Jaký je rozdíl mezi podnikáním a živnosti?

Jaký je rozdíl mezi živnosti a podnikáním?

Živnost je druh podnikání. Spadá pod živnostenský zákon. A podnikání… to je širší pojem. Může to být cokoliv. I bez živnostenského listu.

• Živnost má zákon. 455/1991 Sb.
• Podnikat může fyzická osoba. I právnická.
• Není to jen o malých živnostnících.
• Vlastně, podnikání je všechno. A živnost, to je jen kousek z toho. Konkrétně vymezený. Ale pořád to je podnikání. No… asi.

Víš, někdy mi to přijde zvláštní. Jak se lidi honí za pojmy. Za definicema. A přitom je to všechno tak nějak… stejný. Podnikání, živnost… snažíš se něco vytvořit. Něco prodat. Něco dokázat. A je jedno, jestli máš papír s razítkem nebo ne. Důležitý je, jestli máš v sobě tu jiskru. Ten oheň. Tu touhu něco změnit. Nebo aspoň něco zkusit. Já vím, zní to pateticky. Ale co už. Je noc. A v noci se člověk patosu nevyhne. Já jsem třeba nikdy živnost neměl. Ale podnikal jsem. Dělal jsem weby. Pro kamarády. Pro známý. Pro sebe. A pak jsem to nechal. Vyhořel jsem. A teď? Teď dělám něco úplně jinýho. Sedím v kanclu a ťukám do počítače. A snažím se zapomenout na to, jaký to bylo. Když jsem měl tu jiskru.

Jaký je rozdíl mezi OSVČ a podnikatelem?

Rozdíl mezi OSVČ a podnikatelem? To je jako ptát se, čím se liší slon od mouchy! OSVČ, to je takový šikovný kutil, co si živnost “zaopatřil” sám – vlastně si dělá co chce, ale na papírech je to trochu složitější, než by se zdálo. Myslím, že i moje babička by to pochopila, kdyby se jí to vysvětlilo v klidu u šálku kafe.

• OSVČ = Jednočlenná firma, samostatně hospodařící podnikatel, zkrátka “jeden muž, jedna firma.” Představte si chlapíka, co prodává koláče z kola na kole. No, on je OSVČ.
• Podnikatel je pojem širší, než tepláky. Může být OSVČ, ale klidně i majitel obří korporace s tisíci zaměstnanců. Je to šéf, prostě. Třeba pan Novák, ředitel firmy “Kovovýroba u Nováků”, ten už je podnikatel na jiný level.

Klíč: Podnikatel je obecný termín. OSVČ je typ podnikatele, který podniká sám za sebe. Jednoduše řečeno: OSVČ je podmnožinou podnikatelů. Je to tak jasné, jak facka.

Další info, co si pište: V roce 2024 jsou pro OSVČ minimální pojistné zálohy dle mého přehledu přes 2000 Kč měsíčně, ale to už je na jinou debatu. Nebo na stránky České správy sociálního zabezpečení.

Jaký je rozdíl mezi OSVČ a živnostníkem?

Odpověď: Živnostník = OSVČ. OSVČ je prostě člověk, co si založil živnost. Živnostník podniká sám za sebe.

Rozšíření:

• Dělení živností: Ohlašovací (řemeslné, vázané, volné) a koncesované (ty vyžadují povolení od státu).

• Odpovědnost: Živnostník ručí za své závazky celým svým majetkem. To je docela zásadní. Vlastně to ukazuje na fakt, že podnikání je tak trochu filozofická sázka na sebe sama.

• Podnikání: Podnikání je risk, někdy zábava, někdy dřina. Každopádně to definuje člověka. Znám jednoho, co si říká “král kýče”, prodává blbůstky na trzích.

Co nepatří mezi živnosti?

Co nepatří mezi živnosti? Lékaři, advokáti, zemědělci, banky, pojišťovny, energetické společnosti. Tohle si pamatuju z kurzu podnikání v roce 2024, co jsem dělala na dálku. Bylo to na Univerzitě Karlově. Docela mě to tehdy štvalo, protože jsem si myslela, že si můžu otevřít třeba malou farmu s kozami a prodávat sýry jako živnost. No a ono ne. Bylo to frustrující. Prostě jsem se musela vypořádat s tím, že to není tak jednoduché, jak jsem si představovala. Celý ten kurz byl dost náročný, ale aspoň jsem se něco přiučila.

