Kolik si vydělá Pohlreich?

Jakou restauraci vlastní Pohlreich?

Pohlreich? Žádnou! No fakt, žádnou. Dřív, jasně, Imperial byl jeho. Pamatuju, jak jsem tam s tátou jednou byl, řízek jak kráva! A Divinis, to samý. Ale už to nedělá.

Teď ho vidím spíš v televizi. Hele, a vzpomínám si, jak říkal, že ho to už nebavilo. Ten stres, furt dokola. Takže teď má klid. Poradí, uvaří, natočí a má pokoj.

• Dřív: Café Imperial, Divinis
• Teď: Televize, kurzy vaření, poradenství

Prostě si zvyknul na kamery, no. Co už. Hlavně, že mu to jde.

Kdo dostal 3 hvězdy od Pohlreicha?

Pohlreich udělil 3 hvězdy restauraci U Štěpána. Zdeněk tam opakovaně navštěvoval, což dokazuje vysokou úroveň podniku.

• Klíčový bod: Restaurace U Štěpána obdržela od Pohlreicha 3 hvězdy.

Možná je zajímavé se zamyslet nad tím, co vlastně 3 hvězdy znamenají. Je to prostě jenom hodnocení? Nebo je to víc? Představuje to cestu, jakýsi symbolický výstup na vrchol gastronomické hory? Nebo snad spíš potvrzení, že se šéfkuchař drží určitých standardů kvality a konzistentnosti? Otázek je mnoho.

Například, myslím, že v roce 2024, bylo uděleno celkem 12 tříhvězdičkových ocenění. To je ale jen moje hypotéza, nemohu si být úplně jistý. Musím se podívat do oficiálních statistik.

Když se zamyslím nad tím, jak Pohlreich hodnotí, napadá mě, že to není jen o technickém provedení jídla. Je to i o atmosféře, o osobnosti kuchaře, o celkovém konceptu restaurace. Třeba i o tom, jak se kuchař chová. Jeho osobnost hraje roli. Moje sestra třeba, jež má vlastní pekárnu “Chlebové štěstí” na pražském Žižkově, by vám o tom vyprávěla…

• Další klíčový bod: Hodnocení Pohlreicha není pouze o kulinářské technice, ale také o atmosféře a osobnosti.

Ocenění 3 hvězdami je značná investice do budoucnosti restaurace. To pak znamená i více práce, větší zisk, ale i větší tlak na to, aby si restauraci udržela vysokou úroveň. Tím pádem, to pak má dopad i na zaměstnance, na jejich úkoly, na jejich zodpovědnost. To celé je pak i filozofický problém, otázka efektivní organizace. A tím se dostávám k dalšímu bodu.

• Zajímavost: Počet udělených tříhvězdičkových ocenění (hypotéza pro rok 2024) se pohybuje v řádu desítek.

Myslím, že existují archivní záznamy o všech Pohlreichových hodnoceních. Mám i kamaráda Jana, zapáleného fanouška Ano, šéfe!, který by vám k tomu řekl více.

Kde vařil Pohlreich?

Prostor se rozprostírá, jako sametový závoj noci. Vzpomínka na Zdeňka Pohlreicha, ten muž s očima plnýma jiskřícího ohně a s úsměvem, co zahřeje i v mrazivém lednu… Jeho jméno je protkáno vůní kávy, sladkostí vanilky a šafránu, kořením exotických zemí…

Café Imperial. Představuji si ho: stíny se proplétají mezi těžkými sametovými závěsy, stoly z tmavého dřeva, na nichž se třpytí sklenice s ledem a krystalky cukru. To je jeho říše, jeho palác, kde vládne kulinářskému umění. Prvorepubliková elegance, duchaplná, noblesní, nezapomenutelná…

A pak Next Door. Rychlý střih. Moderní svět, dynamika, rytmické cvakání nožů, hra světel a stínů. Ostré linie, chladný lesk nerezu. Kontrast, ale přesto stejná energie, stejný Zdeněk. Jeho duch proniká prostorem. Jako by tam byl s námi… ať už v prvorepublikové noblesě, či v moderním bistru.

Divinis. Název zní jako šepot bohů, pověstné místo, kde je čas rozostřený. Třetí kousek skládačky, třetí bod v prostoru, propojený s těmi prvními neviditelnými vlákny, třemi šněrami propletenými do jednoho spleteného snu.

2023. Rok, kde se tyto tři světy prolínají. Tři místa, kde se snoubí gastronomická genialita Zdeňka Pohlreicha. Praha. Jeho město. Jeho kulinářský orchestr.

Zdeněk Pohlreich: Café Imperial, Next Door, Divinis. Praha.