Z jakého masa se dělá pravý uherák?

9 měsíců před 29 zobrazení

Pravý uherák se vyrábí z libového vepřového masa maďarských plemen mangalica, konkrétně z bagounů. Do směsi se přidává i uzená slanina. Ačkoli se traduje, že se do něj dříve přidávalo oslí maso, jde pouze o legendu. V současnosti se uherák plní výhradně do umělých střev.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Z jakého masa se vyrábí tradiční uherák? Jaké maso použít?

Hmm, uherák… To je zajímavé. Vždycky jsem si myslela, že je to jenom z vepřového. Ale prý i z oslího masa? To jsem slyšela snad jen v nějakém filmu.

Libové vepřové, to jo. Vzpomínám si na babičku, 17. května 2018, jak dělala ten nejlepší uherák. Bylo to v její chalupě na Vysočině, za 150 Kč kilo. Ale to bylo z obyčejných prasátek, ne z těch maďarských mangalic.

A ta slanina… uu, ta je důležitá! Dodá tomu kouzlo. Umělá střeva? To mi přijde takové… moderní. Ale asi to bude praktičtější.

Osli? To fakt nevěřím. To je nějaká pověst, legenda. Asi se to tak vypráví, aby to znělo zajímavěji. Ale já si myslím, že to je jen vepřové a slanina. Nic víc.

Z jakého masa se dělá pršut?

Pršut, ta slast na jazyku, je výhradně z vepřového. Žádné kuře ani hovězí se do něj neplete.

Sůl je základ. Maso se v ní doslova koupe, klidně i měsíc. Někdy s kořením.
Čas je mistr. Pak přijde na řadu sušení – měsíce, roky... jako víno!
Italské prosciutto? Od slova perexsuctum – „důkladně vysušený“. Tady se historie potkává s gastronomií. Hezké, že?

O sušení a filozofii: Víte, ono to sušení, to je vlastně takový dialog s časem. Jako když sochař ubírá kámen, aby odhalil skrytou krásu. Jen tady je sochařem čas a jeho nástrojem vítr. A výsledek? No, to je pršut.

Koření (ne)hraje roli: Někdo přísahá na bylinky, jiný jen na sůl. A víte co? Obojí funguje. Každý pršut je tak trochu jiný, unikátní. Jako my.

Bonus navíc (pro fajnšmekry):

Pršut a geografie: Chorvatský pršut je jiný než italský. A to díky podnebí a vzduchu. Lokální terroir, chápete?
Výživa: Co se týče výživy, pršut je dobrý zdroj bílkovin. Ale pozor na sůl! Všeho s mírou, jak říkali už staří Řekové.
Servírování: Nejlepší je tenoučký plátek s kapkou olivového oleje. Minimalismus v gastronomii.

Odpověď na otázku: Pršut je z vepřového masa.

Na co se hodí hovězí rostena?

Roštěnka? Hm, co s ní...

Minutky? Jo, to zní dobře. Rychlovka.
Péct v celku? To už je fuška.
Závitky? Mám na ně vůbec trpělivost? Nejspíš ne.

Doplňující info (nebo spíš chaos):

Minutková úprava: Steak. Jasný, klasika. Ale jakej? Flank? Ribeye? Která část roštěnky je vlastně nejlepší na steak?
Pečení v celku: V neděli, když mám čas... možná. Potřebuju ale dobrej recept a hlídat to. Nechci, aby to bylo suchý!
Závitky: Mám recept od babičky, ale nikdy se mi nepovedly tak jako jí. Možná zkusit něco novýho?
A co takhle roštěnku nasekat a udělat z ní burger? To by mohlo bejt zajímavý! Potřebuju mlýnek na maso. Nebo ne?

Jak uvařit dobrou rýži?

Rýže! Hmm, jak na to? Vždycky mi to nějak blbne. 2:1 voda k rýži? To je fakt? Já dávám spíš od oka, no. Ale pak je buď moc suchá, nebo rozvařená kaše. Katastrofa! Potřebuju si to zapsat pořádně.

Hrnec. Jasně, hrnec.
Rýže do hrnce. Kolik? To je otázka milionů dolarů! Asi jeden hrnek. Nebo dva? Závisí na hladově.
Voda... dva hrnky na jeden hrnek rýže. Takže, dva hrnky. Dva! Zapamatovat!
Sůl. Trocha soli. To je jasný. Ale kolik? Špetka? Špetku, Jo.
Vařit. A pak co? Vařit. A pak? Ztlumit oheň. To je důležitý! 18-20 minut. To jsem si říkal, že je to moc krátce, nebo naopak moc dlouho. 20 minut. Takhle to zkusím.

Letos jsem zkoušel i rýži v parním hrnci. Výborná! Uvařená k dokonalosti. Už nikdy jinak. Ale tohle je o vodě.

Klíčové body:

Poměr 2:1 (voda:rýže)
Ztlumit oheň po zavaření
20 minut vařit

2023: Upraveno na 20 minut. Předtím mi to přišlo kratší. Ale letos, 20 minut. Dokonalost. Ale parní hrnec je lepší. Ten je nejlepší! To by se mělo napsat. Parní hrnec = nejlepší rýže. To je fakt. Moje babička vždycky vařila v parním hrnci. A měla pravdu. Parní hrnec. Je to nejlepší způsob. Na to nezapomenout.