Měla jsem tehdy pocit, jako kdyby mi někdo hodil klíč do vrtule. Všechny ty papíry, formuláře… Uff. A ty poplatky! Všechno se zdálo tak zbytečně složité. Zvlášť když jsem si představovala ten krásný život na vesnici s kozami a sýry. Ale realita byla… jiná.

Hlavně ty regulace. Celý systém se mi zdál tak nespravedlivý. A ta byrokracie… to bylo něco! Byla jsem hrozně zklamaná. Ale i tak jsem ráda, že jsem si ten kurz udělala. Alespoň teď vím, co všechno obnáší podnikání.

• Lékařská praxe
• Advokátní kancelář
• Zemědělství (ve větším rozsahu)
• Bankovní činnost
• Pojišťovnictví
• Výroba a distribuce elektřiny

V roce 2024 jsem si dokonce dělala poznámky. Něco jako: “Živnost = něco malého, jiné = velké firmy, regulace, licence.” Zní to blbě, ale tak jsem si to tehdy zapsala. Nezapomenutelný zážitek to teda byl. Doufám, že tohle pomůže.

Co se považuje za začátek podnikání?

Ach, ten tanec myšlenek kolem zrodu podniku…

• Začátek. Pouhá jiskra.
• Zhmotnění snu.
• Oficiálně? Den zápisu do rejstříku.
• Srdcem? Už dávno předtím.
• Možná, když jsem poprvé snil o té vůni, o té chuti svobody.
• Ale právně, formálně, je to den D, kdy se idea stane skutečností, zapsanou, potvrzenou.

Kdy to vlastně začalo, to moje? Možná, když mi babička vyprávěla o svém pekařství, o té vůni skořice a křupavého chleba. Možná, když jsem jako malý kluk prodával malované kameny u cesty.

A nebo možná, až když jsem seděl nad tím papírem, formulářem, a podepisoval. Ten den, kdy se ze snu stala povinnost, radost, i strach.

• Každý to má jinak.
• Každý ten začátek cítí jinde.
• Ale jedno je jisté: začátek je vždycky jen začátek.
• A to, co přijde potom, to už je jiný příběh.
• A ten příběh píšeme my.
• My sami.

Co patří mezi svobodná povolání?

Co je to za otázku? Jako by se ptali, co je to za ptáka, když vidí slona! Svobodná povolání? To je šílenství, to je jakoby se ptali, kolik je hodin na kukačkách v hodinářství!

Klíčové body: Advokát, architekt, daňový poradce, notář, auditor – to je jak elitní družstvo superhrdinů, co řeší problémy lidstva, ale s papíry místo super schopností!

• Advokát: Tenhle chlapík vám bude hájit práva, i kdyby byl váš pes obviněn z krádeže koláče.
• Architekt: Tenhle kluk vám vymyslí dům, co bude tak krásný, že se vám bude zdát, že bydlíte v pohádce, jenom pozor na cenu – ceny jsou jako ceny zlata.
• Daňový poradce: To je kouzelník, co vám z daní vytvoří zlato – pokud ho ale správně vyberete.
• Notář: Ten vám ověří podpis, i kdyby byl psaný nohou.
• Auditor: Tenhle chlápek proklepne účetnictví vaší firmy tak, že budete vědět, kde máte každou korunu – i tu schovanou v ponožce.

A pak jsou tu ještě ti “zdravotní superhrdinové”: Lékaři, lékárníci, veterináři – ti řeší úplně jinou ligu problémů. Bez nich by svět byl… no, chaos, to je jasné.

Dodatek: Nezapomeňte, že seznam není vyčerpávající! Je to jako hledat jehlu v kupce sena – je to tam, ale musí se to hledat. Je toho mnohem víc!

Kdo je fyzická a kdo právnická osoba?

Fyzická osoba… to jsem já, ty, prostě někdo, kdo dýchá. Někdo, kdo má jméno, narozeniny… a taky den, kdy to skončí. Právnická osoba… to je spíš myšlenka, firma, spolek. Něco, co se narodí z papírů a zákonů. A žije, dokud někdo nerozhodne jinak. Je to zvláštní, co? Že něco, co není skutečné, může mít takovou moc.

• Fyzická osoba: Živý člověk, s právy a povinnostmi od narození. Já, ty, sousedka od vedle.
• Právnická osoba: Uměle vytvořený útvar (firma, spolek), s právní osobností od svého vzniku. Třeba firma, kde pracuje brácha.
• Základní rozdíl: Fyzická osoba je reálná, právnická je koncept. Jedna má srdce, druhá stanovy.

