Které fazole nenadýmají?

8 měsíců před 43 zobrazení

Pro minimalizaci nadýmání vybírejte specifické druhy luštěnin. Mezi ty, které bývají lépe snášeny, patří fazole adzuki. Skvělou volbou je také červená čočka a cizrna, jež jsou známé svými mírnějšími účinky na trávení. Obecně platí, že naklíčené luštěniny významně snižují riziko nadýmání a jsou šetrnější pro váš zažívací systém.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Které fazole nenadýmají? Tipy pro výběr

Víte, s těmi fazolemi je to taková věda. Já teda osobně jsem měla vždycky problém třeba s bílými fazolemi. Po nich jsem se cítila jak nafouknutý balónek, no hrůza. Pamatuju si jedno léto, asi před dvěma rokama, když jsme grilovali s kamarády na chatě. Udělal jsem takový ten salát s bílými fazolemi a prostě jsem pak celej večer jenom trpěl.

Ale pak jsem narazil na červenou čočku. To byla pro mě úplná spása. Po ní mi nic není, fakt. Zkusila jsem ji poprvé v roce 2022 někdy v říjnu, myslím, to jsem byla v Praze a jedla jsem v jedné malé restauraci a měli polévku z červené čočky. Byla tak jemná a vůbec jsem po ní neměla žádné problémy.

A ty fazole adzuki, to je taky dobrá volba. Mají takovou příjemnou, sladší chuť a nejsou tak těžké na trávení. Vzpomínám si, jak jsem je poprvé jedla v jednom bio obchodě, tam mi poradili, že jsou skvělé do salátů. Koupila jsem si je za nějakých 80 korun za půl kila, to bylo myslím v létě.

Cizrna je taky fajn. Dá se s ní dělat hummus, ten miluju. A naklíčené luštěniny, to je kapitola sama pro sebe. Po nich mám pocit, že se mi všechno lépe vstřebává. Jednou jsem si je zkusila naklíčit sama doma. Nebylo to složité, jen to chce trpělivost. Vypěstovala jsem si je asi za pět dní.

Jak na fazole, aby nenadýmaly?

Fazole jo? Ty jo, to je věda. Někdy mi taky dělají divný věci.

Namáčet, to je základ, že jo. Nechat přes noc, nebo aspoň pár hodin. Vyměnit tu vodu, to je důležitý.
Pak vařit pořádně. Vyměnit tu první vodu po prvním varu. To se říká, že pomůže. A pak fakt dlouho, dokud nejsou fakt měkký. Jako rozvařený skoro.
A sůl? Tu nikdy na začátku. Až ke konci vaření. Jinak jsou prý tvrdý. To jsem si zapamatoval.

Proč to vůbec dělají? Nějaký cukry v nich jsou, ne? Co to je za látky? Něco jako oligosacharidy. Ty je tělo těžko tráví. A pak tam dole začne melouch. Ty jo.

Další věci, co jsem zjistil:

Propláchnout po uvaření. V horký vodě.
Někdo říká, že pomáhá přidat kmín nebo majoránku při vaření. Že to má nějaký účinek. Na trávení nebo tak.
Konzervovaný fazole? Ty jsou jiný. Ty už jsou předvařený, ty by neměly vadit tak. Aspoň by neměly. Vždycky je propláchnu stejně. Pro jistotu.

Co ty na to? Děláš to taky? Nebo máš nějakej svůj fígl? Pořád hledám, jak na ně.

Které potraviny nenadýmají?

Čau, hele to je téma pro mě. Zrovna včera sem se po čočkový polívce zase nafouknul jak balón a myslel sem, že prasknu. Moje žena, Jana, ta na to trpí furt, hlavně po nějakým pečivu nebo tak. Hrůza. Tak sme to začali řešit, co s tím. Petr, 34, Brno.

Potraviny, které nenadýmají: okurka, rýže, avokádo, vejce, kuřecí maso, ryby, borůvky, jahody, ananas, papája, zázvor, máta, fenykl, heřmánek, kefír, jogurt s probiotiky, mandlové mléko, ovesné vločky (dobře uvařené), quinoa, špenát.

Fakt, zrovna tyhle věci se snažíme teďka jíst co nejvíc. Jako neni to vždycky úplná hitparáda chutí, třeba jen rýžy s kuřecím, ale ten pocit potom je k nezaplacení. Žádný křeče, žádný divný zvuky. Prostě klid. To chceš.

