Kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání?

Kdy už je pozdě na dodatečné daňové přiznání?

Dodatečné daňové přiznání je užitečným nástrojem pro korekci chyby v původním daňovém přiznání. Existují však situace, kdy už ho podat nelze, ať už je chyba v původním přiznání jakkoliv závažná. Tato omezení upravuje § 141 odst. 3 daňového řádu.

Konkrétně se jedná o případy, kdy:

1. Bylo vydáno konečné daňové rozhodnutí na základě srovnání daně:

Srovnání daně znamená, že správce daně porovnal daň, kterou jste uvedli v daňovém přiznání, s daní, kterou jste měli skutečně zaplatit. Pokud dojde na základě tohoto porovnání k doměření daně, je vydáno konečné daňové rozhodnutí. V takovém případě již nelze podat dodatečné daňové přiznání, a to ani v případě, že byste později zjistili další chyby v původním přiznání.

2. Bylo vydáno konečné daňové rozhodnutí s využitím daňových pomůcek:

Daňové pomůcky slouží správci daně k určení daně v případě, že daňový subjekt nepodá daňové přiznání, nebo pokud jsou pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených. Pokud je daň stanovena pomocí daňové pomůcky a je vydáno konečné daňové rozhodnutí, nelze podat dodatečné daňové přiznání.

Důležité: V obou výše uvedených případech je cesta k opravě daňové povinnosti uzavřena podáním dodatečného daňového přiznání. Jedinou možností, jak se bránit proti nesprávnému určení daně, je v takovém případě odvolání proti daňovému rozhodnutí ve stanovené lhůtě.

Závěr:

Dodatečné daňové přiznání je užitečným nástrojem, ale má svá omezení. Je proto důležité znát zákonné lhůty a podmínky pro jeho podání a včas reagovat na případné nesrovnalosti v daňovém řízení.