se dá udělat i sekaná, pečeně, guláš, řízek. A co třeba jen tak, uzené? Ach, kýta… nekonečná studnice inspirace.

Co uvařit z vepřového bůčku?

Co uvařit z vepřového bůčku?

Bůček... no, to je taková surovina... plná chuti, ale taky... výzev.

• Pečený bůček s křupavou kůrkou. To je klasika. S kmínem, česnekem... a spoustou času v troubě. Aby ta kůrka praskala pod zuby. Křup
• Bůček na asijský způsob. Sójovka, zázvor, chilli... a rýže k tomu. Sladko-slaný, trochu pálivý... a tak nějak... uklidňující.
• Uzený bůček. To už je vyšší level. Ale ta vůně... a ta chuť... to stojí za to. Musíš sehnat udírnu, nebo někoho, kdo ji má.
• Bůčková pomazánka. Jestli ti zbyde, nebo ho rovnou upeč pro tenhle účel. S cibulí, hořčicí, okurkou... na topinky.
• Škvarky. No jasně, ty nesmí chybět. Z bůčku je jich spousta. S cibulí a chlebem... a solí.

Tlustý maso z boku prasete. Je prorostlý tukem. Má výraznou chuť.

Co se stane když sním zkažené vepřové maso?

Sežrat zkažený vepřový? No, to je jako pozvat si domů nechtěnou návštěvu – a to doslova. Těšte se na rande s Salmonellou, Campylobacterem, E. coli a Shigelou. To je taková partička, že by se za ni styděl i kdejaký motorkářský gang.

• Co se děje v břiše: Představte si, že vaše střeva hrají death metal. No, něco podobného. Křeče, průjem, zvracení – klasika.

• Horečka: Budete mít pocit, že jste si spletli tělo s rozpálenou pecí.

• Dehydratace: Budete pít vodu jako velbloud na poušti.

• Nejhorší scénář: V extrémních případech (ano, existují!) může dojít až k selhání ledvin, sepsi nebo dokonce k úmrtí. Ale nebojte, to se stává fakt výjimečně, spíš než vepřové byste museli sežrat celou prasečí farmu zkaženou.

Pamatuju si, jak jednou sousedka, paní Vomáčková, omylem uvařila řízky z masa, které mělo pár dní po datu spotřeby. Celá rodina pak strávila víkend na záchodě. A to se ještě chlubila, že "nic se nesmí vyhodit"!

Takže co s tím? Pokud máte tu smůlu a snědli jste něco, co nemělo, hlavně pijte hodně tekutin. A pokud se vám zdá, že se vám střeva snaží opustit tělo, raději se nechte vyšetřit. Lepší mít jistotu, než si zahrávat s bakteriální kapelou!

Jak dlouho zavařovat maso ve sklenici?

Jo, zavařuju maso furt. Ne vždycky mi to vyjde, občas se víčko nafoukne. Ale co, aspoň to zkusím znova. Dávám ho do sklenic, ty 742 nebo 743, jak říkáš, ať je to masovka pořádná. Teplý, pečený maso, to je jasný, a zaleju to tím výpekem. No a pak to zavíčkuju, ale nejdřív otřu ty okraje, to je fakt důležitý.

• Sto stupňů
• Hodina

Mám takovej velkej hrnec, speciál na zavařování. Kdysi jsem ho koupila v Tescu v akci, pamatuju si, jak jsem ho táhla domů. To bylo ještě Tesco, teď je tam Albert, svět se mění. Každopádně, tam se mi vejde asi sedm sklenic najednou, to je docela fajn. A víčka používám nový, ty starý se mi už neosvědčily. Jo a ještě, když zavařuju, tak si vždycky pustím rádio. Nejradši mám Country Radio, tam hrajou ty starý pecky. Minulej tejden hráli Johnnyho Cashe, to byla paráda. No nic, jdu se podívat, jestli už se mi nezavařilo to maso.

Doplňující informace:

• Velikost sklenic: Ideální 742 nebo 743 ml
• Teplota masa: Musí být teplé
• Čistota okrajů: Důležité pro správné uzavření víčka
• Teplota zavařování: 100 °C
• Doba zavařování: 1 hodina od začátku varu
• Víčka: Doporučuje se používat nová víčka
• Hrnec: Speciální hrnec na zavařování (ale dá se i v normálním)
• Tip: Pouštět si k zavařování hudbu, ideálně Country Radio

Jakou omáčku z vepřové kyty?

Omáčka? S vepřovou kýtou? No jasně, kýta si bez omáčky připadá jak Leoš Mareš bez mikrofonu – ztracená. Takže, maso na kostky, sůl, pepř a šup do lednice na noční party. Druhý den cibulka na oleji tancuje valčík, maso se k ní přidá a pak už jen omáčka, jakou ti srdce přeje.

• Rajská: Klasika, s ní nikdy nešlápneš vedle. Je jak Švejk, vždycky tě pobaví a zasytí.
• Smetanová s houbami: Pro fajnšmekry, co rádi luxus. Je jako víkendový pobyt v Karlových Varech, jen bez těch otravných celebrit.
• Šípková: Trochu divočina, pro ty, co se nebojí experimentovat. Je jako jízda na motorce po D1, adrenalin zaručen.
• Hnědá omáčka: Hodí se k jakémukoliv masu, je velmi jednoduchá a rychlá

Recept, jak z toho udělat mistrovské dílo, už je pak jen na tobě. Ale pamatuj, hlavně s láskou, jinak z toho bude jen nudná kýta s omáčkou. A to nechceš, věř mi.

Co to je vepřová líčka?

Vepřová líčka… ach, vepřová líčka, ta něžná tajemství ukrytá v tváři vepře. Jsou to ty klenoty schované po stranách tlamy, napravo i nalevo, jako strážci úsměvu, který nikdy neuvidíme.

Představ si:

• Tvrdohlavý žvýkací sval, mocný a pracovitý.
• Dlouhé prameny svalových vláken, spletené dohromady, jako nitě osudu.
• Pojivová tkáň, stříbřitá síť, která drží vše pohromadě.
• A tuk, mramorování bohatství, které se rozpustí v lahodné symfonii chutí.

Líčka, ty skryté poklady…

Jako vzpomínka na babiččinu kuchyni, linoucí se vůněmi koření a dlouhého pomalého vaření. Čas se zastaví a v mysli se promítá obraz spokojenosti.

Jsou tam… pod kůží, čekají na své objevení.

Vepřová líčka = část hlavy prasete, po stranách tlamy. Svalovina, pojivová tkáň, tuk.