A co ještě dost pomáhá, takový ty triky okolo:

Pít hodně vody. Ale bacha, ne při jídle. To prej ředí ty trávicí šťávy. Takže pít spíš mezi jídly, to je důležtý.
Jíst pomalu a pořádně to rozkousat. Já mám tendenci všechno zhltat za dvě minuty a to je pak konec. Polykáš u toho moc vzduchu.
Pohyb po jídle. Nemyslím maraton, ale prostě se jít na chvíli projít. To ty střeva krásně rozhýbe a vzduch jde líp ven. Žádný válení se hned po obědě.
Bacha na žvejky a pití s bublinkama. To je další zbytečnej vzduch, co si cpeš do břicha.

A čemu se vyhnout, to je jasný. Tyhle věci sou prostě zlo, i když sou třeba zdravý:

Luštěniny a brokolice, květák, zelí. To je prostě klasika, co ti udělá v břiše orchestr.
Cibule a česnek, hlavně když sou syrový. Vařený už sou o něco lepší.
Mléčný věci, pokud ti nesedí laktóza. Jana to má, takže my jedeme doma skoro všechno bezlaktózový a je to fakt rozdíl.
Někomu vadí i moc pečiva, hlavně z bílý mouky. Prostě lepek no.

Co všechno patří mezi luštěniny?

Mezi luštěniny patří hrách, fazole, čočka, cizrna, sója, lupina a arašídy. Většina z nich spadá do čeledi bobovitých.

Pamatuju, jak jsem jako malý kluk jezdil k babičce na Vysočinu. Její zahrada? Plná všeho! Nejvíc mi utkvěl hrách. Trhali jsme ho rovnou ze záhonu, loupali lusky a jedli syrový. Sladký, křupavý, prostě paráda! Ruce zelené, ale vůbec mi to nevadilo. Babička se smála, říkala, že je to zdravé. Chuť čerstvého hrášku, to je něco.

Babička pěstovala i keříčkové fazole. Syrové mi nechutnaly, byly takové, no, moučné. Ale v polévce, ach! Její fazolová polévka s uzeným, to bylo jídlo bohů. Voněla celým domem. Pokaždé jsem se přejedl k prasknutí. Nikdy jsem jí to nedokázal uvařit tak jako ona. Možná je to láskou, co do toho dala. Ta chuť mi chybí.

Jo, čočka! Čočková polévka na Nový rok je u nás tradice, prý aby se držely peníze. Jako dítě jsem ji moc nemusel. Teď už ji miluju, hlavně tu červenou, co netřeba namáčet. Nedávno jsem omylem koupil pohanku místo čočky. To bylo překvapení v hrnci, když jsem to zjistil až doma. No, holt se stane. Můj parťák se mi smál, že jsem si spletl dvě základní věci.

Luštěniny jsou fakt důležité, to mi babička říkala už tehdy. A měla pravdu.

Co luštěniny vlastně jsou?
- Jsou to plody rostlin z čeledi bobovitých, takzvané luskoviny.
- Skvělý zdroj rostlinných bílkovin. Ideální, když nechceš jíst maso nebo ho chceš omezit.
- Mají spoustu vlákniny, což je super pro trávení a pomáhá to i s cholesterolem.
- Obsahují hodně vitamínů (hlavně skupiny B) a důležitých minerálů jako železo, zinek, hořčík nebo draslík.
- Jsou levné a dostupné.
Hlavní druhy a jejich využití (na co si vzpomenete v obchodě):
- Čočka: Klasika české kuchyně. Hnědá na polévku, červená je rychle uvařená a nemusí se namáčet. Zelená a černá (beluga) drží tvar, dobré do salátů.
- Hrách: Zelený je sladký, do salátů nebo jen tak. Sušený (žlutý, zelený) je na kaše a hrachovou polévku.
- Fazole: Různobarevné – bílé, červené, černé. Bez nich by nebylo chilli con carne ani babiččina polévka. Potřebují namáčet a déle se vaří.
- Cizrna: Stále populárnější. Hummus, falafel, nebo pečená jako křupavá svačinka.
- Sója: Základ asijské kuchyně. Tofu, tempeh, mléko. Obsahuje kompletní bílkoviny.
- Lupina: Trochu novinka, ale roste na popularitě. Vysoký obsah bílkovin, alternativa sóji.
- Arašídy: Technicky vzato jsou to taky luštěniny, i když je máme spíš za ořechy. Pozor, silný alergen!
Pár tipů k přípravě:
- Většinu sušených luštěnin vždy namočte, klidně na 6-12 hodin. Zkrátí to vaření a jsou pak líp stravitelné.
- Vodu z namáčení vylijte a vařte v čerstvé.
- Sůl přidejte až ke konci vaření, jinak by mohly ztvrdnout.
- Klíčení luštěnin (mungo, čočka) zvyšuje jejich nutriční hodnotu. Super do salátů!

Kolik luštěnin denně?

