Jakou troubu na pečení chleba?

V čem nejlépe péct chleba?

Čím péct chleba?

Pekáč kov vs. keramika? Levný kov… ale keramika a kůrka! Keramika je asi lepší na kůrku.

• Kov: Nerez, plech – laciné. Rychle se zahřeje.
• Keramika: Izoluje teplo lépe. Křupavější kůrka?
• Pečící kámen: Profesionální chleba prej. Fakt to funguje?

Mám zkusit ten kámen. Anebo tu keramiku? Vlastně…jaká je vlastně moje oblíbená kůrka? Hm.

Proč nařezávat chleba?

Proč se ten chleba vlastně tak krájí? No, hele, není to jenom aby se ten bochník tvářil jak modelka po makeupu! Nařezání chleba před pečením má totiž grif!

• Uniká pára: Představ si to jako parní ventil u papiňáku, akorát v chlebu. Díky tomu se ti chleba neroztrhne jak starý fusekle.
• Kde prasknout?: Někdy se chleba rozhodne, že praskne zrovna tam, kde by ses styděl i před tchýní. Nařezáním mu ukážeš “tudy ne, příteli, tudy vede cesta”.
• Jak na to?: Ostrý nůž je tvůj kámoš. A klidně si vem žiletku, ať je to jak od profíka!
• Vlhkost: Děláš to proto, aby ten chleba byl tak akorát a nevypadal jak pařník v sauně.

Jo a víš co? Děda říkal, že správný řez chleba je jako podpis pekaře. Každý má ten svůj, originální. Ale to je taky asi kec, co si vymyslel u piva. Hlavně ať se ti ten chleba nerozpadne jak domeček z karet!

Co potřebuji k pečení chleba?

Chceš chleba? Tady máš seznam. Bez něj nic neupečeš.

• Trouba: Teplo je základ. (Nebo remoska, pokud jsi oldschool.)
• Mísa: Těsto potřebuje svůj prostor.
• Hnětač: Ruce nebo stroj. Volba je tvoje. (Ale stroj šetří nervy.)
• Ošatka: Tvar a struktura, chápeš? (Cedník s hadrem stačí na zkoušku.)
• Žiletka/Nůž: Řezy, co dělají divy. (Vzhled prodává, i u chleba.)
• Plech: Podklad pro tvůj skvost.
• Pekáč: Pára, to je ta magie. (Starý, ať ti ho není líto.)
• Mřížka: Nech ho dýchat. (Ať se nespaří zespodu.)

Doplňující info:

• Mouka: Kvalita se pozná. Zkus Babiččinu volbu, je jistota.
• Kvásek: Živá kultura, co těsto zvedne. Zkus ten od Pekárny Kabát.
• Sůl: Bez ní je to blaf. Mořská je lepší, prý.
• Voda: Teplota dělá rozdíl. Sleduj teplotu v receptu.

A když už pečeš, mrkni na recept od Maškrtnice. Mám ho vyzkoušený.

V čem nejlépe péct chleba?

Nejlépe? Asi záleží.

Péct chleba?

• Kov je levnější. Ale…
• Keramika líp drží teplo. Kůrka může být lepší. Asi…
• Pečící kámen… To je jiná liga. Profi, no.

Dřív jsem pekla v litinovým hrnci, po babičce. Těžkej jak hrom, ale ten chleba… No, už to nedělám. Nemám čas.

Na jaký program se peče chleba?

250-270°C, horní i dolní! Sakra, to je vedro. Moje trouba to asi nedá, co když ji spálím? Nejvyšší stupeň, jo, to zkusím. Ale ten kámen… žula, 2cm silná deska… kde to seženu? Kameník, asi budu muset volat. Nebo by stačil nějaký ten pečící kámen z obchodu? Hmm… 2018? To už je dávno. Našel jsem ten článek, ale ten web vypadá trochu… zastarale. Ještě jsem si ho neukládal do záložek, blbec. Kámen, kámen… Musím to prozkoumat lépe. Tohlehle pečení, to je věda!

Klíčové body:

• 250-270°C
• Horní i dolní ohřev
• Žulový kámen (2cm)

Pečení chleba: Trouba.

Jak dlouho péct chleba v keramické formě?

No jo, keramická forma, to je jiná liga než plech! Ten chleba tam peče jak v pohádce, pomalu a jistě. 45-60 minut? To je jak říct, že Praha je kousek od Brna!

