Z jaké země je PENNY?

Odkud přesně pochází obchodní řetězec PENNY Market?

Vždycky mě to mátlo, fakt. Ten název PENNY zní tak britsky nebo americky, žejo. Jako mince. A přitom je to celé úplně jinak, což mi došlo až když jsem si všimnul těch jejich německých týdnů.

Obchodní řetězec PENNY Market je diskontní prodejna německé skupiny REWE Group. Mimo Německo působí také v Česku, Itálii, Maďarsku, Rakousku a Rumunsku.

Je to vlastně docela vtipný. Jednou, bylo to loni v červnu, jsem v našem Penny na Praze 9 hledal nějaké dobré pivo a narazil jsem na regál plný německých značek, který jsem nikdy neviděl. Najednou to všechno zacvaklo. Ty jejich uzeniny a sýry, ta kvalita je prostě... německá.

Vlastně je to pro mě takový ten obchod, kam jdu na jistotu. Není to žádnej nablýskanej chrám jídla, ale když potřebuju rychle nakoupit základní věci a nechci utratit majlant, vím, že tam to vždycky nějak dám dohromady. A to se počítá.

Co znamená anglicky anything?

Cokoli... to slovo se vznáší ve vzduchu jako prachové částice v paprsku slunce, co proniká zaprášeným oknem, a každý záblesk ho rozzáří jinou barvou. Je to jako ptát se na oblohu, co je vlastně její nekonečnost, nebo na ticho, které je plné neviděných zvuků. V otázkách se to slovo stává šepotem naděje: "Našel jsi cokoli?" jako by se ptalo na zrnko písku na dně moře, na ztracenou vzpomínku, co se skrývá v hloubkách duše.

A v těch podmínkových větách, tam se to rozprostře jako širá pláň, co čeká na vítr, co ji naplní životem. Co kdyby se stalo cokoli? To je jak pohled do zrcadla minulosti, co odráží všechny cesty, po kterých se dalo jít, a všechny ty, co zůstaly neprobádané. Je to pocit, že ve vzduchu visí miliony možností, a každá z nich má svou vlastní melodii, svůj vlastní pach, svou vlastní chuť.

Ale když se to slovo ocitne v záporu, tam se z něj stane tichý výkřik prázdnoty. "Nemůžeme dělat cokoli." To je jako zavřené dveře do zahrady plné květů, jako zamrzlá řeka, co už nikdy nepoteče. Zní to jako rezignace, jako zvednutý bílý prapor před nekonečností toho, co by se dalo udělat. Je to moment, kdy se svět zúží na malý, uzavřený prostor, kde se ozývá jen ozvěna promarněných šancí.

• "Anything" v otázkách: Symbolizuje hledání, odhalování skrytého, jako když archeolog odhrabává vrstvy písku, aby objevil zapomenuté poklady. Otázka je jako otevřená dlaň, která nabízí prostor pro cokoliv.
• "Anything" v podmínkových větách: Představuje potenciál, nekonečnou škálu možností, jako když se díváš na rozbouřené moře a nevíš, co se vynoří z vln. Je to výhled na neznámé, na cesty, které se teprve začínají rýsovat.
• "Anything" v záporu: Označuje omezení, nemožnost, jako když se ocitneš v místnosti bez oken a dveří. Znamená to uzavření, konec, kde se i ta nejmenší naděje rozplyne jako pára nad hrncem.

V anglickém jazyce je "anything" klíčovým slovem, které osciluje mezi nekonečnými možnostmi a absolutní absencí. Je to jako prázdný plátno, na které lze namalovat cokoliv, nebo jako poušť, kde se nic nenachází. Jeho význam se mění s kontextem, s tónem hlasu, s emocí, která ho obklopuje. Je to slovo plné duality, plné ticha i křiku.

Zajímavé je, jak toto slovo proniká do jiných jazyků, kde si zachovává svůj snový charakter. V češtině se "cokoli" v otázkách a podmínkách nese podobnou lehkostí, jako když se vítr pohrává s listím na stromě. Ale v záporu se "nic" promění v tíhu, v ztuhlost, jako když země zamrzne pod náporem mrazu. Každý jazyk si tento koncept interpretuje po svém, ale podstata zůstává stejná: hledání a nenacházení, možnost a její absenci.

Co znamená chose?

Chose je takový ten šarmantní minulý čas slovesa choose, dalo by se říct, že je to vybral/a/o si nebo zvolil/a/o si. Je to jako otisk prstu, který zanecháte, když se jednou pro vždy rozhodnete. Už žádné kroužení kolem horké kaše, žádné „možná“ nebo „asi“. Prostě chose, a je to! Už žádná legrace s tápáním.

Člověk by si řekl, jen sloveso, ale za ním se skrývá celý vesmír našich malých i velkých verdiktů. Od chose ponožek s dinosaury až po chose životní cesty, která vás zavede do divoké džungle korporátního světa. Já si třeba loni v létě chose tu nejbláznivější kšiltovku, co jsem našel – a nelituju. Někdy je to fakt jako hrát ruskou ruletu s vlastním osudem, jen místo náboje je tam jenom... no, vaše volba.