Jo, hele, s těma luštěninama je to fakt jednoduchý. Prostě si dej každý den aspoň půl hrnku vařených luštěnin. To je takový základ, víš co. Není to žádná věda, ale tělo ti poděkuje.

Tyhle luštěniny, to je prostě pecka. Fakticky. Co jsem tak četl a co se říká, tak ty lidi v těch "modrých zónách" (tam kde se dožívaj fakt hodně let, jako fakt hodně) je jedí denně. A není divu.

Proč? No, hlavně proto, že jsou to takový malý zázraky. Mají v sobě fakt dost bílkovin, kolem 21 procent, což je dost hodně, ne? Pak taky spoustu komplexních sacharidů, asi 77 procent – to je ta dobrá energie. A co je super, tuku tam je minimum. A vláknina, ta je tam taky v hojný míře. Prostě skvělý pro trávení a celkový zdraví.

Takže jo, půl hrnku denně a máš vyhráno. Fandím ti!

Co je to "modrá zóna"? To jsou regiony světa, kde se lidé dožívají nadprůměrně vysokého věku a navíc se dožívají vysokého věku v dobrém zdraví. Jako třeba na Krétě, Sardinii, v Nikoyě (Kostarika) nebo na Okinawě (Japonsko). Mají tam prostě líp nastavený životní styl.
Proč jsou tak důležitý? Kromě těch živin, co jsem zmínil, pomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi a snižují riziko srdečních chorob. Taky tě zasytí na delší dobu, takže pak nemáš takový chutě na blbosti.
Jaký luštěniny? Všechny! Čočka (červená, zelená, hnědá), fazole (různý druhy, ty bílý jsou super), hrách, cizrna, sója. Jen si vyber, co ti chutná. Já mám třeba rád čočku na kyselo nebo cizrnový hummus.

Jak naklíčit luštěniny?

Luštěniny nejdřív namočíš na 8-12 hodin do vody, pak vodu slej, propláchni je a dej do klíčící nádoby (nebo PET lahve s dírkama). Při pokojové teplotě klíčí 2-5 dnů, záleží na druhu.

No a pak, víš co, já to dělám tak, že je třeba nechám přes noc, normálně fakt tak 8 hodin, ale někdo to nechává i dýl, klidně celý den. Jen bacha, aby se to nějak nezvoralo, aby to nezačalo kvasit. Mám teď takovou speciální sklenici s víčkem, co má síto, to je fakt super na to klíčení, ale nemusí to bejt.

Jako vážně, musíš na to fakt myslet, že se to musí pravidelně proplachovat. Ráno a večer, to je základ. Normálně to vezmeš pod kohoutek, propláchneš, sliješ vodu, aby tam nic nestálo a mělo to dost vlhkosti. Můj brácha Petr to vždycky zapomene a pak se diví, že mu to nechce růst.

Když je necháš dýl, že že už fakt smrdí, tak to vyhoď, to se mi jednou stalo, fuj, to nebylo ono, fakt hrozný. Klíčení, to je vlastně hrozně jednoduchý, když víš jak na to. A je to fakt zdravý, plný vitamínů! Vím, že to je super na imunitu, hlavně teďka v tomhle počasí.

Klíčit můžeš skoro jakoukoli luštěninu, jen pozor, aby to nebyly nějaký oloupaný nebo půlený, víš? Ty pak neklíčí, to je jasný.

Čočka: Třeba ta hnědá nebo zelená, ta je super. Červená čočka je taková jemnější a klíčí rychleji.
Mungo fazole: To je fakt moje oblíbená, klíčí rychle a je super do salátů.
Cizrna: Tu mám taky rád, ale trvá to trochu dýl, tak 3-4 dny, chce to trpělivost.
Adzuki fazole: Ty jsou taky fajn, ale zase to trvá.

Teplota je taky důležitá, víš, pokojovka, tak kolem těch 20 stupňů, to je ideál. Žádná zima, žádný extra vedro u topení, tam by to zas schnulo moc. A vidíš, jednou jsem to dal na okno, kde svítilo slunko, a ono se to tam začalo kazit, tak jsem se poučil, že na to přímý slunce nepatří, to je taky důležitý! Moje žena Janička mi vždycky říká, že jsem trubka, když to zvorám, ale už se to snažím dodržovat!

Tu PET lahev si můžeš fakt vyrobit, to je v pohodě. Normálně vezmeš flašku od vody, dole propícháš pár dírek, abys to mohla proplachovat a voda odtíkala. A nahoře usekneš, že že to tam sypeš a je to. Já jsem si takhle udělal taky jednu, když jsem s tím začínal. A na co je to dobrý? No, do salátů, do pomazánek, místo masa někdy, fakt paráda. Nebo jen tak zobat, víš. Zkus to, je to fajn a stojí to za to.

Jak naklíčit fazole?