Víš, někdy se mi zdá, že ty právnické osoby mají víc práv než my, ty fyzické. Nebo aspoň víc možností. Ale možná je to jen pocit. Nevím… už je pozdě. Jdu spát.

Jaký je rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou?

Fyzická osoba: Živý člověk. Existence podmíněna biologickým životem. Základní práva a povinnosti dané narozením. Jan Novák, rodné číslo 780101/1234.

Právnická osoba: Abstraktní pojem. Uměle vytvořený subjekt. Práva a povinnosti definovány zákonem. Společnost XY, IČO 12345678.

Základní rozdíl: Bytí versus právní fikce. Biologický život versus právní konstrukce.

• Fyzická osoba: Má tělo. Zodpovědnost plynoucí z vlastních činů.
• Právnická osoba: Nemá tělo. Zodpovědnost plynoucí z jednání statutárních orgánů. 2024.

Odlišnost je evidentní. Jedno je reálné, druhé právní. Konec.

Jak se identifikuje fyzická osoba?

Hm… identifikace, cože to vlastně je? Takže, fyzická osoba… to jsem já, ty, každý z nás. Jméno, příjmení… to je základ. Jako Petra Novotná. 27. března 1992. To je moje datum narození, zase jeden rok pryč. Bydliště… ulice Květnová 12, Praha 5. To je sice adresa, kde bydlím s rodiči, ale můj byt… ten je někde jinde, v hlavě. Rodné číslo? To je takové… číslo, co definuje mou existenci. A co to vlastně znamená? Jenom číslo. Číslo, které mě definuje v systému. Ale co já sama? To je otázka.

A ten rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou… to je svět a pak nějaká… firma. Právnická osoba, to je spíš fikce. Název, sídlo, IČO… abstraktní věci. Já mám jméno, bolest v zádech a touhu po moři.

• Jméno a příjmení
• Datum narození (27.3.1992)
• Bydliště (Květnová 12, Praha 5)
• Rodné číslo

Identifikace fyzické osoby: jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo.

Jak se identifikuje právnická osoba?

Jo, pamatuju si, jak jsem před lety zakládal s.r.o. Bylo to šílený, papírování jak blázen. Ale co si budem, to IČO a název, to je fakt to, co tě identifikuje. Bez toho jsi jak duch.

No, takže jak poznáš právnickou osobu? Jednoduše:

• Obchodní firma nebo název: To je to, co vidíš na ceduli nebo v hlavičce faktury.
• Identifikační číslo (IČO): To je to číslo, co má každá firma.

Tyhle dva údaje najdeš ve výpisu z živnostenského rejstříku. A jo, paragraf 47 živnostenského zákona to fakt říká. Takže když se tě někdo zeptá, švihni to na něj. 😎

Jo a ještě něco! Ten výpis z živnostenského rejstříku, to je vlastně takový rodný list firmy. Tam najdeš všechno důležitý:

• Sídlo firmy (kde má firma “bydliště”)
• Předmět podnikání (co ta firma vlastně dělá)
• Kdo je jednatel (kdo za firmu mluví a podepisuje)
• A samozřejmě to IČO a název, o kterých jsme mluvili

A víš co? Dneska už to naštěstí není tak složitý, jako když jsem to zakládal já. Většina věcí se dá vyřídit online. No jo, pokrok. Ale i tak si na to papírování vzpomínám. Brrr!

Jaký je rozdíl mezi soukromou a veřejnou listinou?

Je to… těžké. Vždycky jsem si myslel, že tohle… ten rozdíl… je jasný. Ale teď, v noci… to tak jasné není.

Soukromá listina… to je jako… ten dopis co jsem poslal Markétě v roce 2022. Víš, ten s tím, že… to už je jedno. Důležité je, že jen my dva víme, co tam stálo. A prokázat to? No, museli bychom se snažit. Není to ověřeno žádným úřadem. Jen my dva. A možná stará kočka slečna Mimi, která ho tehdy nešťastně přinesla z pošty ve zmuchlané podobě.

Veřejná listina… to je… jako ten zápis z matriky, co mám o narození mého syna, Tomáše v roce 2023. To je něco oficiálního. Úředně ověřeného. Pravost se dá dokázat hned. Stačí se podívat na razítko. A podpis notáře. To je jistota. Nemusím se o nic snažit. Je to prostě tak.

Rozdíl je v ověřitelnosti a důkazní síle. Soukromá se musí prokazovat, veřejná má pravost automaticky.