Jaký sklon má černá sjezdovka?

130 zobrazení
Sklon černé sjezdovky se značně liší. Upravené černé sjezdovky mají obvykle sklon 60 %, výjimečně až 70 %. Existují však i extrémnější případy, jako například "Hara-Kiri" v Mayrhofenu s neuvěřitelným sklonem 78 %. Charakteristika černé sjezdovky tak závisí nejen na strmosti, ale i na terénu – od upravovaných svahů po náročné boule.
Komentář 0 líbí se mi

Jaký sklon má černá sjezdovka? Jaké je její stoupání?

No jo, sklon černých sjezdovek… To je těžká otázka. Vždyť to záleží na tom, kde jedete, že?

Na jedné straně, třeba ty upravené, slalomové sjezdovky, ty mají kolem 60%, občas i 70%. Pamatuju si, jak jsem se na jedné takové v Krkonoších (2.2.2023, Špindlerův Mlýn, 1200Kč skipas) skoro zabil.

Ale pak jsou tyhle… jak to říct… přírodní, divoké sjezdovky. Tam je to všechno jinak. Tam to může být cokoliv.

V Rakousku, v Zillertalu, je slavná Hara-Kiri. To je mazec. 78% sklon. Brrr. To jsem viděl na fotkách, ale jet tam… to bych asi nechtěl.

Myslím, že obecně těžko říct přesný sklon. Jednoduše to kolísá, od mírnějších až po tyhle šílené. Záleží fakt jen na konkrétní sjezdovce.

Co znamenají barvy sjezdovek?

Takže, barvy sjezdovek? No jasně, to je jak semafor pro lyžaře!

  • Zelená (nebo žlutá, u nás taková lidová tvořivost): To je taková ta louka se sněhem, ideální pro ty, co mají lyže poprvé na nohou a spíš se válí, než lyžují. Taková, že by to sjel i můj pes, kdyby uměl lyžovat, což neumí, protože je to pudl. A pudli a lyže, to nejde dohromady, to dá rozum.
  • Modrá: Trošku ostřejší louka, ale pořád pohoda jazz. Tady už se dá i trochu jet, ale žádný divočení, jo? Je to taková sjezdovka pro normální lidi, co se chtějí bavit, ne si zlámat kosti.
  • Červená: Tady už začíná sranda, teda pro někoho. Pro mě spíš nervy. Sjezdovka, kde už je potřeba umět aspoň trochu zatáčet a brzdit, jinak se člověk sveze až dolů na zadku. A to není elegantní, věřte mi.
  • Černá: Tak tady už se modlete! To je sjezdovka pro kamikadze, nebo pro ty, co mají v hlavě místo mozku sníh. Strmý jak zeď, zledovatělý jako peklo. Já tam jedu jenom, když mě někdo donutí pod pohrůžkou smrti. Anebo když mám moc svařáku.

Jo a mimochodem, barvy jsou mezinárodní, takže ať už jste v Krkonoších nebo v Alpách, platí to stejné. Tedy, pokud někdo nezapomněl vymalovat.

Kolik stupňů má černá sjezdovka?

Černá sjezdovka? Nejde o stupně, ale o peklo.

  • Sklon? Nad 40 % (cca 22 stupňů). To je teorie.
  • Realita? Úzká cesta, led, boule. To definuje černo.
  • Dvě sjezdovky, stejný sklon? Můžou být rozdílné. Sníh a úzkost rozhodujou.

Doplňující info:

  • Strmost: 40 % + je obecný základ pro černou. Ale není to dogma.
  • Úzkost: Zúžení trasy zvyšuje náročnost. Není prostor na chyby.
  • Led: Zrádný povrch. Vyžaduje precizní techniku.
  • Boule: Test rovnováhy a sil v nohách. Adrenalin.
  • Hodnocení: Subjektivní. Záleží na podmínkách a pocitu.

Jaké jsou druhy sjezdovek?

Sjezdovky? To je jak s vínem – čím strmější svah, tím "lepší" ročník!

  • Zelená: Zde se učí lyžovat i mé boty. Ve Francii je to sjezdovka pro ty, co hledají horizontální relax.
  • Modrá: Ideální pro rodinnou pohodu a ty, co si pamatují doby, kdy lyže byly delší než oni sami.
  • Červená: Už to začíná být zábava, i když občas se člověk cítí spíš jako ve videohře, kde sbírá body za přežití.

