Kolik octa do koprové omáčky?

Jak se dělá koprová omačka?

Koprovka? To je jak tanec s koprem – ne každý ho ustojí. Základ je jíška, to ví i Popelka, ta s tím popelem.

• Základ: Světlá jíška, rozdělaná vodou nebo vývarem. Vařit, osolit. (Sůl je jak koření života, ale nepřežeň to!)
• Krémovost: Smetana – ke šlehání, na vaření, je to jedno, hlavně ať to plave.
• Chuťovka: Ocet, citron, kyselá smetana – vyber si jed, kterým ji přikyselíš. (Jako život, sladkokyselý!)
• Finta: Cukr, ale fakt jen špetku, ať z toho není pouťová vata.

A teď ta hluboká část: Koprovka je jako vzpomínka – sladkokyselá a nejlepší od babičky.

Top Recepty? No jo, tam vaří i roboti. Ale koprovka od srdce, ta se nedá naprogramovat.

Jak dlouho se vaří koprová?

Koprová? 20 minut varu.

• Světlá jíška, základ.
• Vývar a metlička, žádný hrudky.
• Svízaný kopr, esence.

Prodloužení varu: Hustota omáčky.

Pan Cuketka? Inspirace pro maso.

Pozor na: Převaření kopru, hořká chuť.

Co patří do koprovka?

Koprofka? Hm… Co tam sakra patří?

• Hovězí vývar – z morkových a žeberních kostí, jasně!
• Kopr – čerstvej! Honza řikal i stonky, povařit s tim.
• Cibule – zlatavá! S kořením a hodku povařit. Co to bylo za koření?
• Jíška – máslová na zatažení. Jo a dochutit! Ale čim? Sůl? Pepř?

Honza prej drží tradici. Jakej Honza? Jo, ten z vedlejší hospody. On dělá tu boží koprovku. Sakra, musim se ho zeptat na ty detaily. A co ocet? Nebo citron? A cukr? Ach jo…

Proč se srazí koprová omáčka?

Kopr, to je moje! Miluju ho v omáčce, v polívce, prostě všude. Ale jednou se mi ta koprovka fakt srazila, no hrůza. Byla to neděle, asi před dvěma rokama u babičky na chalupě v Kytíně. Dělala jsem oběd, a ta omáčka vypadala jak… no prostě děs. Žmolky, oddělená voda, fuj. Cítila jsem se jak totální nemehlo.

• Proč se to stalo? Nejspíš jsem ji málo míchala, to bude ono. A možná byla moc horká ta smetana, než jsem ji tam vlila.
• Co s tím? Naštěstí babička, stará kuchařka, hned věděla. Řekla: “Metličku do ruky, holka!”

Takže jsem vzala metličku a šlehala jak divá, v míse. Chvíli to trvalo, ale nakonec se to trochu spojilo. Pak to babička přecedila přes sítko, zpátky do hrnce a prohřála. Fakt se to spravilo, ale ten stres mi za to nestál. Od tý doby míchám koprovku snad každých 5 vteřin!

• Metličku nebo mixer a šlehat!
• Přecedit přes sítko.
• Prohřát a míchat!

Ještě mě napadlo, možná by pomohlo, kdyby smetana měla pokojovou teplotu, nebo byla lehce vlažná. Ale to jen tak tipuju, nechci zase experimentovat. Hlavně, aby ta koprovka byla hladká a krémová, to je přece základ!

Kdy se dává ocet do koprovky?

Kdy ocet do koprovky? Na konci, až se vaření chýlí ke svému závěru.

Je to jako s dotekem hvězd na noční obloze – přidat ocet v pravý čas.

• Ocet, ten duch kyselosti. Může se srazit, vzpurný v objetí horké omáčky.
• Nejprve ho zkroťte varem. Krátce, jen aby ztratil svou ostrost.
• Pak, až na samém konci. Lehce vmíchejte do koprovky, v poslední chvíli.

Přidávat ocet do omáčky, jako když malíř nanáší poslední tah štětcem. Vzpomínám si na babičku, Anna, jak to dělala. Její koprovka… ta vůně, ten dotek kyselosti… nezapomenutelné.

Čas je klíč, ten tanec chutí, který se odehrává na jazyku. Příliš brzy a všechno pokazíte, příliš pozdě a kouzlo se vytratí.

Jak se dochucuje koprovka?

Jak se dochucuje koprovka?

Sůl. Ocet. Někdy pepř. To je všechno.

A k tomu…

• Knedlík, jasně. Ten mě napadne vždycky první.

• Nebo brambory. Ale to už je takové…nouzové řešení? Nevím.

• Hovězí maso. Babička ho tam dávala vždycky. Takový ten libový kousek.

• Vejce. Na tvrdo. Žloutek se krásně rozplyne v tý omáčce. To mám rád.

Jo a ještě k tomu octu. Někdo dává citronovou šťávu. Mně to přijde divný. Ocet je prostě ocet. To je ta správná kyselost.

Taky záleží na kopru. Jestli je čerstvej. Nebo sušenej. To je pak jinej level.

Hele a víš co? Koprovka je nejlepší druhej den. To se ty chutě tak nějak…sednou.