Kdo platí odvody při nemocenské?

Kdo platí odvody při nemocenské? Stát jako plátce pojištění

Při pracovní neschopnosti je klíčové vědět, kdo platí odvody při nemocenské, abyste předešli nečekaným dluhům na pojistném. Správné pochopení povinností vůči institucím chrání vaše finance před sankcemi. Seznamte se s pravidly registrace státního pojištěnce, abyste nemuseli hradit penále.

Kdo platí odvody při nemocenské a jak se mění vaše povinnosti?

Během vaší nemocenské se z vyplácené náhrady mzdy ani z nemocenských dávek neodvádí žádné sociální ani zdravotní pojištění. A daní se nemocenská? Nikoliv, tyto příjmy se nedaní. Zatímco z peněz, které dostáváte, se nic nestrhává, situace ohledně vašich pravidelných povinných odvodů se liší podle toho, zda jste zaměstnanec, nebo podnikatel. Pro obě skupiny platí zcela odlišná pravidla a povinnosti.

Při vstupu do pracovní neschopnosti se lidé často děsí, že jim stát pošle méně peněz a z nich ještě budou muset doplácet tisíce korun na pojistném. Není tomu tak. Systém je nastaven tak, aby nemocného člověka finančně zcela nezlikvidoval. Přesto existuje jeden zásadní zádrhel, na kterém ročně ztroskotají stovky lidí a kvůli kterému jim pojišťovny vyměřují zbytečné penále. K tomu se ale dostaneme podrobněji v části o zdravotním pojištění.

Zaměstnanci a odvody z nemocenské: Kdy platí zaměstnavatel a kdy stát?

Pokud jste zaměstnaní na klasickou pracovní smlouvu, odvody z nemocenské zaměstnanec vůbec neřeší, protože většinu administrativy za vás vyřídí mzdová účtárna. Prvních 14 dní vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za neodpracované pracovní dny, ze které se sociální ani zdravotní pojištění neodvádí.^[1] Od 15. dne dál dostáváte nemocenské dávky od státu prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení a ani z nich se žádné odvody neplatí.

Možná vás ale zajímá, kdo platí odvody při nemocenské. Zdravotní pojištění za vás po celou dobu nemoci platí stát, protože se stáváte takzvaným státním pojištěncem. Sociální pojištění se během nemoci platit nemusí vůbec. Přesto se vám tato doba započítává do důchodu jako takzvaná náhradní doba pojištění, takže o odpracované roky nepřicházíte. Vše probíhá automaticky, pokud váš zaměstnavatel plní své zákonné povinnosti.

Sám jsem před lety zažil situaci, kdy jsem jako řadový zaměstnanec skončil na měsíc v nemocnici se zlomenou nohou a hned první dny proležel v horečkách a s mobilem v ruce, protože jsem hystericky zjišťoval, jestli musím někam posílat peníze. Moje tehdejší mzdová účetní mě naštěstí rychle uklidnila. Všechno běželo samo. Stačilo jen dodat neschopenku. Pokud pracujete na běžný hlavní pracovní poměr, můžete veškerý stres z odvodů hodit za hlavu a soustředit se na léčbu.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a placení záloh při neschopence

Pro podnikatele platí úplně jiná pravidla, protože prvních 14 dní nedostávají od nikoho nic a celou situaci si musí finančně pokrýt sami. Od 15. dne mají nárok na nemocenskou pouze tehdy, pokud si dobrovolně platili nemocenské pojištění. To je obrovský rozdíl oproti zaměstnancům, u kterých je toto pojištění povinnou součástí sociálního pojištění. Mnoho živnostníků si nemocenské pojištění neplatí, což se jim v případě vážného úrazu stává osudným.

Pokud jde o placení záloh osvč při neschopence, platí, že pokud marodíte celý kalendářní měsíc, nemusíte za tento měsíc platit minimální zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Výjimkou je situace, kdy vaše neschopenka trvá jen část měsíce. Tehdy musíte zálohu zaplatit v plné výši a k úpravě dojde až při ročním zúčtování. V přehledu za daný rok se vám o tyto dny sníží vyměřovací základ. Pokud jste si nemocenské pojištění platili dobrovolně, po dobu pobírání dávek z něj máte vyloučenou povinnost platby a pojištění v daném měsíci neplatíte.