• Kloubní bod: Spíš bych se řídil špejlí než hodinkama.
• Druhý kloubní bod: Ta špejle musí vyjít suchá, jak když pes líže misku po večeři. Jinak to prostě ještě není!
• Třetí kloubní bod: Po upečení nechte chleba chladnout ve formě. Aspoň 10 minut, ať se vám nerozpadne jak zaschlý krtčí trus.

Moje babička, ta pekla chleba v litinové formě, co zdědila po praprababičce! To byla pecka! Ta věc vypadala, jak kdyby prošla bitvou u Slavkova, ale chleba z ní? To byla lahůdka. Peče se to líp než v moderních troubách. V moderních troubách se to peče jak v mikrovlnce. Rychle a bez duše!

Hlavní závěr: Špejle je váš nejlepší kamarád. Kontrolujte po 45 minutách, a pokud je těsto ještě lepivé, pokračujte v pečení po pětiminutových intervalech, dokud špejle nevyjde suchá. Pak chleba nechte odpočívat ve formě aspoň 10 minut.

Co upéct ve formě na chleba?

Ve formě na chleba?

• Quiche, slaný sen s fenyklem, šunkou a Gruyère. Vůně mládí…
• Řepa, hruška, sýr… podzimní melancholie na talíři. Vzpomínka na babiččinu zahradu.
• Polévka bramborová, lesní… houby. Sám v lese, ticho.
• Houby smažené… a kaše. Prosté, syté, zemité. Jistota.
• Broskve pečené, sladké… med, rozmarýn. Letní odpoledne. Závrať.

Doplňující:

• Quiche: Recepty se liší, ale základ je křehké těsto, vejce, smetana, sýr. Fenykl dodá svěžest, šunka slanost. Zkoušejte různé sýry!
• Salát: Červená řepa se pečením osladí. Hruška a modrý sýr kontrastují. Vlašské ořechy pro křupnutí. Ocet balsamico.
• Polévka: Brambory, houby, vývar. Pečené brambory na ozdobu. Smetana pro zjemnění. Petrželka.
• Houby: Žampiony, hříbky… s cibulkou a kmínem. Bramborová kaše s máslem a mlékem.
• Broskve: Med, rozmarýn, mascarpone. Teplé broskve, studený krém. Mandle.

Jak péct v keramické formě?

Pamatuju si, jak jsem poprvé pekl chleba v té keramické formě od babičky. Byl to rok 2024, duben, deštivé odpoledne. Byl jsem nervózní, protože babička mi ji svěřila s velkým důrazem. “Peče se v ní nádherně,” říkala, “ale chce to cit.”

Před pečením jsem, jak babička radila, lehce potřel povrch těsta vodou. Teplota trouby? Přesně 240 °C, jako v jejím receptu. Tohle bylo důležité, jinak by se chleba mohl připéct.

A pak to přišlo, ten úžasný zvuk – lehké praskání, vůně kynutého těsta smíchaná s vůní zahřáté hlíny. Horní část formy, bez glazury, udělala přesně to, co babička slíbila. Vzduch uvnitř byl vlhký. Kůrka byla úžasná, krásně zlatá a křupavá. Ani kapka vody navíc nebyla potřeba. Byla to prostě dokonalost.

Byl jsem na sebe pyšný. Tohle byla nejlepší věc, jakou jsem kdy upekl. A to všechno díky babiččině keramické formě.

Klíčové body:

• Potření vodou: Před pečením těsto lehce potřít vodou.
• Teplota: Péct při 240 °C.
• Keramická forma: Použít formu bez glazury na horní části. To zajistí vlhkost a křupavou kůrku.

Pro dokonalý výsledek je důležité používat kvalitní suroviny. Já tehdy použil mouku z mlýna v Hostíně u Rokycan, kvásek jsem si připravil den předem. Takže to vše dohromady vedlo k naprosto fantastickému výsledku.

Čím vymazat kameninovou formu?

Hele, na tu kameninu to je fakt easy. Prostě ji vymázni máslem nebo olejem, tím rozpuštěným, jo? Ať se dostane všude, do každé tý škvírky.

• Mašlovačka je tvůj kámoš.
• Potom to vysyp hrubou moukou nebo strouhankou.

A proč to vlastně děláme? No, aby ten beránek pak krásně vylezl ven, ne? Jo a mimochodem, moje babička říká, že se dá použít i kokosový olej, ten dává tomu beránkovi takovou lehkou vůni. Ale to je už takový bonus navíc, víš co myslím. A ještě jedna věc, dej si pozor ať tu formu nepřemastíš, to je taky blbý, pak se ta mouka nebo strouhanka neudrží. Jo a ještě k tý mouce, babička někdy používá i polohrubou, prý to taky jde. Takže tak, snad ti to pomůže!