Na co má právo družka?

5 zobrazení

Družka má právo na svůj osobní majetek, nabytý před i během vztahu. Společně pořízený majetek, jako nemovitost či automobil, je spoluvlastnictvím. Podíly na společném majetku se řídí buď dohodou partnerů, nebo v jejím případě zákonem předpokládá rovný podíl pro oba.

Návrh 0 líbí se

Na co má právo družka? Práva a povinnosti v nemanželském soužití

Otázka práv družky, tedy ženy žijící s partnerem mimo manželství, je v České republice často opomíjená a svázaná s mnoha mýty. Na rozdíl od manželství, kde práva a povinnosti upravuje zákon o rodině, je u družek situace komplikovanější a závisí primárně na dohodách a případném soudu. Přesto existují základní práva, která družka bezpodmínečně má.

Osobní majetek – nedotknutelný základ:

Družka má absolutní právo na veškerý svůj osobní majetek, ať už jej nabyla před začátkem vztahu, nebo během něj. Jedná se o majetek, který je jasně identifikovatelný jako její vlastní, například šperky, oblečení, osobní úspory na účtech vedených na její jméno, dědictví apod. Nikdo, ani partner, nemůže tento majetek bez jejího souhlasu užívat, nakládat s ním nebo si jej nárokovat. Důležité je prokazatelně dokladovat vlastnictví (kupní smlouvy, darovací smlouvy apod.).

Společný majetek – otázka podílu:

Situace se komplikuje u společného majetku, tedy majetku pořízeného během vztahu, například nemovitostí, automobilů, společné domácnosti. Na rozdíl od manželství, kde se předpokládá automatické společné jmění manželů, u družek existuje společné vlastnictví pouze tehdy, pokud si jej výslovně sjednaly dohodou (např. písemnou smlouvou). Pokud taková dohoda neexistuje, upravuje se vlastnictví dle občanského zákoníku.

V případě absence dohody se majetek, pořízený za dobu trvání vztahu, posuzuje individuálně. Důležitým faktorem je, kdo majetek financoval a kdo se o něj staral. Soud může při sporu o podíl na společném majetku posuzovat různé aspekty, jako je výše finančních příspěvků obou partnerů, výše vynaložených prostředků na údržbu a opravy, či příspěvek družky v domácnosti. V ideálním případě se však partneři dohodnou na podílu sami, ideálně písemně. Bez dohody se soud řídí pravidlem spravedlivého podílu, který nemusí být nutně rovný 50:50.

Další důležitá práva:

  • Právo na vyživovací povinnost: Pokud je družka z objektivních důvodů (nemoc, péče o dítě, …) odkázána na podporu partnera, může se domáhat vyživovací povinnosti, která se však řídí specifickými podmínkami a je často složitější vymoci než v případě manželství.
  • Právo na dědictví: Družka nemá automatické právo na dědictví po partnerovi, pokud není uvedena v závěti. Její právo na dědictví závisí výhradně na vůli zůstavitele.
  • Právo na ochranu před domácím násilím: Družka má stejné právo na ochranu před domácím násilím jako manželka. Může se obrátit na policii a soud, aby získala ochranné opatření.

Závěr:

Práva družky nejsou automatická a jsou méně chráněna než práva manželky. Preventivní dohoda o majetku a záležitostech souvisejících se vztahem je proto nezbytná. V případě sporů se doporučuje vyhledat právní pomoc, aby si družka ochránila své práva a zajistila spravedlivé řešení. Nejasnosti a nepřesnosti mohou vést k komplikovaným a nákladným soudním sporům.