Kolik má angličtina pádů?

4 zobrazení

Angličtina má čtyři pády: nominativ (podmět), genitiv (vyjadřovaný pomocí s nebo předložky of), akuzativ (předmět) a vokativ (oslovuje se). Přesný počet a označení pádů v angličtině je však předmětem debaty mezi lingvisty. Jednoduché rozdělení na čtyři pády představuje zjednodušení komplexnější gramatiky.

Návrh 0 líbí se

Kolik má angličtina pádů? Záhada, která mate i lingvisty.

Otázka počtu pádů v angličtině není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zatímco tradiční gramatiky často uvádějí čtyři pády (nominativ, genitiv, akuzativ a vokativ), moderní lingvistický přístup k tomuto tématu je mnohem komplexnější a méně jednoznačný.

Zjednodušené rozdělení na čtyři pády vychází z analogie s latinskou gramatikou, ale nepostihuje plně nuance angličtiny. Ačkoli některé gramatické funkce připomínají pády v jiných jazycích, angličtina je vyjadřuje primárně pomocí slovosledu a předložek, spíše než pomocí koncovek slov, jak je tomu například v češtině.

Pojďme se podívat na jednotlivé “pády” a jejich projevy v angličtině:

  • Nominativ (podmět): Zde je situace relativně jasná. Podmět věty je v nominativu. Například ve větě “The dog barks” (Pes štěká) je “dog” v nominativu.

  • Genitiv (přivlastňovací pád): Tento pád se v angličtině vyjadřuje pomocí koncovky -‘s (např. “dog’s bone” – psí kost) nebo předložky of (např. “the bone of the dog” – kost psa). Tato dvojí možnost vyjádření a absence skloňování v jiných pádech ztěžují klasifikaci jako čistého pádu.

  • Akuzativ (předmět): V angličtině se předmět odlišuje od podmětu primárně pozicí ve větě (za slovesem). Například ve větě “The dog sees the cat” (Pes vidí kočku) je “cat” v akuzativu, ale jeho tvar se nijak nemění.

  • Vokativ (oslovení): Vokativ, používaný k oslovení, se v angličtině obvykle nijak gramaticky neliší od nominativu. Například “John, come here!” (Johne, pojď sem!). Můžeme se setkat i s použitím citoslovcí nebo specifickou intonací pro zdůraznění oslovení.

Moderní lingvistika a otázka pádů:

Mnoho lingvistů se přiklání k názoru, že angličtina má spíše systém “předložkových pádů” neboli pádů vyjádřených pomocí předložek, spíše než systém pádů založený na skloňování. Používání předložek to, by, with, for, atd., v kombinaci se slovosledem, nahrazuje funkci pádů v jiných jazycích.

Závěr:

Zatímco tradiční přístup hovoří o čtyřech pádech v angličtině, je důležité si uvědomit, že se jedná o zjednodušení. Moderní lingvistika nabízí komplexnější pohled, který zpochybňuje tradiční kategorizaci pádů a zdůrazňuje roli slovosledu a předložek v gramatické struktuře angličtiny. Otázka počtu pádů v angličtině tak zůstává otevřená a předmětem diskuzí mezi lingvisty.