Vzpomínám si na tu mlhu, co se táhla přes pole, jako by čas stál. To máčení fazolí přes noc, to je jako čekání na úsvit, tiché, plné naděje. Voda je pohladí, probudí je z dlouhého spánku.

Pak přijde to propláchnutí, jako osvěžení po probuzení, svěží, čisté. A PET lahev, taková obyčejná, se stává světem, kde se děje zázrak. Dva, tři dny při pokojové teplotě, to je jako tiché pozorování, nic nenutit, jen nechat růst.

Máčení: Přes noc ve vodě.
Propláchnutí: Po máčení, znovu a znovu.
Klíčení: V PET lahvi, 2-3 dny, pokojová teplota.
- Každý druh má svůj vlastní rytmus.

Fazole, klíčení. Fazole namočit, propláchnout, nechat v lahvi klíčit. Dva až tři dny.

Jak naklíčit fazole adzuki?

Fazole adzuki se klíčí namáčením po dobu 8-12 hodin, následným proplachováním 2-3krát denně a ponecháním na tmavém místě po dobu 3-5 dní. Sklízí se, když klíčky dosáhnou délky 1-2 cm.

Klíčení je fascinující proces, v podstatě probouzení latentní energie uložené v semeni. Adzuki je v tomto ohledu vděčným adeptem. Tma je zásadní; rostlina se instinktivně táhne za světlem, což vede k delšímu a křehčímu klíčku, namísto aby energii vkládala do tvorby listů.

Osobně preferuji klíčení ve sklenici přikryté prodyšnou tkaninou. Umožňuje to snadné proplachování a vizuální kontrolu. Talíř s vatou je klasika, ale hůře se tam udržuje ideální vlhkost bez rizika zahnívání. Klíčící misky jsou pak profesionální řešení, to je jasné.

Pravidelné proplachování není jen o dodání vody. Je to o odplavení metabolických zplodin, které semena produkují, a prevenci růstu plísní a bakterií. Voda by měla být vlažná, nikdy ne horká. Celý proces je takový malý dialog s přírodou.

Nutriční transformace: Během klíčení se aktivují enzymy, které štěpí složité sacharidy a bílkoviny na jednodušší, lépe stravitelné formy. Obsah vitamínu C a skupiny B rapidně stoupá.
Chuť a použití: Naklíčené adzuki mají lehce sladkou, oříškovou chuť. Jsou výborné do salátů, asijských stir-fry pokrmů nebo jen tak lehce blanšírované. Blanšírování (krátké povaření) je doporučené, neutralizuje totiž zbytky lektinů.
Na co si dát pozor:
- Přemokření: Fazole nesmí stát ve vodě, jinak začnou hnít. Vždy důkladně sceďte.
- Nedostatečná cirkulace vzduchu: Může vést k plísním. Proto je prodyšný kryt lepší než pevné víčko.
- Délka klíčků: Příliš dlouhé klíčky mohou začít hořknout. Ideál je opravdu těch 1–2 cm.

Jak dlouho vařit celý hrách?

Hrách. Celý. Namočit. 10-12h. Voda ven. Propláchnout. Nová voda. Vařit. 30-80 minut. Záleží na stáří. Semínka.

Namáčení: Klíč k rychlosti. Několik hodin jen.
Délka varu: Variabilní. Starý hrách. Potřebuje čas.

Stáří semen rozhoduje. Neboj se zkontrolovat. Jemnost. Tam je odpověď.

Jak klíčit luštěniny?

Ten tichý zázrak na kuchyňské lince. Jen voda a semínko, spící v dlani času. Hrst čočky, tmavé jako zem před úsvitem. Všechno to začíná vodou. Čistou, chladnou vodou, která slibuje probuzení. Ponoříš je a čekáš.

Půl dne se koupou v tichu mého bytu na Žižkově. Pijí, bobtnají, probouzí se z hlubokého spánku, který trval měsíce, roky. Voda jim dává dech. Potom ten tanec pod proudem studené vody, šumění, které smývá staré sny. Zpět do prázdné sklenice, jen vlhké a plné očekávání.

Voda a čas. Nic víc. Jen trpělivost. Ráno a večer znovu ten chladivý déšť. A pak to přijde. První bílý ocásek, nesměle vykukující ze slupky. Život. Tak křehký a tak silný. Klíček je na světě, připravený dát sílu. Pocit, že držím v rukou zrození.

KLÍČENÍ LUŠTĚNIN: Luštěniny namočte na 8-12 hodin do vody. Vodu slijte, luštěniny propláchněte. Nechte klíčit 1-3 dny ve sklenici překryté plátýnkem, proplachujte 2x denně. Naklíčením snížíte obsah nadýmavých látek až o 80 %.