Zde však narážíme na tvrdou realitu, kterou řada OSVČ ignoruje. Pokud stůňete a čerpáte nemocenské dávky, nesmíte během této doby osobně vykonávat svou podnikatelskou činnost. Zákaz platí absolutně. Pokud vás kontrola z České správy sociálního zabezpečení přichytí, jak s neschopenkou sedíte v dílně nebo posíláte faktury klientům, o dávky okamžitě přijdete a hrozí vám vysoké pokuty. Podnikání zkrátka musí počkat, nebo ho musí vykonávat vaši zaměstnanci či spolupracující osoby.

Pozor na skrytý zádrhel: Kdy musíte neschopenku oznámit pojišťovně sami?

Teď se podíváme na ten slibovaný zásadní problém, který lidem motá hlavu. Většina lidí žije v domnění, že když lékař vystaví e-neschopenku, stát o všem ví a vše se vyřeší samo. U zaměstnanců to platí. U specifických skupin lidí, jako jsou osoby pracující na dohody, nezaměstnaní v ochranné lhůtě nebo lidé po skončení zaměstnání, tomu tak ale vůbec není. Pokud patříte do této škatulky, musíte přechod do kategorie státního pojištěnce oznámit své zdravotní pojišťovně sami a doložit ho potvrzením o neschopnosti.

Na splnění této oznamovací povinnosti máte ze zákona pouhých 8 dní od začátku nemoci.^[2] Pokud to nestihnete, pojišťovna vás bude dál vést jako osobu bez zdanitelných příjmů nebo jako běžné OSVČ a začne vám naskakovat dluh na pojistném včetně penále. Skutečně se nevyplácí spoléhat na to, že systém je digitální a propojený. Raději pojišťovně napište přes datovou schránku nebo zavolejte na infolinku a ověřte si, zda vás jako státního pojištěnce správně evidují.

Porovnání povinností OSVČ při neschopence trvající část měsíce vs. celý měsíc

Neschopenka trvá pouze ČÁST měsíce

• Zakázán pouze po dobu trvání neschopenky, ve zbytku měsíce můžete normálně podnikat
• Musíte zaplatit měsíční zálohu v plné výši, dny nemoci se zohlední až v ročním přehledu
• Povinnost zaplatit zálohu trvá, v ročním přehledu se o tyto dny sníží vyměřovací základ

Neschopenka trvá CELÝ kalendářní měsíc

• Absolutní zákaz osobního výkonu podnikání po celých 30 až 31 dní
• Měsíční zálohu za tento konkrétní měsíc vůbec neplatíte
• Nemáte povinnost platit zálohu na důchodové pojištění za tento měsíc

Příběh řemeslníka Tomáše: Když neschopenka zastaví práci i účty

Tomáš, sedmatřicetiletý truhlář z Brna, pracoval jako OSVČ a zlomil si ruku při montáži kuchyně. Nemocenské pojištění si dobrovolně neplatil, takže věděl, že od státu nedostane ani korunu. Navíc ho hned první dny paralyzovala obava z toho, že bude muset z úspor dál platit povinné měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, i když nevydělá vůbec nic.

Jeho první krok byl špatný. Rozhodl se, že neschopenku oficiálně nenahlásí a pokusí se zakázky aspoň částečně dokončit levou rukou s pomocí kamaráda. Výsledkem byl zpackaný stůl, nespokojený zákazník a obrovský stres z toho, že se zranění kvůli namáhání nehojí a ruka začíná otékat.

Po dvou týdnech trápení Tomáš pochopil, že tudy cesta nevede. Zašel za svým lékařem, nechal si zpětně vystavit neschopenku a kompletně zastavil veškerou osobní práci v dílně. Jelikož jeho léčení nakonec trvalo dva celé kalendářní měsíce, jeho účetní mu vysvětlila, že za tyto měsíce nemusí posílat na účty institucí žádné zálohy.

Tomáš sice přišel o dva měsíce zisků, ale díky nulovým zálohám ušetřil na výdajích přes 15000 korun. Ruka se mu úspěšně zahojila a Tomáš se naučil, že zdraví má přednost před porušováním zákazů práce v neschopnosti.