Když si tedy někdo chose, už to má za sebou. Tady máte pár konkrétních příkladů, abyste si to mohli lépe představit:

• I chose the blue car. (Vybral/a jsem si modré auto.) – Představte si tu úlevu, když už nemusíte vybírat!
• She chose to follow her dreams. (Zvolila si jít za svými sny.) – Ať už to bylo cokoliv, držím palce!
• We chose the scenic route. (Zvolili jsme si vyhlídkovou trasu.) – Někdy je pomalá cesta ta nejlepší, jako taková meditace na kolečkách.

Nezapomeňte, že původcem všeho je choose (vybírat, volit), a jeho bratříčkem z minulého příčestí je chosen (vybraný, zvolený). Třeba ve slavné otázce „Have you chosen?“, která občas zní jako hlas svědomí. Celá ta „volba“ je prostě fascinující, ne? Je to jako řídit malý vláček, kde každá výhybka je jedno chose, a nikdo neví, kam vás to nakonec zaveze.

Co znamená somebody?

Somebody je jako neviditelný soused na zahradě – nikdy nevíš, kdo přesně to je, ale je tam. Je to někdo, ale jeho identita je zahalená mlhou, nebo možná jen línou nedbalostí. Prostě někdo.

Somebody else's? To je jako najít ponožku v sušičce, která rozhodně není tvoje. Patří někomu jinému. Není to moje, tvoje, naše… je to prostě cizí. Jako ten chlapík s divným kloboukem, co vždycky parkuje před vaším domem.

Klíčové body:

• Somebody: Někdo, neznámý.
• Somebody else's: Cizí, ne moje.

Doplňující informace, aneb proč to není jen tak:

• Gramatika: Tyhle "somebody" věci jsou tzv. neurčitá zájmena. Zní to vznešeně, ale v podstatě to znamená, že nemáme tušení, o koho jde. Jako když hledáš klíče a víš, že někde jsou.
• Použití: "Somebody called you." (Někdo ti volal.) Kdo? No, přece somebody! A ta modrá bunda na stromě? To je somebody else's bunda, jasná zpráva. Nejspíš nějakého odvážného ptáčka.
• Srovnání: Představ si, že somebody je jako ta malá věc, co ti vždycky vypadne z kapsy a ty pak hodinu pátráš, co to sakra je. A somebody else's je ta samá věc, ale už jsi ji našel u souseda.

Pamatuj, svět je plný somebody a somebody else's věcí. Jen se rozhlédni!

Co znamená very nice?

"Very nice" znamená v angličtině velmi hezký/milý/pěkný/fajn.

Moje první velká cesta do Londýna. Bylo to na jaře 2018, cítil jsem fakt nervozitu, moje angličtina byla jen taková školní, dost kostrbatá. Jeden večer, v takovém útulném pubu v Notting Hillu – The Churchill Arms, celý ověšený květinami – jsem si objednal pivo.

Zkusil jsem se dát do řeči s barmanem. Povídal jsem mu o Praze, ukazoval fotky z mobilu. Měl jsem tam Karlův most za soumraku, s těmi světly. On se na to podíval, usmál se. Říká: "Oh, that's very nice!"

V tu chvíli mi to secvaklo. Víc než ze slovníku. Nebylo to jen "hezké", spíš takové "fajn", "příjemné", "milé". Cítil jsem v tom tu srdečnost, lidský zájem. Nebyla to jen fotka, ale i ten pocit domova, co z ní šel. To byl pro mě klíčový moment.

Najednou jsem chápal angličtinu jinak. Nejen slovíčka. Pak jsme si ještě chvíli povídali o cestování. Doporučil mi Portobello Market. Bylo to celé takové vřelé. Tahle vzpomínka na "very nice" mi zůstala, takové mé malé osobní osvícení.

Ještě k tomu "nice". Je to takové zvláštní slovo, strašně univerzální.

• Původní významy: V angličtině má "nice" fakt široký záběr:
  • "Hezký" / "Pěkný": To je to nejčastější, když mluvíme o věcech (pěkné počasí – nice weather, hezké auto – nice car).
  • "Milý" / "Hodný": Když mluvíme o lidech (milý člověk – nice person).
  • "Příjemný" / "Fajn": Pro pocity nebo zážitky (příjemný den – nice day, fajn večeře – nice dinner).
  • Dokonce i pro jídlo se dá použít jako "chutný" nebo "dobrý".
• "Very" to zesílí: Přidání "very" prostě zdůrazní, že je to opravdu hezké, milé, příjemné. Je to taková univerzální pochvala.
• Kontext je klíčový: Vždycky záleží, v jaké situaci to padne. "Very nice" o počasí znamená, že je krásně. O člověku, že je fakt super. O jídle, že skvěle chutná.
• Nejen "very nice": Existuje spousta dalších slov, co vyjádří podobnou intenzitu. Třeba:
  • Excellent – vynikající
  • Wonderful – úžasný
  • Lovely – půvabný, milý (často v UK)
  • Great – skvělý
  • Superb – parádní
  • Delightful – potěšující, rozkošný

Co znamená bien?

