Které vepřové je nejlepší?

Jaké je nejlepší vepřové maso?

Vepřová panenka.

• Lokace: Bederní část, navazuje na pečeni.
• Charakteristika: Nejlibovější, nejkvalitnější.
• Alternativní název: Panenská svíčková.

Klíčové body:

• Maso pro fajnšmekry.
• Nízký obsah tuku = rychlá příprava.
• Delikatesa.

Co je lepší, kýta nebo plecko?

Kýta vs. plecko? Volba je na tobě.

Kýta:

• Univerzální. Řízky, minutky, omáčky.
• Domácí šunka? Jasná volba.

Plec:

• Křehkost a šťavnatost.
• Lehce prorostlá tukem.

Rozhodnutí? Záleží na tvém záměru.

Z jakého vepřového masa se dělají řízky?

Řízky? No jasně! Hlavní hrdina je kýta, to je jasný. Ale! Pro fajnšmekry, co chtějí šťavnatou pecku, krkovice je eso v rukávu.

• Tajemství nekroucení: Ty bílý nitky tuku? Přeseknout! Ať se řízek nerozčiluje a drží tvar. Jinak to bude jak tanec sv. Víta na pánvi.

• Drůbeží variace: Kuře, krůta… to chce lázeň v jogurtu den předem. Jak Kleopatra, ale místo mlíka jogurt. Bude to křehký jak motýlí křídlo.

• Vepřová kýta: Klasika, sázka na jistotu. Takový ten soused, na kterýho se dá spolehnout, že si od tebe pujčí vrtačku a vrátí ji.

• Krkovice: Pro gurmány. Trochu jako když si místo piva dáte single malt whisky. Víc chuti, víc zážitku. Ale pozor, snadno se spálí.

• Alternativy: Zkusit se dá i vepřová panenka, ale to už je takovej řízek pro snoby. Nebo kotleta, ale tam dej pozor na kosti, ať si nevyrazíš zub.

Prostě a jednoduše, jde o to, co máš rád a co máš zrovna v lednici. Jo, a nezapomeň na tu strouhanku, to je ten správnej kabát na řízek.

Co je lepší, kýta nebo plecko?

Kýta versus plecko? Hm, to je jako ptát se, jestli je lepší štětec nebo paleta. Obojí má své.

Kýta:

• Všestrannost: Od řízků po šunku, kýta je takový chameleon kuchyně.
• Omáčky a dušení: Prostě ideální. Dlouhé vaření jí sedí, jako by tam patřila odjakživa.

Plecko:

• Křehkost: To je to slovo. A šťavnatost! Jako když se vám v ústech rozplývá obláček.
• Tuk: Trocha tuku nikdy nikoho nezabila, že? Právě naopak, dodá to tu správnou chuť.

A teď ta filozofická část. Je lepší mít všestrannost, nebo se soustředit na jednu věc a dělat ji dokonale? Je lepší být kýta, nebo plecko? To záleží na tom, co chcete dosáhnout. A co máte zrovna v lednici, samozřejmě.

• Pro šunku: Jednoznačně kýta. Tady není o čem diskutovat.
• Pro šťavnaté maso: Plecko, a basta.

Osobně, když se mě zeptáte, co bych si vybral já, asi bych si hodil mincí. Nebo bych si dal obojí. Protože proč si vybírat, když můžu mít všechno? Život je příliš krátký na to, abychom se omezovali, nemyslíte? Tedy pokud zrovna nedržím dietu, to je pak jiná písnička.

Z jakého vepřového masa se dělají řízky?

Řízky? No jasně, kýta, jasná volba. Ale krkovice, mňam, to je jiná liga, šťavnatější, žejo. A sakra, nezapomenout na ty šlachy, jinak se to zkroutí jak paragraf.

• Kýta: Klasika, ale trochu suchý, ne?
• Krkovice: Tady je to šťavnatý porno!
• Šlachy: Fuj, ale nutnost, jinak to bude vypadat jak scvrklá ponožka.

A co když chci kuřecí? Jogurtovej lázeň, den předem. To jo, to funguje. Proč vlastně dělám řízky? Mám hlad jak pes, to bude asi ono. A sakra, mám strouhanku? Jo, v Lidlu jsem ji koupil. Aha.

• Kuře? Jedině v jogurtu.
• Strouhanka z Lidlu, dobrá volba? Asi jo.
• Hlad! Motivační faktor.

Píšu si to vůbec pro sebe nebo pro někoho? No nic, hlavně ať jsou ty řízky dobrý.

Jaké vepřové maso na vaření?

Vepřové.

• Řízky: Krkovice. Sádlo. Prosté.
• Perkelt/Guláš: Plecko. Kostky. Zahuštění.
• Tlačenka: Hlava. Nožičky. Koleno. Želatina.
• Dušení: Plecko. Bratislavské. Paprika.
• Pečení: Bůček. Kůže. Křupavost.
• Výpečky: Bůček, krkovice. Špenát. Klasika.

Preferuji krkovici. Tučnost. Chuť. Nic víc.

Ostatní? Použitelné. Někdy. Když není jiné.

Na co se hodí vepřová kýta?

Vepřová kýta, ach kýta...