Když už jsme u toho:

  • Víte, že sjezdovky se liší i podle zemí? To je jak s jazyky – co je v Česku modrá, může být v Rakousku červená a ve Švýcarsku už jen pro sebevrahy.
  • Mám kamaráda, co si na černé sjezdovce zlomil hůlku. Říkal, že to byla jediná věc, kterou měl pod kontrolou. Haha.
  • Doporučuji: Před sjezdem si dejte grog. Neříkám, že budete lépe lyžovat, ale budete mít lepší pocit z pádu. (Neberte mě doslova!)
  • A pamatujte: Lyžování je jako život. Občas padáte, ale důležité je se zvednout a pokračovat. A nebo se válet ve sněhu a smát se. To taky funguje.

Jak se Oblect na sjezdovku?

Sakra, jak se obléct na sjezdovku? To je otázka! Mám pocit, že jsem to řešil minulý rok, ale už si nepamatuju. Ještěže mám tenhle deník.

No jo, vrstvení. Jasně, tři až čtyři vrstvy, to je to klíčové! A to merino, to je fakt pecka. Mám to v šuplíku, to teplé, tmavě šedé. Loni jsem v tom jezdil, super.

A co vrchní vrstva? Ne, počkej, spodní vrstva, merino triko s dlouhým rukávem, to už jsem psal. Pak něco lehce fleecového? Nebo rovnou bundu? Závisí na počasí, ty krávo.

Aha! A ty kalhoty! Nezapomenout na ty nepromokavé kalhoty! Tyhle mé staré, ty jsou už asi na vyhození, viděl jsem nějaké super na Alze, s membránou a tak...

  • Merino triko s dlouhým rukávem - základ.
  • Fleecová mikina - druhá vrstva, na prohřátí.
  • Nepromokavá bunda - třetí vrstva.
  • Nepořešitelný problém: teplé nepromokavé kalhoty.
  • Čepice, rukavice, šála - jasně!

Klíčové: Vrstvení! Merino! Nepromokavé kalhoty!

Ještě něco? Boty samozřejmě! A brýle! Sluneční brýle, ty jsou důležitější než si myslím. A lyžařská helma. Moje stará je už trochu ošoupaná, asi by chtěla novou. No nic, to už je na jindy. Hlavně se dobře obléct! To je priorita číslo jedna. Jinak se budu klepat zimou jako ratlík.

Kdo má přednost na sjezdovce?

Ten dole má přednost.

Jistota? Vyhni se mu.

Srážka. Následek ignorace.

  • Pravidlo: Před tebou. Ne za tebou.
  • Důvod: Viditelnost. On nevidí tebe.
  • Důsledek: Tvoje chyba. Vždy.
  • Alternativa: Brzdi.
  • Filozofie: Sebeovládání. V horách i v životě.

Vzdálenost je bezpečí. Přibliž se. Riskuj.

Pozor: Led. Nepromíjí.

V čem prát lyžařské oblečení?

Pamatuju si ten den, jako by to bylo včera. Byla zima 2023, prosinec. Prostě hrůza. Celý den jsem lyžovala v Krkonoších, na Černé hoře. Sněhu bylo po kotníky, ale ta zima! Večer jsem dorazila domů a moje lyžařská bunda – ta krásná, červená, za 8 tisíc – vypadala jak po explozi. Plno bláta, sněhu, a ještě nevím co všechno.

No a hned jsem řešila, jak ji vyprat. Našla jsem někde na netu, že obyčejný prací prášek stačí. Použila jsem Persil, co jsem měla doma. Tekutý by taky šel. Ale hlavně, žádná aviváž! To je svatokrádež! To by tu membránu úplně zničilo. Vím to, protože jsem si to někde přečetla. A to bych pak brečela, 8000 za odtokem.

Další věc, co jsem si musela pohlídat, byly speciální prostředky na nepromokavé oblečení. Myslím, že jsem viděla v Albertu nějaký. Ale tentokrát jsem šla na jistotu s tím Persilem.

Klíčové body:

  • Žádná aviváž! Poškozuje nepromokavou membránu.
  • Obyčejný prací prášek stačí. Persil, Ariel, cokoli.
  • Speciální prostředky na nepromokavé oblečení: existují, ale nejsou nutné.

A co se týče chlóru a odstraňovačů skvrn…na to jsem si ani netroufla pomyslet. To je na úplné zničení bundy. To radši vyperu dvakrát, než riskovat. Už se mi to stalo s jedněmi kalhotami. Byly v háji. Takže tohle je opravdu varování. To si pamatujte.