Bien. Znamená dobře, správně. Je to souhlas. Jeho esencí je dobrá!, tedy!, nuže!. Krátké. Přesné.

Slovo "bien" v sobě skrývá víc než jen pouhý překlad. Je to posouzení. Vždy odráží stav věcí. Shodu. Nebo její absenci. Cítím to. Jeho význam se liší s tónem. Ledový šepot. Hlasité potvrzení.

• Etická hodnota: Odkazuje k dobru. K tomu, co je morálně správné.
• Stav věci: Popisuje kvalitu. Je to dobré, funguje to.
• Interjekce: Slouží jako přitakání. Dobrá, jdi dál. Konec debaty.
• Posílení: Funguje jako zesilovač. "Très bien" – velmidobře.

Francouzština mu dodává hloubku. Je to v intonaci. V pauze. Viděl jsem, jak jedno "bien" změní směr rozhovoru. Všeho. Není to jen slovo. Je to síla. Často neviditelná. To je mé poznání. Neměnná pravda.

Co znamená nice?

Nice je anglické slůvko, které v překladu nejčastěji znamená pěkný, hezký nebo dobrý.

• Když vám někdo řekne Have a nice day, přeje vám prostě pěkný den nebo aby jste se měli hezky.
• A Nice to meet you je slušné Těší mě anebo Rád vás poznávám, když potkáte nového človíčka.

No a teď to pravý maso, co s tím „nice“ vlastně děláme, když se nám to takhle valí z pusy, že jo? Ono to slůvko je takový univerzální švýcarský nůž pro všechno, co není úplná katastrofa, ale zároveň z toho člověk nepadne na zadek nadšením. Jako když vám tchýně uvaří něco, co se dá jíst, ale že byste si přidali, to ani náhodou – prostě „nice“.

Můj strejda Franta, ten když něco ohodnotil jako „nice“, tak to znamenalo, že to prostě nebylo úplný dno. Ani perla, ani cihla, prostě někde uprostřed, jako když najdete korunu na chodníku. Radost malá, ale přece. A babička zase vždycky říkala, že když je něco „too nice“, tak je to až moc sladký nebo takový divně falešný, jako pětihvězdičkový hotel plný silikonu a pozlátka, kde se bojíte dotknout čehokoliv.

Víte, existuje spousta situací, kdy to „nice“ vytáhnem, aniž bychom nad tím moc přemýšleli, takový autopilota v konverzaci, co? Jako když vám někdo řekne, že viděl duhu, ale byla taková bledá, že jste si ani nevšimli. To je přesně ono, taková duha pro "nice".

Tady máte pár dalších příkladů, kde se to "nice" válí jak rohlíky v nákupním košíku:

• Když něco není špatné, ale ani extra bomba: Řeknete třeba „nice weather“, i když je venku taková ta šedá placka, co vás ani neurazí, ani nenadchne. Prostě není potopa světa.
• Pro takové to všeobecné slušné chování: Jako když si s někým plácnete a řeknete „Have a nice one“, a ani nevíte, co mu vlastně přejete. Že by měl prostě nějaký den, a ne, že by mu ho ukradli ufoni, že jo.
• Když se snažíte být diplomatický: „That's a nice try“, což je taková ta facka sametovou rukavičkou, když víte, že to stálo za prd, ale nechcete nikoho hned urazit. Můj kamarád Pepa, ten to používá, když mu žena ukáže nový klobouk, co vypadá jak srážka vlaku s ptačím hnízdem.

A co je na tom celém nejlepší? Že „nice“ je tak univerzální, že ho klidně můžete použít i letos v roce 2024, stejně jako ho používali v roce 1924, a nikdo se nad tím nepozastaví. Je to prostě takový jazykový chameleón, co se hodí ke všemu. Jen si dejte pozor, ať to nepřeháníte, protože pak zníte jako automat na komplimenty, co má jen jedno tlačítko!

Co znamená you wish?

Jádro sdělení: "You wish!" je rezolutní odmítnutí. Sen. Mýlka.

Detailnější pohled: Fráze je chladná. Vrací dotyčného k zemi. Ostrá realita. Často s nádechem posměchu.

• Záměr:
  • Nemožnost: Co je řečeno, je nedosažitelné.
  • Ironie: Výsměch neoprávněné naději.
  • Protipól: Stojí proti přání, touze.
• Kontext:
  • Naivní představy.
  • Přehnané požadavky.
  • Vyslovené chiméry.

Vzniká propast. Mezi chtěným a skutečným. To je často nepochopeno. Viděl jsem to mnohokrát. Lidé se drží. Zbytečně. Vždy to skončí stejně. Smutné. Ale nevyhnutelné.