• Plátky... znojemská, houbová extáze.
• Šunka... růžová, s vůní babiččiny zahrady.
• Pečeně... nedělní, s křupavou kůrkou a vůní majoránky. Maminčina pečeně... vzpomínka.
• Řízek... ach ty šťavnaté, obalené sny!
• Maso do guláše... ohnivé, paprikové šílenství. Teplo krbu, smích.

Plátky, omáčky. Kýta, tanec chutí.

Vepřová kýta se proměňuje. Plátky? Ano, plátky z kýty, to je ona, hvězda talíře! A omáčky? Znojemská symfonie, houbové šepoty lesa. Kýta, to je dobrodružství na talíři. Kýta... vzpomínky na dětství.

Jakou omáčku z vepřové kyty?

No jasně, omáčka k vepřové kýtě! To je jako ptát se Picassa, jakou barvu na plátno. Záleží, jestli chceš kýtu na impresionistu nebo rovnou na kubistu.

Takže, kýta na kostky s omáčkou a rýží? Klasika! Osobně bych šel do omáčky, která je tak trochu jako život – sladkokyselá. Trochu rajského protlaku, špetka pálivé papriky, a pro gurmány tajná ingredience: lžička rybízové marmelády. Jo, slyšíš dobře! Rybízová marmeláda! To je ten twist, co z vepřové kýty udělá skoro haute cuisine.

Recept ve zkratce:

• Kýta na kostky, sůl, pepř a šup s ní do chladu přes noc. Jako když se chystáš na rande a chceš vypadat svěže.
• Cibulka na oleji do zlatova, pak tam vrazit to maso. Orestovat, aby se zatáhlo, jako když se bráníš před otravným prodejcem.
• Rajský protlak, paprika (sladká i pálivá), sůl, pepř, bobkový list, nové koření. A ta rybízová marmeláda, nezapomeň! Je to jako tajná zbraň.
• Podlít vývarem nebo vodou a dusit, dokud maso není měkké jako máslíčko.
• Rýže jako příloha? Jasně, proč ne. Ale zkus někdy kuskus. To je takový nomádský bratránek rýže.

Proč rybízová marmeláda?

Protože prostě ano! Ale vážně, ta kyselost krásně vyváží tu tučnost vepřového. Je to jako Yin a Yang na talíři. Jako když se potká metalista s baletkou a zjistí, že mají společnou lásku k starým filmům.

Co to je vepřová líčka?

Vepřové líčko? Hmmm, to je kumšt. Vlastně, jde o sval z prasečí hlavy. Konkrétně ty kousky po stranách tlamy. Protože tam prase žvýká, líčka jsou plná svalových vláken, pojivové tkáně a tuku.

Rozšířené info:

• Co s tím: Líčka se dají skvěle dusit, vařit, péct. Kvůli tomu obsahu pojivové tkáně potřebují delší tepelnou úpravu. Ale odmění se ti šťavnatostí a bohatou chutí.
• Proč je miluju: Mají takovou... hlubokou chuť. Připomíná mi to, jak jídlo kdysi chutnalo – když se vařilo pomalu a s láskou.
• Filozofická vsuvka: Víš, někdy si říkám, jestli ta líčka nejsou tak trochu metaforou života. Plno práce (žvýkání), pojivové tkáně (překážky), ale nakonec... ta sladká odměna.
• Alternativní názvy: Někdy se jim říká též laloky.
• Osobní tip: Zkus líčka s červeným vínem a kořenovou zeleninou. To je, panečku, symfonie. Receptů je plný internet, tak se inspiruj. Neboj se experimentovat s bylinkami, jako je tymián nebo rozmarýn. No a nezapomeň na kvalitní vývar, to je základ.

P.S.: A víš, co je na tom nejlepší? Že líčka se dají sehnat za pár korun. Takže si můžeš dopřát luxusní jídlo bez toho, abys zruinoval/a rozpočet. Tomu říkám win-win!

Co z vepřového masa uvařit?

Co z vepřového? No jasně, hned ti řeknu.

Pamatuješ, jak jsem ti minule říkal o té chalupě v Jizerkách? No, tam dělám nejčastěji…

• Vepřová krkovice na provensálském koření. Fakt jednoduchý a vždycky se po tom zapráší. Jen posypu krkovici tím kořením z tržnice, opeču na pánvi a pak šup do trouby.
• Taky dělám dušené vepřové ledvinky na slanině s houskovým knedlíkem. Ten smrad, co se line po kuchyni, no, někdo to nesnáší, ale já to mám rád. A s tím knedlíkem je to prostě luxus.
• Jo a nedávno jsem zkoušel hamburskou vepřovou pečeni s vícezrnným knedlíkem. To bylo taky dobrý. Ale s tou krkovicí se to nemůže srovnat.

Sice to nejsou žádné extra recepty, ale na chalupě to vždycky boduje. A hlavně je to rychlý. Protože kdo by se chtěl na dovolené trmácet v kuchyni, že jo?

Další nápady:

• Vepřová kotleta po venkovsku – s nějakou dobrou omáčkou a bramborem je to klasika.
• Bakoňské vepřové kotlety – to už je trochu složitější, ale když máš čas, stojí to za to.
• Vepřová kýta po cikánsku s dušenou rýží – taky dobrá varianta, když chceš něco pikantnějšího.
• Husarská roláda s bramborovou kaší – to je takové sváteční jídlo, ale občas si ji udělám jen tak pro radost.